Tachov: Porovnání verzí

'''Tachov''' ([[Němčina|německy]] ''Tachau''), je [[okresní město]] v  [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Leží 59  km západně od [[Plzeň|Plzně]] a 15  km východně od hranice s  [[Německo|Německem]]. Město leží na řece [[Mže|Mži]], v  Tachovské brázdě a má přes 12 tisíc obyvatel. Tachov má včetně přidružených obcí rozlohu 41 km².

Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. První zmínka o  osadě Tachov pochází z  roku [[1115]], ale není zcela věrohodná. První konkrétní písemná zmínka o  ní pochází z  roku [[1126]], kdy kníže [[Soběslav I.]] nechal přestavět některé důležité hraniční pevnosti – mezi nimi i  [[Přimda (hrad)|Přimdu]] a Tachov. Zmínka z  roku [[1131]] potom již uvádí hrad v  blízkosti „vesnice Tachov“.

Osada zaznamenala bouřlivý rozvoj za vlády krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který zde nechal vystavět nový hrad a v  jeho podhradí založil patrně kolem roku [[1275]] nové [[královské město]] Tachov, které nechal obehnat hradbami. Tyto se zachovaly ve velké míře dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území. Již ve [[13. století]] se Tachov stal lokálním centrem, okolo města vznikaly statky, které podléhaly městskému [[purkrabí]]mu. Po nástupu [[Lucemburkové|Lucemburků]] na český trůn město vykoupil [[Jan Lucemburský]]. V  Tachově také pobýval [[Karel IV.]] V  době [[Husitské války|husitských válek]] [[15. století]] se v  Tachově třikrát střetli [[Husitství|husité]] a jejich odpůrci, z  čehož nejvíce se zapsala do historie [[bitva u Tachova]] v roce [[1427]].

V  roce [[1616]] město postihl ničivý požár. [[17. století]] bylo pro Tachov vůbec velmi nešťastné. V  roce 1623, když se ještě město nestačilo vzpamatovat z  velkého požáru, bylo prodáno Janu Filipovi Hussmannovi z  Namédy. Byl to trest císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] za účast v  protihabsburském povstání. Tachov se tímto stal [[Poddanské město|poddanským městem]] s omezenými právy a byly mu zabaveny statky, které městu dříve patřily. Za Hussmanna navíc probíhala násilná [[rekatolizace]] obyvatelstva. V době [[třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo město poničeno a vypáleno Švédy. Po třicetileté válce město byli majiteli města [[Losyové]], kteří v roce [[1784]] město prodali [[Windischgrätz]]ům, za nichž Tachov a okolí vzkvétalo a pod tachovský velkostatek spadalo téměř 50 vsí (na dnešním území okresu Tachov je 51 obcí).

V  roce [[1869]] žilo ve městě 3 857 obyvatel, většinou Němců. V  roce [[1895]] byla do města zavedena železnice na trati [[Planá]]–Tachov, roku [[1910]] prodloužená pod [[Český les|Českým lesem]] až do [[Domažlice|Domažlic]]. Do roku [[1930]] se počet obyvatel zvýšil na 7 000. Poté přišla [[Velká hospodářská krize]] a [[druhá světová válka]]. V  roce [[1938]] bylo nejprve z českého pohraničí odsunuto české obyvatelstvo a oblast se stala součástí [[Nacistické Německo|Německé říše]].

Po válce bylo pohraničí navráceno [[Československo|Československu]] a došlo k  [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]]. Po jejich odsunu rapidně klesl počet obyvatel a město bylo, stejně jako jiná pohraniční města, dosidlováno lidmi z  českého vnitrozemí a ze [[Slovensko|Slovenska]] a také krajany dosud žijícími např. na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v  [[Rumunsko|Rumunsku]]. V  roce [[1950]] žilo v  již částečně dosídleném městě 40734 073 lidí. V  souvislosti s  nástupem [[komunismus|komunismu]] v  roce [[1948]] došlo západně od Tachova v  Českém Lese k  vytvoření „zakázaného pásma“, velké množství vylidněných obcí tím zaniklo. Po roce [[1948]] počet obyvatel města začal opět stoupat a v  60. letech již převýšil počet obyvatel z  roku [[1930]]. Ve městě však chátraly významné památky, například jízdárna ve [[Světce (Tachov)|Světcích]], a došlo také k  velkým demolicím zchátralé historické zástavby.

Po reformě územního členění v  roce [[1960]] město zůstalo okresním městem a stalo se střediskem pro území o  rozloze 1 379 km² z bývalých okresů Tachov a [[Stříbro]]. Okres Tachov se stal součástí [[Západočeský kraj|Západočeského kraje]]. Kvůli potřebě bytů ve městě začalyzačala být stavěna sídliště. Prvním sídlištěm se stalo koncem 50. let sídliště Západ při dnešní ulici Hornická. Kolem roku [[1974]] bylo vystavěno sídliště Východ při dnešní ulici Stadtrodská. Posledním panelovým sídlištěsídlištěm se stalo kolem roku [[1990]] sídliště [[Rapotín]] na kopci na jižním okraji města, určené především pro armádu a policii. Došlo také k  velkému rozvoji průmyslu. Ve Vítkově na severu města byly zřízeny [[uranUran (prvek)|uranové]] doly, nejvýznamnějšími průmyslovými podniky se staly Plastimat (dnes Strojplast), Teroz a Rybena. Socialistickým hospodářstvím vznikl podnik Státní statky Tachov. V  roce [[1974]] byla na řece [[Mže|Mži]] dostavěna vodní nádrž Lučina, která zásobuje pitnou vodou celé Tachovsko. Pod její hladinou zůstala stejnojmenná obec.

V  roce [[1980]] mělo město již 11 000 obyvatel. V  80. letech byly v  centru města postaveny tři výrazné stavby. Přímo na náměstí se jednalo o  obchodní dům Jednota, v Hornické ulici o  tehdejší Okresní výbor [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (později byla stavba přestavěna na společenský areál Mže, knihovnu a kanceláře) a kulturní dům, který se začal stavět koncem 80. let a do roku [[1989]] nebyl dokončen. Po roce [[1990]] se dlouho nenašel nikdo, kdo by tuto rozestavěnou stavbu dokončil. Až v  roce [[2004]] byla budova dostavěna a stala se z  ní samoobsluha firmy Albert.

[[Soubor:Tachov7.jpg|thumb|Dnešní samoobsluha firmy Albert vznikla z  nedostavěného kulturního domu]]

Po sametové revoluci v  roce [[1989]] došlo k  otevření státní hranice a Tachov přestal být „zapadlým pohraničním městem“, ale mohl začít těžit ze své polohy na hranicích s  Německem. Došlo k  privatizaci státních podniků a vzniku nových firem hlavně ve službách. Byla zrušena velká vojenská posádka, kasárna byla přestavěna na kanceláře a sídlo okresního ředitelství Policie. Některé podniky zanikly, ale často došlo k  jejich odkoupení zahraničními podnikateli. Tím se podařilo udržet nezaměstnanost v  celém okrese lehce pod celostátním průměrem. Ve městě se výrazně zlepšila kvalita služeb a začalo docházet k  opravám zchátralých historických památek. V  roce [[1997]] došlo k  prodloužení [[dálnice D5]] o  88 km úsek Plzeň-[[Rozvadov]]. Tím se dálnice velmi přiblížila k  městu (ze sjezdu EXIT 128 [[Bor (okres Tachov)|Bor]] na 12 km). Dálnice podpořila hospodářský rozvoj města i  okolí.

V  roce [[2000]] vznikly nové kraje. Okres Tachov se stal součástí [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]]. V  roce [[2003]] získal Tachov statut [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]. V  roce [[2002]] byl zastaven provoz jediné nemocnice v  okrese, nemocnice [[Planá]], z  důvodu nedostatku odborného personálu a financí. Nemocnice byla následně privatizována a byla znovu otevřena až po sedmi letech. V  roce [[2004]] došlo k  celkové rekonstrukci a přístavbě budovy [[Okresní soud v Tachově|Okresního soudu v  Tachově]].

[[Soubor:Tachov2.jpg|thumb|Tachovský zámek v  klasicistním stylu]]

Dominantou celého města je [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Tachov)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]], který byl původně vystavěn v  raně gotickém stylu, v  polovině 14. století rozšířen taktéž v  [[gotika|gotickém slohu]]. Interiér kostela pochází z  roku 1670. Kostel prošel v  nedávné době rekonstrukcí, která byla z  části hrazena evropskými fondy.

Tachovské městské hradby patří k  nejzachovalejším v  Česku. Jejich současná podoba pochází z  přelomu 13. a 14. století. Hradby obklopují historický střed města v  délce asi 700 m.

Významnou památkou je [[tachovský zámek]], který vznikl přestavbou gotického hradu v  17. století. V  roce 1770 vyhořel, v  roce 1784 byl obnoven v  klasicistním stylu. Zámek naposledy prošel velkou rekonstrukcí na sklonku 70. let 20. století.

V  lokalitě Vysoká nad městem stojí od roku 1971 památník [[Bitva u Tachova|bitvy u  Tachova]]. Na Třešnovce v  severní části města najdeme mohylu, která je místem posledního odpočinku 232 obětí [[pochod smrti|pochodu smrti]], které na konci druhé světové války procházely územím Tachovska. Ve městě se také nachází dva židovské hřbitovy, [[Starý židovský hřbitov v Tachově|starý]] a [[Nový židovský hřbitov v Tachově|nový]].

Ve Světcích, které jsou vzdáleny asi 2 km západně od středu města, najdeme [[Klášter Světce|pozůstatky kláštera]], který byl zrušen v  roce 1786. Jediná zachovalá stavba je monumentální [[Jízdárna (Světce)|Windischgrätzova jízdárna]] v  pseudorománském stylu. Této krásné stavbě již hrozil po letech chátrání zánik, ale podařilo se ji zrekonstruovat. Rekonstrukce byla z  velké části hrazena fondem pro záchranu významných památek ministerstva kultury a z  rozpočtu města Tachova. V  prostorách zrekonstruované jízdárny se pravidelně konají kulturní a společenské akce, jichž se zúčastňují i  přední světoví umělci.

* [[Max von der Grün]] (1926–2005), významný německý spisovatel a člen [[Mezinárodní PEN klub|Mezinárodního PEN klubu]] prožil část dětství v &nbsp;obci [[Pavlův Studenec]] u &nbsp;Tachova<ref>[http://blog.abchistory.cz/cl306-dva-dopisy-pospischielovi---v-cesku-neznamy-nemecky-roman-se-odehrava-na-tachovsku.htm Dva dopisy Pospischielovi - V &nbsp;Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku], ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016</ref>

* [[Alfred Windischgrätz]] (1787–1862), rakouský polní maršál, velitel pražské posádky roku [[1848]], majitel zrušeného [[Kladrubský klášter|kláštera v &nbsp;Kladrubech]] u &nbsp;Tachova

Podle sčítání 1930 zde žilo v &nbsp;1139 domech 7075 obyvatel. 451 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti a 6495 k&nbsp;německé. Žilo zde 6722 římských katolíků, 69 evangelíků, 27 příslušníků Církve československé husitské a 180 židů.<ref name="SL1930">{{Citace monografie

Město leží mimo hlavní silniční a železniční tahy. Hlavními silnicemi které procházejí městem jsou [[silnice II/198]] (Železná–[[Přimda]]–Mlýnec, [[dálnice D5]] Tachov–Planá–[[Teplá]]–[[Toužim]]–[[Bochov]]); a [[silnice II/199]] (Holostřevy–[[Holostřevy]]–[[Bor (okres Tachov)|Bor]], [[dálnice D5]] Tachov–[[Halže]]–HP Pavlův Studenec/Bärnau). Vzdálenost na dálnici D5 je asi 11 &nbsp;km.

Město leží na [[Železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní|železniční trati Domažlice–Planá u &nbsp;Mariánských Lázní]]. Tato trať do Tachova zajíždí [[Úvrať (železniční doprava)|úvraťově]] a jezdí na ní pouze osobní vlaky. Nádraží se nachází v &nbsp;severní části města u &nbsp;sídliště Východ. V &nbsp;Plané navazuje trať na hlavní [[Železniční trať Beroun–Plzeň–Cheb|železniční trať Praha–Plzeň–Cheb]].

Nedaleko nádraží je i &nbsp;nedávno zrekonstruované autobusové nádraží. Veřejnou autobusovou dopravu zajišťuje převážně podnik [[ČSAD autobusy Plzeň]] a jeho dopravní závod Tachov. Na území okresu Tachov má ČSAD autobusy Plzeň provozovny v &nbsp;Tachově a ve Stříbře. Z &nbsp;Tachova se rozjíždějí autobusové linky do oblasti Rozvadova, Přimdy, Lesné, Chodského Újezda a Plané. Významná je autobusová linka Tachov–Stříbro–Plzeň. Linka Tachov–Praha je provozována již pouze velmi sporadicky. V &nbsp;roce [[1988]] byla v &nbsp;Tachově obnovena linka [[městskáMěstská autobusová doprava v Tachově|městské autobusové dopravy]].

Tachov je velmi malebně uložen do údolí řeky [[Mže]] a přilehlých kopců. Leží v &nbsp;relativně nepoškozené krajině v &nbsp;podhůří [[Český les|Českého lesa]]. Ve městě a jeho okolí najdeme množství zeleně, parků, lesů a alejí. Centrum města je klidné a v &nbsp;poslední době již pěkně opravené. Mezi oblíbené vycházkové cíle ve městě patří také ''[[Alej u minerálního pramene|Alej k &nbsp;minerálnímu prameni]]'' v &nbsp;jihovýchodní části města. Budova okolo pramene je nově opravená.

[[Soubor:Tachov5.jpg|thumb|right|Alej k &nbsp;minerálnímu prameni]]

Krásný kus přírody najdeme v &nbsp;''Aglaině údolí'' při řece Mži, směrem k &nbsp;jejímu prameni. V &nbsp;tomto krásném údolí najdeme také ''[[klášter Světce]]''. Pěkný rozhled na město se nám naskytne od ''mohyly'' obětí pochodu smrti na Višňovce, ''památníku bitvy u &nbsp;Tachova'' na Vysoké, a také například z &nbsp;panelového sídliště Rapotín (v &nbsp;jehož blízkosti najdeme městský hřbitov).

Město nabízí možnosti kulturního (galerie, kino, muzeum, knihovna, kulturní a společenský sál) a sportovního ([[HC Tachov|zimní stadion]], [[FK Tachov|fotbalový stadion]], bazén, squash, bowling, motocross) vyžití. V &nbsp;Tachově jsou rozličné možnosti ubytování i &nbsp;stravování.

V &nbsp;Tachově najdeme tři základní školy, šestileté [[gymnázium]], základní školu speciální a základní uměleckou školu. V &nbsp;místní části Světce sídlí Střední průmyslová škola, má zde také [[internát]]. Ve Václavské ulici se nachází [[poliklinika]]. Pro děti byl v &nbsp;roce [[1961]] otevřen ''Dům dětí a mládeže Mraveniště''. Možnosti nákupu jsou poplatné velikosti města, najdeme tamzde asicca pět větších samoobsluh a pět hypermarketů. Ve městě sídlí okresní pobočky spořitelen, pojišťoven a bank a také velké množství úřadů od okresní správy [[Hasičský záchranný sbor České republiky|HZS]], [[Policie České republiky|PČR]] atd. až po městskou radnici, která zároveň spravuje celý obvod obce s &nbsp;rozšířenou působností.

''[[Světce (Tachov)|Světce]]'' najdeme 2 km západně od Tachova. Najdeme tam pozůstatky bývalého paulinského kláštera, jehož historie sahá do středověku. Klášter zanikl v &nbsp;roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a vybudoval si z &nbsp;něj honosné sídlo, v &nbsp;roce 1861 u &nbsp;něj byla vybudována krásná novorománská jízdárna, která se také jako jediná a spíše šťastnou shodou náhod zachovala do dneška. Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola.

''[[Vilémov (Tachov)|Vilémov]]'' je bývalý panský dvůr, dnes v &nbsp;rekonstrukci. Leží asi 2 km východně od Tachova a 2 km jižně od Bíletína.

''[[Malý Rapotín]]'' na jihovýchodním okraji města, zástavbou s &nbsp;Tachovem téměř splývá. Železniční zastávka. První písemná zmínka z &nbsp;roku 1379. Do katastru obce patří část průmyslové zóny města (podnik ROTAREX). V &nbsp;současnosti tam žije okolo 40 lidí.

''[[Mýto (Tachov)|Mýto]]'', ves asi 5 km západně od Tachova, nad vodní nádrží Lučina. Dnes tam žije asi 20 obyvatel, v &nbsp;obci je dřevozpracující podnik a farma.

[[Soubor:Tachov9.jpg|thumb|Domy v &nbsp;západní části Oldřichova]]

''[[Oldřichov (Tachov)|Oldřichov]]'' je nejlidnatější a nejstarší místní část Tachova, dnes s &nbsp;ním již stavebně splynula (díky průmyslové zóně). První zmínka je z &nbsp;roku 1251. Vesnicí protéká řeka Mže. Do katastrálního území Oldřichova spadá většina tachovské průmyslové zóny s &nbsp;velkými podniky Strojplast (dříve Plastimat) a Inotech. Dnes ve vesnici žije asi 180 lidí, zajíždí tam pravidelně městská hromadná doprava.

''[[Vítkov (Tachov)|Vítkov]]'' asi 1 km severovýchodně od Tachova, brzy zřejmě dojde ke splynutí zástavby vlivem postupující výstavby na severu města. Vesnice leží na hlavní silnici na Planou. Dnes ji obývá okolo 80 občanů, v &nbsp;její blízkosti vznikly podniky NOVASPORT a KDK. Mezi Vítkovem a Oldřichovem se těžil za komunismu uran.

''[[Velký Rapotín]]'', pěkná upravená ves asi 4 km jižně od centra města. Vsí protéká Brtný potok, první zmínka je z &nbsp;roku 1379. Dnes ve vsi žije okolo 80 obyvatel.