Žebnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy dle literatury |
|||
Řádek 47:
== Pamětihodnosti ==
* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Žebnice)|Kostel svatého Jakuba Většího]] byl vrcholně gotickou stavbou z poloviny 14. století, ze které se zachoval jen trojboký presbytář s žebrovou klenbou a fragmenty figurálních gotických nástěnných maleb<ref>Pavel Korelus, Žebnický svatý Jakub dostává svoji původní podobu, ''Plzeňský deník.cz, 4.8.2009, s. 1.</ref>, který dnes slouží jako sakristie. Umělecky významné okenní sklomalby s motivym Krista Vševládce, Korunování Panny Marie a šesti postavami apoštolů byly roku 1910 přeneseny do dvou muzeí.<ref name="corpus"/> Větší část stavby byla stržena v letech 1784–1785 a nahrazena jednolodní barokní stavbou s pravoúhlým presbytářem, snad podle staršího projektu [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho Aichela]].{{Doplňte zdroj}} Stavba je na věži označena letopočtem 1785 a znakem s iniciálami plaského opata C. Wernera.<ref name="podlaha"/>
* * Interiérː Všechny tři oltáře tvoří iluzivní nástěnná malba z roku 1785. Na hlavním oltáři stávala dřevěná gotická socha svatého Jakuba Většího jako poutníka z konce 15. století, přenesená do Západočeského muzea v Plzni. Dva protějškové boční oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a [[Lurdy|lurdské]] Panně Marii ve skalách. Dále zdezůstal votivní obraz ze 16. století zobrazující českého šlechtice [[Gottfried ze Žebnice|Gottfrieda ze Žebnice]] s manželkou. V letech 2003 - 2010 zdejší občanské sdružení ''Jakub Větší'' podniklo s přispěním prostředků Evropské unie generální obnovu chrámu<ref>Pavel Korelus, Žebnický svatý Jakub dostává svoji původní podobu, ''Plzeňský deník.cz'', 4.8.2009, s. 1.</ref>.
* Barokní budova [[Fara|fary]] s mansardovou střechou je datovaná na desce supraporty severního vchodu letopočtem 1741.
* Budova základní školy
| |||