Petr z Kravař a Strážnice: Porovnání verzí

m
m (→‎Život: stylistika)
Jeho otcem byl významný pán [[Václav z Kravař a Strážnice]], který zemřel předčasně roku [[1381]]. Petrovým poručníkem se stal jeho strýc [[Petr z Kravař a Plumlova]]. Petr byl již roku [[1391]] dospělý, 1. listopadu téhož roku přikládá pečeť k zakládací listině augustiniánského kláštera v [[Prostějov]]ě. Poté se prameny na řadu let odmlčují a další písemné zmínky pocházejí až z počátku [[15. století]]. V roce [[1411]] se uvolnilo místo nejvyššího komorníka moravské cúdy po jeho strýci a moravská šlechta žádala [[Václav IV.|Václava IV.]] o potvrzení Petra Strážnického do této funkce, čemuž král vyhověl. Petr se velmi zasazoval o propuštění mistra [[Jan Hus|Jana Husa]] z kostnického vězení a po jeho upálení podepsal stížný list. Když roku [[1416]] zemřel jeho příbuzný [[Lacek z Kravař a Helfštejna]], který byl moravským zemským hejtmanem, získal tuto funkci Petr Strážnický. Kromě toho z titulu poručnictví Lackových dětí získal panství [[Helfštejn]] a [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]]. Protože však Lacek neměl žádné mužské potomky, zůstalo mu toto dědictví natrvalo. Navíc v červnu roku 1417 přijala Lackova vdova Markéta z Pogorelé Petra na spolek svého věna a i tento vdovský majetek připadl po její smrti Petrovi Strážnickému.
 
Někdy v této době však učinil Petr závažné rozhodnutí spočívající v prodeji sídla svého starobylého rodu v [[Kravaře|Kravařích]]. Kravařské panství nebylo prodáno celé, ale rozprodáno po částech různým kupcům. Petr podporoval na svém panství nekatolické kněze, čímž si popudil litomyšlského biskupa [[Jan XII. Železný|Jana Železného]], který tyto kněze označil jako "okupátory kostelů.". Tato Petrova náboženská orientace s největší pravděpodobností způsobila, že ho [[Zikmund Lucemburský]] sesadil roku [[1419]] z funkce moravského zemského hejtmana a dosadil jeho bratrance [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského]]. Když Jindřich padl v [[bitva pod Vyšehradem|bitvě u Vyšehradu]], Petr Strážnický převzal jeho rozsáhlý rodový majetek.
 
V roce [[1421]] se Petr smířil s králem Zikmundem, ovšem zakrátko se připojil znovu na stranu moravských husitských pánů. Na podzim téhož roku byly jeho statky popleněny takovým způsobem, že Petr Strážnický musel před Zikmundem kapitulovat a smířit se s ním. Do zástavy byl nucen dát svůj hrad [[Helfštejn]] a zavázat se, že pokud proti Zikmundovi vystoupí, hrad získá nastálo Zikmundův přívrženec opavský vévoda [[Přemysl I. Opavský]]. Petr také získal znovu titul moravského zemského hejtmana. Roku [[1423]] však nastal s vývojem situace v zemi postupný obrat i v Petrově jednání, který v roce následujícím natrvalo přestoupil k [[husitství|husitům]]. Podílel se i se svými syny na jejich taženích, účastnil se i některých bitev. V roce [[1433]] patřil k moravským pánům, kteří uzavřeli příměří s vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]]. V září roku [[1434]] se účastnil se svými syny zasedání moravského zemského sněmu, při něm byl uzavřen landfrýd a tím skončilo období válek. V tomtéž roce Petr z Kravař a Strážnice skonal.
1 554

editací