Vysoká škola: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Akademičtí funkcionáři: Úpravy vn. odkazů. |
m Drobné úpravy – většinou narovnání. |
||
Řádek 66:
=== Zahraniční vysoké školy v Česku ===
Nově, od září roku [[2016]], české právo (''vysokoškolský zákon'') též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území,
Za ''zahraniční vysokou školu'' je nyní považována každá [[právnická osoba]] ustavená dle [[právo|právních předpisů]] jiného [[stát]]u, která je v tomto [[Seznam států světa|cizím státě]], podle jehož práva byla zřízena, součástí [[Systém vzdělávání v České republice|vysokoškolského vzdělávacího systému]] a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
Řádek 86:
=== Akademičtí pracovníci ===
{{Viz též|Vysokoškolský
Na vysoké škole je výuka prováděna a řízena především [[profesor]]y a [[docent]]y. Kromě nich mohou vyučovat, zejména vést [[seminář]]e, resp. cvičení, i [[odborný asistent|odborní asistenti]], případně jen [[asistent (pedagog)|asistenti]] nebo [[lektor (pedagog)|lektoři]]. Pomoc při výuce je obvykle studijním plánem předepsána i [[doktorand]]ům (dříve ''postgraduálním studentům'', ''PhD studentům'', tedy studentům v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorských studijních programech]]), či někdy též tzv. ''pomvědům'' – pomocným vědeckým silám (studentům určitých ročníků). Akademickými pracovníky jsou dále též i mimořádní profesoři, příp. někteří další vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, pokud vykonávají i pedagogickou činnost.
Na vysokoškolské výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. ''Vysokoškolský zákon'' též stanoví, že vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a [[emeritura|emeritních]] profesorů.
Řádek 101:
V [[Česko|Česku]] musí [[student]] VŠ nejprve získat úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, tedy [[maturita|maturitu]]. Před rokem [[1998]] platila výjimka z tohoto pravidla např. pro mimořádně nadané zájemce o studium [[umělec]]kého oboru. Dnes je maturita podmínkou pro studium jakéhokoliv oboru.
Studentem vysoké školy se zpravidla dotyčný stává zápisem do [[studium|studia]]. [[Akademický rok]], jehož začátek stanoví rektor, trvá 12 kalendářních měsíců. Studium na vysoké škole je členěno na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin. Během studia na vysoké školy student plní své povinnosti, kupř. skládá zkoušky, zápočty, zpracovává semestrální či [[seminární práce]], účastní se přednášek či seminářů apod. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu, dnem ukončení studia je pak den, kdy byla vykonána [[státní závěrečná zkouška|státní zkouška]]. Student, resp. absolvent, též může být případně účasten i některých slavnostních [[akademický obřad|akademických ceremoniálů]] (např. [[imatrikulace]], [[promoce]] apod.).
=== Hodnocení studia ===
Řádek 111:
=== Organizace studia ===
{{Viz též|Kredit (školství)}}
Organizace vysokoškolského studia probíhá po [[
Dle tohoto systému tak student plní určitý studijní plán, kde má do jisté míry možnost si jej přizpůsobit – ten se obvykle skládá z povinných kurzů, resp. předmětů (někdy též tzv. ''Áčkové předměty''), určitého množství povinně volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''Béčkové předměty'') a také volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''Céčkové předměty''), přičemž povinný objem práce, kterou musí student vynaložit, se měří právě [[Kredit (školství)|kredity]].
Řádek 119:
== Studijní programy ==
{{Viz též|Studijní program}}
Jednotlivé stupně vysokoškolského studia se člení dle typů [[studijní program|studijních programů]]. V rámci [[
=== Bakalářský studijní program ===
|