Verze z 11. 9. 2015, 11:44 editovat Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací zpět na verzi před útoky vandala ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 11. 2016, 23:47 editovat zrušit editaci Nefronus (diskuse \| příspěvky) 555 editací →‎Dělení rostlinných pletiv: základní uvedení řádu do chaosu a nepřehlednosti, ještě bude chtít napsat pravdivé informace k jednotlivým typům pletiv… značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 10: == Dělení rostlinných pletiv == [[File:Arabidopsis-epiderm-and-trichome.jpg\|thumb\|Pohled na pokožku rostlin ([[skenovací elektronový mikroskop\|SEM mikroskopie]])]] ~~Přesto mohou být pletiva dělena podle různých hledisek:~~ === '''Dělivá pletiva''' ([[meristém]]y) ===▼ ~~=== Podle tloušťky buněčných stěn a mezibuněčných prostor ===~~ Původní ([[protomeristémy]]) - na růstovém vrcholku [[stonek\|stonku]] a [[kořen]]e▼ Odlišná tloušťka [[Buněčná stěna\|buněčných stěn]], která vzniká při sekundárním tloustnutí stěn, předurčuje zvláště budoucí fyzikální vlastnosti pletiva - jako je pevnost, odolnost, pružnost nebo naopak dužnatost či nadýchanost pletiva.▼ Prvotní ([[primární meristémy]]) - vznikají z protomeristému, postupně se mění na pletiva trvalá▼ Druhotná ([[sekundární meristémy]]) - vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva ([[kambium]], [[felogén]]) u rostlin s druhotným tloustnutím (rostliny, jejichž stonky/kořeny během vývoje tloustnou - hlavně [[dřevina\|dřeviny]]).▼ Skrytá (latentní meristémy) - buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností▼ === Trvalá pletiva === '''[[Parenchym]]''' - tvořen tenkostěnnými [[buňka]]mi s četnými mezibuněčnými prostory ([[interceluláry]]). Toto pletivo je velmi měkké a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv. Podle konkrétní funkce se často vymezují speciální druhy parenchymu:<ref name="vinter" />▼ Protikladem dělivých pletiv jsou '''pletiva trvalá''', která z dělivých pletiv vznikají.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Černohorský\|jméno=Zdeněk\|příjmení2=\|jméno2=\|titul=Základy rostlinné morfologie\|vydání=\|vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství\|místo=Praha\|rok=1957\|počet stran=\|strany=52\|isbn=}}</ref> Pletiva trvalá se dají rozdělit podle '''funkce''' či podle '''stavby buněk'''. Tyto dvě kategorie spolu někdy souvisejí (např. ''základní pletivo'' je zároveň ''parenchym''), někdy lze pletivo zařadit jen do jedné kategorie (např. ''pokožka'' /dle funkce krycí pletivo/ nemá adekvátní zařazení dle stavby buněk). *[[Palisádový parenchym]] - buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu (hlavní [[fotosyntéza\|fotosyntetizující]] pletivo v [[list]]ech)▼ '''Podle funkce''' [[Merenchym]] - kulovité buňky (př. výplně v mladých částech [[rostliny\|rostlin]])▼ [[Aerenchym]] - oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné [[vzduch]]em (častá [[adaptace]] u vodních rostlin)▼ [[Aktinenchym]] – aerenchym z mrtvých buněk hvězdicovitého tvaru s velkými mezibuněčnými prostory▼ [[Hydrenchym]] – řídké pletivo sloužící např. u [[kaktus]]ů jako zásobárna vody▼ [[Prosenchym]] - protažené [[buňka\|buňky]] s šikmými přepážkami, nejsou zde žádné mezibuněčné prostory, (př. [[cévní svazky]])▼ [[Chlorenchym]] – parenchym s primárně [[fotosyntéza\|fotosyntetickou]] funkcí, obsahuje [[plastid]]y▼ *[[Transferový parenchym]] – umožňuje transport na krátkou vzdálenost▼ '''[[Kolenchym]]''' - [[Buňka\|buňky]] mají stěny výrazně ztlustlé v rozích či po stranách (př. [[řapík]]y [[list]]ů), to jim dává zároveň velkou pružnost, či ohebnost, zároveň ale i houževnatost.▼ Rohový kolenchym - ztlustlý v rozích▼ Deskový kolenchym - ztlustlý v stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu▼ *Mezerový kolenchym - ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami▼ '''[[Sklerenchym]]''' - silně ztlustlé [[Buněčná stěna\|buněčné stěny]], [[Buňka\|buňky]] propojeny [[plasmodesma]]ty. Často bez živého obsahu, jednotlivé buňky - [[sklereidy]]. Mají nejčastěji strukturně zpevňovací funkci. (př. stěna [[Pecka (plod)\|pecky]], kamenné hrudky v dužině [[hrušeň\|hrušky]]…)▼ ~~=== Podle funkce (resp. podle stupně vývoje) ===~~ U rostlin si některé typy buněk a pletiv ponechávají schopnost dělit se, po celou dobu života organismu. Rostlina nemůže na vnější podměty reagovat přímým pohybem tak jako živočichové, proto uplatňuje vůči vnějším impulsům koordinovaný [[růst]]. Pro možnost neustálého přírůstku si udržuje několik typů růstově aktivních pletiv, která jsou rozložena v zónách, kde je růst možné předpokládat a další pletiva, která musí tyto zóny vyživovat, chránit a nebo zabezpečovat rozmnožování druhu. Obvykle se podle stupně vývoje dělí pletiva takto:<ref name="votrubova" /> ▲'''Dělivá pletiva''' ([[meristém]]y) ▲Původní ([[protomeristémy]]) - na růstovém vrcholku [[stonek\|stonku]] a [[kořen]]e ▲Prvotní ([[primární meristémy]]) - vznikají z protomeristému, postupně se mění na pletiva trvalá ▲Druhotná ([[sekundární meristémy]]) - vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva ([[kambium]], [[felogén]]) u rostlin s druhotným tloustnutím (rostliny, jejichž stonky/kořeny během vývoje tloustnou - hlavně [[dřevina\|dřeviny]]). ▲Skrytá (latentní meristémy) - buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností '''Pletiva trvalá''' Krycí ([[Pokožka (rostliny)\|pokožka]], [[průduch]]y, [[trichom]]y, [[hydatoda\|hydatody]], [[korek]]…) Vodivá (– [[cévní svazek\|cévní svazky]] s částí [[dřevo\|dřevní]] ([[xylém]]) a [[lýko]]vou ([[floém]]) Základní (v prostoru mezi krycími a vodivými): má základní funkce, jako je [[fotosyntéza]], zásoba živin a vody, někdy nadlehčují rostliny, někdy vyměšují [[pryskyřice]] a [[silice]] Zpevňovací ▲* '''Podle tloušťky buněčných stěn a mezibuněčných prostor''' (Odlišná tloušťka ~~[[Buněčná stěna\|~~buněčných stěn]], která vzniká při sekundárním tloustnutí stěn, předurčuje zvláště budoucí fyzikální vlastnosti pletiva - jako je pevnost, odolnost, pružnost nebo naopak dužnatost či nadýchanost pletiva.) ▲'''[[Parenchym]]''' - tvořen tenkostěnnými [[buňka]]mi s četnými mezibuněčnými prostory ([[interceluláry]]). Toto pletivo je velmi měkké a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv. Podle konkrétní funkce se často vymezují speciální druhy parenchymu:<ref name="vinter" /> ▲[[Palisádový parenchym]] - buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu (hlavní [[fotosyntéza\|fotosyntetizující]] pletivo v [[list]]ech) ▲[[Merenchym]] - kulovité buňky (př. výplně v mladých částech [[rostliny\|rostlin]]) ▲[[Aerenchym]] - oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné [[vzduch]]em (častá [[adaptace]] u vodních rostlin) ▲[[Aktinenchym]] – aerenchym z mrtvých buněk hvězdicovitého tvaru s velkými mezibuněčnými prostory ▲[[Hydrenchym]] – řídké pletivo sloužící např. u [[kaktus]]ů jako zásobárna vody ▲[[Prosenchym]] - protažené [[buňka\|buňky]] s šikmými přepážkami, nejsou zde žádné mezibuněčné prostory, (př. [[cévní svazky]]) ▲[[Chlorenchym]] – parenchym s primárně [[fotosyntéza\|fotosyntetickou]] funkcí, obsahuje [[plastid]]y ▲[[Transferový parenchym]] – umožňuje transport na krátkou vzdálenost ▲'''[[Kolenchym]]''' - [[Buňka\|buňky]] mají stěny výrazně ztlustlé v rozích či po stranách (př. [[řapík]]y [[list]]ů), to jim dává zároveň velkou pružnost, či ohebnost, zároveň ale i houževnatost. ▲*Rohový kolenchym - ztlustlý v rozích ▲Deskový kolenchym - ztlustlý v stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu ▲Mezerový kolenchym - ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami ▲'''[[Sklerenchym]]''' - silně ztlustlé [[Buněčná stěna\|buněčné stěny]], [[Buňka\|buňky]] propojeny [[plasmodesma]]ty. Často bez živého obsahu, jednotlivé buňky - [[sklereidy]]. Mají nejčastěji strukturně zpevňovací funkci. (př. stěna [[Pecka (plod)\|pecky]], kamenné hrudky v dužině [[hrušeň\|hrušky]]…) == Nepravá pletiva hub ==

Rostlinné pletivo: Porovnání verzí