Rusínština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nadp sek. |
+ linky, 1x média. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
{{Legenda|#87CEEB|Menšinový jazyk.}}
}}
[[Soubor:Novi Sad mayor office.jpg|náhled|Nadpisy na Městském úřadu v [[Novi Sad|Novém Sadu]] ve čtyřech jazycích; [[Srbština|srbsky]], [[Maďarština|maďarsky]], [[Slovenština|slovensky]] a rusínsky]]
'''Rusínština''' (rusínsky ''русиньскый язык'') je jazyk obyvatel severovýchodní části [[Karpaty|Karpatského oblouku]] na pomezí [[Slovensko|Slovenska]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Polsko|Polska]], [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Rumunsko|Rumunska]]. Hovoří jím také komunity [[Rusíni|rusínských]] vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v [[Srbsko|srbské]] autonomní oblasti [[Vojvodina]], kde je od roku [[1974]] jedním ze šesti úředních jazyků.
== Historie ==
Řádek 37:
Oblast leží na rozhraní [[Západoslovanské jazyky|západoslovanského]] a [[Východoslovanské jazyky|východoslovanského]] prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. V [[19. století]] i zde probíhalo národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi [[staroslověnština|církevní slovanštiny]] a [[ruština|ruštiny]] či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.
V roce [[1945]] byla [[Podkarpatská Rus]] připojena k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a oficiální místa prohlásila [[Rusíni|Rusíny]] za [[Ukrajinci|Ukrajince]]. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného [[Československo|Československa]] a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním [[Slovensko|Slovensku]].{{Doplňte zdroj}} Menšinové školství i tisk používaly spisovnou [[Ukrajinština|ukrajinštinu]]. [[Rusíni]] se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.
Po pádu Sovětského svazu se v roce [[1992]] v [[Bardejovské Kúpele|Bardejovských Kúpelích]] konal první kongres o rusínštině, na kterém bylo dohodnuto, že po vzoru [[rétorománština|rétorománštiny]] budou vytvořeny čtyři spisovné formy, ukrajinská, slovenská, polská a jugoslávská, a také postupně vznikne „rusínské [[koiné]]“ použitelné pro všechny Rusíny.<ref>{{Citace periodika
Řádek 58:
}}</ref>
V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince{{Doplňte zdroj}}<!-- to je jen subjektivní dedukce, k Romům se také hlásí málo lidí, ale za Romy se přesto považují, a to i navzdory tomu, že nemluví často romsky -->: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásily 10 183 osoby, a 6 725 považovalo jazyk této "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako Ukrajinci, většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V [[Prešov]]ě se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „téměř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě.
Rusínské kmeny jsou [[Lemkové]], [[Bojkové]], [[Huculové]], [[Verchovinci]] a Doliňané (= [[Hajnalé]]).
== Abeceda a výslovnost ==
| |||