Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Odebráno 25 bajtů ,  před 3 lety
m
sjednocení infoboxu; narovnání šablon; kosmetické úpravy
m (dosjednocení infoboxu; kosmetické úpravy)
m (sjednocení infoboxu; narovnání šablon; kosmetické úpravy)
{{Infobox - politická strana
| název_stranynázev = Sudetoněmecká strana
| domácí_názevdomácí název = Sudetendeutsche Partei
| zkratka = SdP
| kód_barvykód barvy = #8b4513
| logo_stranylogo = Flag of the Sudets (without CoA).Svg
| popisek = Stranická vlajka
| předseda = [[Konrad Henlein]]
| datum založení = říjen [[1933]]
| datum zániku = říjen [[1938]]
| předseda = [[Konrad Henlein]]
| sídlo =
| sloučení = [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]
| ideologie = [[Národní socialismus]]
| pozice = [[Krajní pravice]]
| barva = [[Černá]], [[červená]]
| noviny = Die Zeit
| barva = [[Černá]], [[červená]]
| sídlo =
| volební_výsledekvolební výsledek = 15,18 % ([[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|NS RČS 1935]])
| mandáty1_titultitul1 = [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|Národní shromáždění]] (1935)
| mandáty1 = {{Infobox - politická strana/mandáty|44|300|0.8|0|0}}
| web =
| internetové_stránky =
}}
'''Sudetoněmecká strana''' ({{vjazyce|de}}: ''Sudetendeutsche Partei'', ''SdP'', neformálně označovaná jako '''henleinovci''') byla politická strana za [[První republika|První republiky]], založená [[1. říjen|1. října]] [[1933]] [[Konrad Henlein|Konradem Henleinem]], původně pod názvem ''Sudetendeutsche Heimatfront'' ({{vjazyce|cs}}: ''Sudetoněmecká vlastenecká fronta'').
 
== Volební výsledky ==
[[Soubor:Konrad Henlain 1936 SdP.jpg|thumbnáhled|Konrad Henlein v Kraslicích (1936)]]
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách roku 1935]] získala Sudetendeutsche Partei (SdP) největší procento hlasů ze všech kandidujících stran, kde získala 1&nbsp;249&nbsp;534 hlasů, tj. 15,18 % (44&nbsp;mandátů v poslanecké sněmovně, 23&nbsp;mandátů v senátu). To bylo nejvíce ze všech politických stran a jen díky složité volební matematice nezískala nejvíce mandátů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vykoupil | jméno = Libor | odkaz na autora = Libor Vykoupil | titul = Slovník českých dějin | vydavatel = Julius Zirkus | místo = Brno | rok = 2000 | počet stran = 772 | isbn = 80-902782-0-5 | strany = 600}}</ref> Předsedou jejího poslaneckého klubu se stal [[Ernst Kundt]]. SdP, která se v roce 1935 ještě ostře distancovala od NSDAP, požadovala „jen“ větší práva Němců v rámci Československa, získala v Sudetech cca 2/3 hlasů, [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|německá sociální demokracie]] získala 11 mandátů. V celostátním měřítku druhá skončila [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]] se ziskem 1&nbsp;176&nbsp;628 hlasů, tj. 14,29 % (mandátů ve sněmovně však získala 45). SdP se tak zároveň stala nejsilnější německou stranou v českých zemích. Tento volební úspěch SdP však znamenal ztráty hlasů pro ostatní německé strany, které byly postupem času likvidovány, a SdP se tak stala dominantní německou stranou v Československu. Ihned po úspěchu ve volbách zahájilo německé ministerstvo zahraničí oficiální financování SdP, když jí udělilo měsíční příspěvek 15&nbsp;000 říšských marek, který se postupně zvyšoval. Představitelé SdP začali s výrazným prosazováním svých cílů, zejména na:
* vytváření [[image]] v zahraničí
 
== Stupňování požadavků ==
[[Soubor:Konrad Henlein v Karlových Varech 1937.jpg|thumbnáhled|[[Konrad Henlein]] v Karlových Varech 1937]]
Československá vláda dávala zpočátku jasně najevo, že nepočítá se spoluprací s SdP, ale hodlá nadále jednat jen s aktivistickými stranami (aktivistické strany ale zastupovaly pouze 30 % voličů z řad sudetských Němců).<ref name="rfr1" /> Vláda však byla zanedlouho nucena zahájit jednání s SdP, jelikož vliv aktivistických stran postupně slábl. Československá vláda [[18. únor]]a [[1937]] přijala [[Program národnostní politiky]], kterým vyšla (poněkud opožděně) vstříc požadavkům sudetských Němců. S tímto dokumentem souhlasily všechny sudetoněmecké demokratické politické strany, avšak SdP ho ihned zpochybnila a zavrhla. Bylo naprosto zřejmé, že hesla o zlepšení situace [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] v ČSR jsou záminkou, aby mohlo dojít k cíli pro německé nacionalisty prvořadého – rozbití Československa a získání jeho území. Toto potvrdil později i [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]], když ve svém projevu ve [[Vídeň|Vídni]] dne [[4. březen|4. března]] [[1941]] mimo jiné řekl: ''„Právě zde, v dunajské kotlině a [[Sudety|Sudetech]] povstali první hlasatelé Velkého Německa, právě zde zapustila kořeny idea pangermanismu… Abychom se zpočátku vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu. … Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně, že bylo zralé na likvidaci…“''
 
 
== Krize 1938 ==
[[Soubor:Likvidace českých nápisů.jpg|thumbnáhled|Likvidace českých nápisů v pohraničí]]
[[28. březen|28. března]] [[1938]] vykonal [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] návštěvu u Adolfa Hitlera v Berlíně, při níž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. Tato politika odsoudila k nezdaru jakkoliv velkorysé návrhy československé vlády vůči sudetským Němcům. Počátkem dubna byl čs. vládou schválen návrh nového národnostního statutu, který však opět SdP označila jako nedostatečný. [[24. duben|24. dubna]] [[1938]] byly Henleinem na sjezdu SdP předloženy tzv. „[[Karlovarský program|Karlovarské požadavky]]“, které vycházely z jeho jednání s Adolfem Hitlerem. Tento dokument obsahoval vedle autonomistických prvků i takové nároky, které byly z hlediska národnostního, z hlediska principů právního demokratického státu i z hlediska státní suverenity pro [[Československo]] nepřijatelné. V květnových a červnových [[Komunální volby 1938 (Československo)|komunálních volbách]] získala SdP kolem 90 % hlasů německých voličů. Dne [[30. červen|30. června]] 1938 bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem vůči sudetským [[Němci|Němcům]], avšak i tento dokument byl SdP v duchu „doporučení“ Adolfa Hitlera odmítnut. V létě SdP zpracoval dokument označený jako „Základní plánování O. A.” (Grundplanung O.A.), který počítal s rozbitím Československa a s postupným poněmčením území Čech a Moravy, což korespondovalo i s dalšími pozdějšími plány na [[konečné řešení české otázky]]. [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájil britský lord [[Walter Runciman]] [[Runcimanova mise|pražskou misi]], jejímž cílem bylo urovnat spory mezi československou vládou a německou menšinou, reprezentovanou SdP. Avšak i tato mise skončila bezvýsledně, protože SdP stále odmítala jakýkoliv kompromis. Počátkem září byl československou vládou schválen „Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek“, který vznikl na základě přímých rozhovorů vyjednavačů SdP, a který vycházel v zásadě vstříc většině požadavků [[Karlovarský program|Karlovarského programu]]. Tento plán přijala jak [[Runcimanova mise]], tak část z umírněnějších předáků SdP, kteří uznávali, že plní většinu Karlovarského programu.
 
== Sudetoněmecký puč ==
{{Viz též|Sudetoněmecké povstání}}
[[Soubor:Teroristická akce sudetoněmeckého Freikorpsu.jpg|thumbnáhled|Teroristická akce sudetoněmeckého Freikorpsu]]
[[Soubor:Útoky na čs. pohraniční službu.gif|thumbnáhled|Noviny informující o útocích sudetoněmeckých teroristů na četnické stanice]]
Situace se vyhrotila dne [[12. září]] 1938, kdy na sjezdu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] v [[Norimberk]]u Hitler nevybíravě zaútočil proti [[Československo|Československu]] a proti prezidentu [[Edvard Beneš|Benešovi]], což podnítilo sudetské Němce k vyvolání nepokojů především v západních Čechách.<ref>''Sudetští Němci v nacistickém státě'', s. 55.</ref> Množily se útoky na veřejné budovy, české školy, československé úředníky a policisty, a také německé sociální demokraty a komunisty. Někteří z nich byli zabiti, jiní odvlečeni do Německa.<ref>''Velké dějiny XIV.'', s. 621–622.</ref><ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 243–248.</ref>
 
 
== Sloučení SdP s NSDAP ==
[[Soubor:Sloučení SdP a NSDAP.jpg|thumbnáhled|Sloučení SdP s NSDAP]]
Po Mnichovském diktátu byla SdP včleněna do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. K oficiálnímu sloučení došlo 30. října 1938. [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] jako vrchní velitel SFK byl povýšen na [[SS]] [[Gruppenführer]]a, jmenován župním vedoucím [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] a později i jako říšský místodržící nově vzniklé [[Sudetská župa|Sudetské župy]] (Sudetengau) se sídlem v [[Liberec|Liberci]].
 
117 837

editací