Semiramis znovu poznaná (Mysliveček): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - opera
| název = Semiramis znovu poznaná
| originální název = Semiramide riconosciuta
| obrázek = Jan Vilímek - Josef Mysliveček.jpg
| popisvelikost obrázku = Josef Mysliveček
| popisek = Josef Mysliveček
| velikost obrázku =
| široký obrázek =
| žánr = dramma per musica
| hudba = [[Josef Mysliveček]]
| libreto = [[Pietro Metastasio]]
| předlohadějství = 3
| jazyk = [[italština]]
| předloha =
| dějství = 3
| datum vzniku =
| vznik =
| premiéra = červenec [[1766]], [[Bergamo]], Teatro di Citadella
| csčeská premiéra = [[1768]], [[Praha]], [[Divadlo v Kotcích]]
}}
 
'''''Semiramis znovu poznaná''''' nebo jen '''''Semiramis''''' (v italském originále '''''Semiramide (riconosciuta)''''') je italská [[opera seria]] ve třech dějstvích českého skladatele [[Josef Mysliveček|Josefa Myslivečka]] z 18. století. Byla složena na [[libreto]] italského básníka [[Pietro Metastasio|Pietra Metastasia]], které zhudebnil poprvé roku 1729 [[Leonardo Vinci]]. Původní Metastasiovo libreto Mysliveček patrně zkrátil a upravil, jak bylo při nových zhudebněních zvykem; tyto změny však nelze identifikovat.<ref>Podrobnou dokumentaci k inscenacím Myslivečkovy ''Semiramis'' v 18. století a rozsáhlé hudební výňatky obsahuje: Daniel E. Freeman, ''Josef Mysliveček, "Il Boemo"'' (Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009).</ref>
 
Řádek 24 ⟶ 23:
Myslivečkovi, jakožto dosud neznámému skladateli, se nepodařilo svou prvotinu uvést v samotných hudebně náročných Benátkách. Město Bergamo však v té době patřilo k [[Benátská republika|Benátské republice]] a bylo jedním z kulturních "předpolí" Benátek, kde se mohla uplatnit díla začínajících skladatelů aspirujících na úspěch v hlavním městě. Nemělo v té době ještě vlastní operní divadlo a ''Semiramis'' byla provedena ve slavnostním sále pevnosti (citadely).
 
== Osoby a první obsazení ==
{| class="wikitable"
!Osoba
Řádek 56 ⟶ 55:
|}
 
== Děj opery ==
Děj italských oper "vážného stylu" ([[opera seria]]) 18. století je téměř vždy položen do dávné nebo legendární minulosti a je postaven kolem historických či pseudohistorických osobností nebo postav antické mytologie. Hlavní postava Metastasiovy ''Znoupoznané Semiramis'' je založena na osobnosti legendární [[Asýrie|asyrské]] královny [[Semiramis]], jejíž život je kladen do 9. století př. n. l. Metastasio se v předmluvě k libretu odvolává na Diodora, avšak historka o královně vládnoucí v převlečení za vlastního syna pochází z díla [[Marcus Iunianus Iustinus|Marca Iuniana Iustina]]. Většinu děje však tvoří Metastasiova vlastní komplikovaná milostná zápletka typická pro operní zvyklosti jeho doby.
 
=== 1. dějství ===
V [[Babylón]]u vládne král Nino, což je ve skutečnosti Semiramis, manželka bývalého krále, která se vydává za dědice trůnu; jejím důvěrníkem a tajným nápadníkem je Sibari. Pod její patronací si má [[Baktrie|baktrijská]] princezna Tamiri zvolit manžela ze tří nápadníků: [[Skythové|skythského]] prince Ircana, [[Indie|indického]] prince Scitalceho (který kdysi svedl a unesl Semiramis, ale opustil ji, když jej Sibari věrolomným dopisem přesvědčil o Semiramidině nevěře) a [[Egypt|egyptského]] prince Mirtea (který je ve skutečnosti bratrem Semiramis, ale oba se domnívají, že jejich sourozenec je mrtev).
 
Při audienci se "Nino" (Semiramis) a Scitalce poznají, prozatím se však rozhodnou zachovat mlčení. Když si ale Tamiri vyvolí Scitalceho, Semiramis to nevydrží a svatbu odkládá. Oba zbylí nápadníci v tom vidí druhou šanci; Ircano se domnívá, že nejúčinnější by bylo Sciltaceho zabít.
 
=== 2. dějství ===
Šťastný Tamiřin ženich - Scitalce - má při zásnubním obřadu vypít pohár. Toho hodlá využít Sibari, který jej považuje za svého rivala u Semiramis, a pohár otráví; k tomuto plánu se ochotně připojí i Ircano, pro kterého je indický princ soupeřem u Tamiri. Scitalce však, pod vlivem Semiramidiny přítomnosti, začíná pochybovat o svém zájmu o Tamiri a pohár nakonec bez smočení rtů odloží. Rozzlobená Tamiri tedy volí Ircana, ten však (z jiného mu dobře známého důvodů) vypití poháru rovněž odmítne. Tamiri je rozzuřena zejména na Scitalceho a jen to, že jej Semiramis dá zatknout Sibarim, jej zachrání před horšími důsledky hněvu zklamané nevěsty. Mezitím se Ircano, který o Tamiri stále stojí, domlouvá se Sibarim na jejím únosu.
 
=== 3. dějství ===
Únos Tamiri se nezdařil a souboji mezi nyní znepřátelenými Sibarim a Ircanem zabrání jen třetí nápadník Mirteo. Sibari se k němu obrátí jako k novému spojenci a přesvědčuje ho, že Scitalce kdysi zavraždil Mirteovu sestru. Semiramis se dozví o nebezpečí, které Scitalcemu od Mirtea hrozí, a chce jej zachránit tím, že mu nabídne svou ruku. Scitalce je však stále přesvědčen o její nevěře a odmítá.
 
Před královským trůnem se má nyní konat souboj Scitalceho a Mirtea. Na Mirteovu výzvu, aby Scitalce vysvětlil, proč zabil jeho sestru (tj. Semiramis), vytáhne Scitalce starý Sibariho obžalovávající dopis. Sibariho intrika tak vyjde najevo a rovněž Ircano přispěchá s vysvětlením, jak to bylo s otráveným pohárem. Sibari se pod tlakem přiznává a odhaluje identitu všech zúčastněných. Žádná sestra tedy zavražděna nebyla, král je ve skutečnosti královna (což shromážděnému lidu nevadí za podmínky, že si vezme Scitalceho) a Tamiri se pro účely manželství musí spokojit s Mirteem jakožto třetím nápadníkem v pořadí.
 
== Reference ==
{{Překlad|jazyk=en|článek=Semiramide (Mysliveček)|revize=381751837}}
<references />
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Pečman