Wikipedie

Átma: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava definice pojmu na začátku článku
prána - analogie
Řádek 6:
Všechny [[Indická filosofie|indické filosofické]] směry s pojmem átma nějakým způsobem pracují, i když třeba buddhistická filosofie nebo materialističtí lókájatikové jeho existenci popírají. Pojem átma je v různých [[Indická filosofie|filosofických školách]] interpretován různě. V Brhadáranjakópanišadě III.9.26, která je jednou z nejstarších, je átma popisováno následovně:{{citace|Ono Já není to ani to (''néti néti''). Je neuchopitelné, protože je nelze uchopit. Je nezničitelné, protože se nezničí. Je nelpějící, protože nelpí. Je nespoutané, netrpí, není zraňováno.<ref name="Zbav"/>|Brhadáranjakópanišad III.9.26}}
 
Rovnice átma = [[brahman]] je základem učení [[védanta|védanty]], která je jedním z šesti duchovních směrů [[Hinduismus|hinduismu]]. ZvláštněZvláště [[advaita]] [[védanta]] drží tuto rovnici v jejím nejsilnějším smyslu, tedy, že i átma je jen jeden a vše je ve výsledku jedno. Zdání dvojnosti (duality) je pouze iluze ([[májá]]). Átma je v tomto případě chápáno velice abstraktně jako bytí, vědomí, blaženost (''sat-čit-ánanda'') a v důsledku toho neexistuje lidská individualita. Aby bylo možné vysvětlit takové věci jako je [[reinkarnace]] nebo [[karma (hinduismus)|karma]], existuje [[jáství]] (''ahankára''). [[Advaita]] [[védanta]] učí, že kvůli [[nevědomost]]i si člověk myslí, že je hmotnou individualitou (''upádhi'') na základě [[jáství]] (''ahankáry''), a proto si musí uvědomit, že jeho skutečnou podstatou je átma, které je ztotožněné s [[brahman]].<ref name="Zbav"/>
 
Naproti tomu dvaita [[védanta]] považuje átma za odlišné od [[brahman]] a učí, že podle některých [[Upanišady|upanišad]]<ref>Katha upanišad 1.2.18, 2.2.13</ref>, [[purány|purán]]<ref>Bhágavata purána 3.6.8, 7.7.43, 11.31.13</ref>, [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]]<ref>Bhagavadgíta 2.12, 2.16-21, 2.23-25, 2.30</ref> nebo i [[Védanta|védánty]] [[sútra|sútry]]<ref>Védanta sútra 2.3, 4.4</ref> jich existuje více. Podle těchto nauk zůstává [[brahman]] věčný a neměnný, přičemž individuální átma (''džívátma'') prochází různými [[Reinkarnace|reinkarnacemi]].
 
Podle [[Védy|véd]]<ref>Rig Véda 1.164.20-22</ref> a [[Upanišady|upanišad]]<ref>Mundaka Upanišad 3.1.1, Švétášvatara Upanišad 3.20, 4.6-7, Katha Upanišad 1.2.20</ref> se individuální átma (''džívátmá'') a neprojevený átma (''paramátmá'') nacházejí v těle jako dva ptáci na jednom stromě. Jejich vzájemnou interakci lze vysvětlit na moderním příkladu počítače. Fyzické tělo lze přirovnat k [[hardware]], subtilní či astrální tělo k [[software]], [[jáství]] (''ahankára'') k rozhraní, [[prána|pránu]] k [[elektřina|elektřině]], [[Duše|duši]] (átmu) k uživateli a neprojeveného átmu (''paramátma'') k [[systémový operátor|systémovému operátorovi]] ovládajícímu síť ostatních počítačů ([[Tělo|těl]]).<ref>[[Bhagavadgíta]] 13.3</ref> Funkčnost systému je dána stavem těl. Když jsou těla nepoužitelná, [[duše]] je opustí a [[systémový operátor]] (''paramátmá'') jí přidělí jinou [[Duše|duši]] (átma) podle zásad [[karma (hinduismus)|karmy]] a teorie [[reinkarnace]].
 
Syntézou [[Advaita|advaity]] a dvaity je nauka o nepochopitelné odlišnosti a totožnosti (''ačintja bhedábheda tattva''), kterou učil [[Čaitanja Maháprabhu]]. Totožnost je chápána jako kvalitativní a odlišnost jako kvantitativní.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Átma“