Opál: Porovnání verzí

Přidáno 555 bajtů ,  před 4 lety
m
doplnění a upřesnění textu v úvodu, ref.
m (oprava překlepů: absorbce → absorpce; kosmetické úpravy)
m (doplnění a upřesnění textu v úvodu, ref.)
| ostatní = lom: lasturnatý
}}
'''Opál''' je [[minerál]], hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO2 . n H2O. Voda zde bývá zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %. Ve světě se vyskytuje mnoho odrůd opálu, jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|odkaz na autora=|titul=Opál|url=http://www.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/opal.html|vydavatel=www.natur.cuni.cz|místo=|datum vydání=|datum aktualizace=|datum přístupu=2008-5-10|jazyk=}}</ref> Opál vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance. Typická hra barev, tzv. "opalizace" u drahého opálu vzniká světelnou interferencí na rozhraní mikroskopických vrstviček gelovitých kuliček opálu.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Dubnícke opálové bane|url=http://www.opalovebane.sk/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-10|jazyk=slovensky}}</ref>
'''Opál''' je [[minerál]], který je považován za [[drahokam]]. Jedná se o sloučeninu [[křemen]]e s [[voda|vodou]] (SiO<sub>2</sub>·nH<sub>2</sub>O), která je zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %.
 
Vyskytuje se mnoho odrůd jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Opál
| url = http://www.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/opal.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-5-10
| vydavatel = www.natur.cuni.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
== Historie ==
| strany = 66
| isbn = 80-85841-15-0
}}</ref> Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.&nbsp;l. byl opěvován básníkem [[Onomakritos|Onomakritem]] a řecký přírodozpytec [[Pedanius Dioscorides|Dioskorides]] ho v 1.&nbsp;století n.&nbsp;l. označil za skutečný drahokam.<ref>K.Tuček, F. Tvrz – ''Kapesní atlas nerostů a hornin'' 2. vydání, SPN Praha 1982</ref> Až do objevení [[Amerika|Ameriky]] se nejcennější opály nacházely u [[Dubník (Červenica)|Dubníka]] na území dnešního východního [[Slovensko|Slovenska]]. Obsah křemene v slovenském drahém opálu z Dubníka se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do10,9 %.<ref name=":0" /> Po dobytí [[Mexiko|Mexika]] se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19.&nbsp;století. V současnosti se na území [[Austrálie]] nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíha i jejich těžba.
 
== Vznik ==