Verze z 14. 11. 2016, 11:11 editovat 94.199.40.135 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 11. 2016, 11:22 editovat zrušit editaci Matěj Matela (diskuse \| příspěvky) 175 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 24: \| web = }} '''Koberštejn''' je zřícenina [[hrad]]u ležící v [[Okres Jeseník\|okrese Jeseník]] poblíž osady [[Rejvíz]]u. Půdorys hradu je 85 × 100 metrů. Dochovalo se z něj pouze torzo kamenné věže. Za ním se nachází kamenná vyhlídka, ze které lze vidět Starý Rejvíz a okolní hory, při dobré viditelnosti i Polsko. == Historie == O hradu a jeho historii neexistují prakticky žádné zprávy. Podle archeologických nálezů byl postaven koncem [[13. století]] a opuštěn ve století následujícím. Až roku [[1687]] se objevuje první písemná zpráva, ve které se uvádí jako pustý. Hrad zřejmě střežil zemskou stezku mezi [[Zlaté Hory\|Zlatými Horami]] a [[Vrbno pod Pradědem\|Vrbnem]] ze strany vratislavského biskupa. Zakladatel hradu není znám, mohl jím být opavský kníže, vratislavský kníže nabo vratislavský biskup. ~~Archeologické~~Jako ~~nálezy~~nejpravděpodobnější ~~pocházejí~~zakladatel ~~již~~hradu zse ~~konce~~jeví ~~13.~~slezský ~~století~~kníže [[Bolek Svídnický]], který nechal Koberštejn pravděpodobně zbudovat jako mocenský protipól nedalekému moravskému [[Quinburk\|Quinburku]]. ~~Jako~~Kromě ~~nejpravděpodobnější~~toho ~~zakladatel~~hrad sestřežil ~~jeví~~jižní ~~kníže~~hranici ~~Bolek~~Niského ~~Svídnický~~knížectví a významnou kupeckou stezku podél [[Černá Opava\|Černé Opavy]]. ~~Později~~Na začátku 14. století hrad připadl opavským knížatům. ~~Zřejmě~~a zřejmě za vlády Mikuláše II. Opavského byl hrad přestavěn. Vznikla schodišťová přístavba věže a zcela bylo přestavěno předhradí. Hrad zanikl někdy po roce 1400, nejpozději pak v polovině 15. století. Od 16. století do poloviny 17. století zde měli sídlit loupežníci.<ref name="rvojkovsky">{{Citace monografie \| příjmení = Vojkovský \| jméno = Rostislav Řádek 56: * {{Citace monografie \| příjmení = Joanidis \| jméno = Sotiris \| odkaz na autora = Sotiris Joanidis \| titul = Rejvíz a báje z okolí \| vydavatel = Rula \| místo = Zlaté Hory \| rok = 1998 \| počet stran = 118 \| isbn =}} * {{Citace monografie \| příjmení = Kouřil \| jméno = Pavel \| odkaz na autora = Pavel Kouřil \| příjmení2 = Prix \| jméno2 = Dalibor \| odkaz na autora2 = Dalibor Prix \| příjmení3 = Wihoda \| jméno3 = Martin \| odkaz na autora3 = Martin Wihoda \| titul = Hrady českého Slezska \| vydavatel = Archeologický ústav AV ČR \| místo = Brno \| rok = 2000 \| počet stran = 645 \| isbn = 80-86023-22-2}} * {{Citace monografie \| příjmení = Plaček \| jméno = Miroslav \| odkaz na autora = Miroslav Plaček \| titul = Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 1996 \| počet stran = 439 \| isbn = 80-85983-08-7}}▼ * {{Citace periodika \| příjmení = Matela \| jméno = Matěj \| odkaz na autora = Matěj Matela \| titul = Zřícenina hradu Koberštejn u Rejvízu \| periodikum = KROK - Kulturní Revue Olomouckého Kraje \| ročník = 13. \| číslo = 2. \| issn = 1214-648X}} ▲* {{Citace monografie \| příjmení = Plaček \| jméno = Miroslav \| odkaz na autora = Miroslav Plaček \| titul = Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 1996 \| počet stran = 439 \| isbn = 80-85983-08-7}} == Externí odkazy ==

Koberštejn: Porovnání verzí