Strunatci: Porovnání verzí

}}</ref> Kmen strunatců se dělí na tři podkmeny: [[Pláštěnci|pláštěnce]], [[bezlebeční|bezlebečné]] a [[Obratlovci|obratlovce]], přičemž se zdá, že nejblíže obratlovcům mají pláštěnci. Ti mají v&nbsp;larválním stádiu hřbetní strunu a nervový provazec, které se pak v&nbsp;dospělosti ztrácí. Zato bezlebeční mají jak hřbetní strunu, tak i&nbsp;nervový provazec, ale bez [[páteř]]e. U&nbsp;všech obratlovců, s&nbsp;výjimkou [[Sliznatky|sliznatek]], je nervový provazec obemknut [[Chrupavka|chrupavčitými]] nebo [[kost]]ěnými obratli a hřbetní struna je zásadně redukovaná. Mezi strunatce patří vedle samotného [[člověk]]a také mnoho obecně známých a ekonomicky významných živočichů.

 

Strunatci jsou [[mnohobuněčnost|mnohobuněční]] živočichové s&nbsp;dokonale vyvinutým tělem (členěným na orgány), které je dvoustranně souměrné (bilaterálně symetrické). Velikost těla je velmi různorodá a sahá od méně než 1 centimetru (někteří [[pláštěnci]] a [[hlaváčovití|hlaváčovité]] ryby) až po desítky metrů ([[plejtvák obrovský]], někteří [[dinosauři]]).<ref name="lundberg">

{{citace elektronické monografie

}}</ref> S&nbsp;ostatními živočichy mají strunatci některé společné rysy, a to zejména v&nbsp;embryonálním stadiu: například střední část [[trávicí soustava|trávicí soustavy]] vzniká z&nbsp;[[entoderm]]u, zatímco začátek a konec z&nbsp;[[ektoderm]]u.<ref name="rocek" />

 

Jako definující se běžně uvádí čtyři nebo pět anatomických znaků přítomných vždy alespoň v&nbsp;[[embryo]]nálním stadiu:<ref name="rychel">{{Citace periodika

| doi = 10.1093/molbev/msj055