Hlavní loď: Porovnání verzí

Pokud je hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou prolomena okna, nazýváme kostel [[bazilika|bazilikou]] a mluvíme o tzv. ''bazilikálním uspořádání''. (''poznámka: termín bazilika má odlišný význam v [[architektura|architektuře]] a v [[kanonické právo|kanonickém právu]])''. Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva, aby bylo možné (vzhledem k existenci krovů nad bočními loděmi) prolomit okna, mluvíme o ''nepravé bazilice''. Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o ''síňovém uspořádání''. Není-li v případě síňového uspořádání střední loď širší než boční lodě, je lépe nepoužívat termín, ''hlavní loď'', ale termín ''střední loď''. Obdobná je situace v případě, kdy má kostel dvě stejně vysoké a široké lodě (časté u gotických kostelů v jižních Čechách), nazýváme- v tomto případě mluvíme jejo [[dvojlodí]]m. Pokud však má kostel sice pouze dvě lodě, ale jedna z nich je vyšší či širší (časté u menších středověkých klášterních kostelů, kdy prostor jedné z bočních lodí zaujala [[křížová chodba]] [[klášter]]a, například v bývalém klášteře v [[Pšovka|Pšovce]]), pak je použití termínu zcela namístě.

Obvykle přiléhá hlavní loď prostřednictvím [[vítězný oblouk|vítězného oblouku]] přímo k [[Kněžiště|presbytáři]] neboli [[chór (architektura)|chóru]]. U větších kostelů (viz přiložené schéma) ale může být mezi hlavní loď a chór vsunuta ještě [[příčná loď]], tzv [[transept]]. Ten je zpravidla stejně vysoký s široký jako hlavní loď. Místo, kde se hlavní loď kříží s ložílodí boční, se nazývá jednoduše a prostě [[křížení (architektura)|křížení]].