Vysoká škola: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
m →‎Akademičtí funkcionáři: Úpravy vn. odkazů.
Vřed (diskuse | příspěvky)
m Drobné úpravy – většinou narovnání.
Řádek 66:
 
=== Zahraniční vysoké školy v Česku ===
Nově, od září roku [[2016]], české právo (''vysokoškolský zákon'') též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území, (tedy institucí/firem, které na území [[Česko|České republiky]] poskytují vysokoškolské vzdělání), přičemž liberalizace tohoto prostředí proběhla již zákonem v roce 1998. Do této doby též některé prameny (např. [[Ministerstvo financí České republiky|MFČR]]) kriticky uvádí ten fakt, že Česká republika se stala zemí s největším počtem soukromých vysokých škol (či přesněji soukromých subjektů poskytujících vysokoškolské vzdělávání) v [[Evropa|Evropě]]. Působnost [[Seznam vysokých škol v Česku#Zahraniční vysoké školy v Česku|zahraničních subjektů v Česku]] se též do té doby stala předmětem některých afér (blíže např. [[nostrifikace]] a [[Fakulta právnická Západočeské univerzity#Kauzy plzeňských práv|kauzy plzeňských práv]]), nicméně ze soukromých subjektů nebývají kritizovány jen ty zahraniční, ale též i ty tuzemské (např. [[Univerzita Jana Amose Komenského Praha|UJAK]] [[Vladimíra Dvořáková|předsedkyní]] [[Akreditační komise|Akreditační komise]]).
 
Za ''zahraniční vysokou školu'' je nyní považována každá [[právnická osoba]] ustavená dle [[právo|právních předpisů]] jiného [[stát]]u, která je v tomto [[Seznam států světa|cizím státě]], podle jehož práva byla zřízena, součástí [[Systém vzdělávání v České republice|vysokoškolského vzdělávacího systému]] a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
Řádek 86:
 
=== Akademičtí pracovníci ===
{{Viz též|Vysokoškolský pedagogučitel}}
Na vysoké škole je výuka prováděna a řízena především [[profesor]]y a [[docent]]y. Kromě nich mohou vyučovat, zejména vést [[seminář]]e, resp. cvičení, i [[odborný asistent|odborní asistenti]], případně jen [[asistent (pedagog)|asistenti]] nebo [[lektor (pedagog)|lektoři]]. Pomoc při výuce je obvykle studijním plánem předepsána i [[doktorand]]ům (dříve ''postgraduálním studentům'', ''PhD studentům'', tedy studentům v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorských studijních programech]]), či někdy též tzv. ''pomvědům'' – pomocným vědeckým silám (studentům určitých ročníků). Akademickými pracovníky jsou dále též i mimořádní profesoři, příp. někteří další vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, pokud vykonávají i pedagogickou činnost.
 
Na vysokoškolské výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. ''Vysokoškolský zákon'' též stanoví, že vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a [[emeritura|emeritních]] profesorů.
Řádek 101:
V [[Česko|Česku]] musí [[student]] VŠ nejprve získat úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, tedy [[maturita|maturitu]]. Před rokem [[1998]] platila výjimka z tohoto pravidla např. pro mimořádně nadané zájemce o studium [[umělec]]kého oboru. Dnes je maturita podmínkou pro studium jakéhokoliv oboru.
 
Studentem vysoké školy se zpravidla dotyčný stává zápisem do [[studium|studia]]. [[Akademický rok]], jehož začátek stanoví rektor, trvá 12 kalendářních měsíců. Studium na vysoké škole je členěno na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin. Během studia na vysoké školy student plní své povinnosti, kupř. skládá zkoušky, zápočty, zpracovává semestrální či [[seminární práce]], účastní se přednášek či seminářů apod. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu, dnem ukončení studia je pak den, kdy byla vykonána [[státní závěrečná zkouška|státní zkouška]]. Student, resp. absolvent, též může být případně účasten i některých slavnostních [[akademický obřad|akademických ceremoniálů]] (např. [[imatrikulace]], [[promoce]] apod.).
 
=== Hodnocení studia ===
Řádek 111:
=== Organizace studia ===
{{Viz též|Kredit (školství)}}
Organizace vysokoškolského studia probíhá po [[Boloňskýboloňský proces|boloňském procesu]] dle tzv. [[Kredit (školství)#Kreditní systém studia|kreditního systému studia]] (ECTS – ''European Credit Transfer and Accumulation System''), což umožňuje členům [[akademická obec|akademické obce]] určitou mobilitu.
Dle tohoto systému tak student plní určitý studijní plán, kde má do jisté míry možnost si jej přizpůsobit – ten se obvykle skládá z povinných kurzů, resp. předmětů (někdy též tzv. ''Áčkové předměty''), určitého množství povinně volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''Béčkové předměty'') a také volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''Céčkové předměty''), přičemž povinný objem práce, kterou musí student vynaložit, se měří právě [[Kredit (školství)|kredity]].
 
Řádek 119:
== Studijní programy ==
{{Viz též|Studijní program}}
Jednotlivé stupně vysokoškolského studia se člení dle typů [[studijní program|studijních programů]]. V rámci [[Boloňskýboloňský proces|Boloňskéhoboloňského procesu]] (''vysokoškolským zákonem'' z roku [[1998]]) přešly české vysoké školy zcela na jednotnou třístupňovou strukturu studia – do té doby se bakalářský studijní program nazýval ''(ucelená) část vysokoškolského studia'', magisterský studijní program ''vysokoškolské studium'' a doktorský studijní program se nazýval ''postgraduální studium''.
 
=== Bakalářský studijní program ===