Švanda dudák (Weinberger): Porovnání verzí

m
sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
m (sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy)
''Možná jste hledali [[Švanda dudák (časopis)]]''
 
{{Infobox - opera
| název = Švanda dudák
| originální název =
| obrázek =
| popisvelikost obrázku =
| popisek =
| velikost obrázku =
| široký obrázek =
| žánr = opera
| hudba = [[Jaromír Weinberger]]
| libreto = [[Miloš Kareš]]
| dějství = 2
| předloha = [[Josef Kajetán Tyl]]: ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]''
| jazyk = [[čeština]]
| předloha = [[Josef Kajetán Tyl]]: ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]''
| dějství = 2
| datum vzniku =
| vznik =
| premiéra = [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], [[Praha]], [[Národní divadlo]]
| csčeská premiéra =
}}
'''''Švanda dudák''''' je [[opera]] o dvou aktech (a pěti scénách). Byla napsána v roce 1926, hudbu složil [[Jaromír Weinberger]] k českému [[libreto|libretu]] Miloše Kareše. Opera je založena na příběhu Švandy dudáka známého z dramatu [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]''. První představení se odehrálo v [[Praha|Praze]] 27. dubna 1927 v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. Premiéru v německém jazyce v překladu [[Max Brod|Maxe Broda]] měla opera ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] 16. prosince 1928.
 
'''''Švanda dudák''''' je [[opera]] o dvou aktech (a pěti scénách). Byla napsána v roce 1926, hudbu složil [[Jaromír Weinberger]] k českému [[libreto|libretu]] Miloše Kareše. Opera je založena na příběhu Švandy dudáka známého z dramatu [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]''. První představení se odehrálo v [[Praha|Praze]] 27. dubna 1927 v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. Premiéru v německém jazyce v překladu [[Max Brod|Maxe Broda]] měla opera ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] 16. prosince 1928.
Další produkce rychle následovaly:
* [[Lublaň]], 5. října 1929 (ve slovinském překladu)
== Stručný obsah opery ==
{{spoiler}}
Už je tomu týden, co se Švanda s Dorotkou vzali. Loupežník Babinský se ukryje v jejich domě a okamžitě se do Dorotky zamiluje. Snaží se tedy Švandu přesvědčit o jednotvárnosti manželského života a nakonec se mu podaří dudáka přemluvit, aby spolu vyrazili za dobrodružstvím. Dorazí na dvůr královny, která je v moci zlého černokněžníka. Královna uzavřela dohodu s černokněžníkem, svolila se smrtí svého snoubence - prince a výměnou dostala srdce z ledu, které nezná lidský cit, a diamantové žezlo jako symbol své moci. Švanda zahraje na své [[dudy]] a tím kouzlo prolomí. Královna pak nabídne Švandovi svou ruku. Ten královninu nabídku k sňatku přijme a políbí ji, když v tom se objeví Dorotka, což královnu rozzuří. Královna, jejíž srdce se opět promění v led, Švandu s Dorotkou uvězní a dudáka odsoudí k smrti.
 
Babinský zachrání Švandu tím, že vymění katovu sekyru za koště. Švanda znovu zahraje na své dudy, čímž očaruje dav, který se přišel podívat na jeho popravu, a podaří se jim s Dorotkou uprchnout. Dorotka je ale na Švandu rozzlobená a pochybuje o jeho věrnosti. Švanda jí na to odpovídá, že ať se na místě do pekla propadne, jestli kdy královnu políbil, zapomínaje, že to skutečně udělal. Okamžitě se tedy propadne do pekla. Babinský potom řekne Dorotce, že ji má rád, ona si však na něm vymůže slib, aby pomohl Švandovi.
 
V pekle chce čert po Švandovi, aby mu zahrál na dudy; nemá co dělat, protože s ním nikdo nechce hrát karty, vždycky totiž podvádí. Švanda nejdřív odmítne, ale pak se tam objeví Babinský a vyzve čerta, aby si s ním zahrál partičku karet. Babinský podvádí víc než čert, a tak vyhraje a zachrání Švandu. (V této chvíli také zazní jedna ze Švandových melodií, je jí známá ''fuga''). Nakonec se Švanda s Dorotkou usmíří a Babinský smutně odchází hledat nová dobrodružství.
120 012

editací