Wikipedie

Chlebíčková aféra: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 21:
 
== Smrt Karla Lažnovského ==
Aktivističtí žurnalisté se s odmítavým postojem Eliáše nehodlali smířit a v následujících dnech na nějEliáše i na vládu vyvinuli nátlak, který vyvrcholil požadavkem odsouzení [[Prozatímní státní zřízení|londýnské vlády]]. Ministerský předseda odkázal žurnalisty na prezidenta Háchu, jehož stanovisko pro něj bylo určující. Audience novinářů u Háchy měla proběhnout 25. září 1941. Očekávaná schůzka se však neuskutečnila, neboť den před jejím konáním oznámil Emanuel Vajtauer, že Lažnovský, Křemen a Krychtálek onemocněli chřipkou. Lažnovského i s jeho kolegy hospitalizovali v nemocnici na Vinohradech, později je převezli do podolského sanatoria SS, kde provedená vyšetření prokázala onemocnění tuberkulózou. [[Gestapo]] začalo možný atentát ihned vyšetřovat.
 
O dva dny později, 27. září 1941, proběhla změna v úřadě říšského protektora. Umírněnějšího [[Konstantin von Neurath|Konstantina von Neuratha]] vystřídal nový zastupující říšský protektor [[Reinhard Heydrich|Reinhard Heydrich]]. Ten ihned po svém příjezdu vydal nařízení o výjimečném stavu a o den později vyhlásil [[Stanné právo|stanné právo.]] Chtěl tak zlikvidovat stále více se vzmáhající odboj a vypořádat se s vysoce postavenými [[První republika|prvorepublikovými]] důstojníky. Mezi zatčenými byl i Alois Eliáš, kterého obvinili ze spolupráce s odbojovou organizací [[Obrana národa]]. Dne 29. září byl zbaven funkce předsedy protektorátní vlády a 1. října měl být za svou rozvratnou činnost souzen.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlebíčková_aféra“