Herbert Blumer: Porovnání verzí

Přidáno 3 495 bajtů ,  před 3 lety
Teorie sociálního neklidu; Vztah k G. H. Meadu; pár drobných věcí.
m (kategorie)
(Teorie sociálního neklidu; Vztah k G. H. Meadu; pár drobných věcí.)
{{Infobox - osoba}}
| jméno = Herbert George Blumer
'''Herbert George Blumer''' ([[7. březen|7. března]] [[1900]] v [[St. Louis|Saint Louis, Missouri]] - [[13. duben|13. dubna]] [[1987]] v Danville, Kalifornie) byl americký sociolog, žák [[George Herbert Mead|Georga H. Meada]]. Bývá řazen mezi zástupce tzv. [[Chicagská škola (sociologie)|chicagské sociologické školy]], konkrétně do druhé vlny tohoto myšlenkového proudu. Blumer je autorem pojmu [[symbolický interakcionismus]] (zařadil do něj [[Charles Horton Cooley|C. H. Cooleyho]], [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. James|W. I. Jamese]]). Tento termín objevil Blumer v časopise Man and Society v článku Ernsta P. Schmidta, který se následně uchytil jako obecné pojmenování dané problematiky.
| místo narození = Saint Louis, Missouri
| místo úmrtí = Danville, California
| alma mater = University of Chicago
}}
'''Herbert George Blumer''' ([[7. březen|7. března]] [[1900]] v [[St. Louis|Saint Louis, Missouri]] - [[13. duben|13. dubna]] [[1987]] v Danville, KalifornieCalifornia) byl americký sociolog, žák [[George Herbert Mead|Georga H. Meada]]. Bývá řazen mezi zástupce tzv. [[Chicagská škola (sociologie)|chicagské sociologické školy]], konkrétně do druhé vlny tohoto myšlenkového proudu. Blumer je autorem pojmu [[symbolický interakcionismus]] (zařadil do něj [[Charles Horton Cooley|C. H. Cooleyho]], [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. James|W. I. Jamese]]). Tento termín objevil Blumer v časopise Man and Society v článku Ernsta P. Schmidta, který se následně uchytil jako obecné pojmenování dané problematiky.
 
== Osobní život ==
 
Blumer vyrůstal na farmě ve Webster Groves, Missouri, kde také později navštěvoval střední školu. V letech 1918 – 1221922 sudovalstudoval na [[University of Missouri]]. V době studií spolupracoval se sociologem Charlesem Ellwoodem a psychologem Maxem Mayerem, kteří na něho měli značný vliv. <ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Symbolic Interaction|příjmení = Wiley|jméno = Norbert|rok vydání = 2014|strany = 300 - 308|titul = Interviewing Herbert Blumer}}</ref> Po ukončení studií na této univerzitě krátkou dobu vyučoval. V roce 1925 odešel na universituuniverzitu do Chicaga, kde byl silně ovlivněn názory [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. Thomas|W. I. Thomase]] a R. Parka. Po získání doktorského titulu roku 1928 nastoupil na místo po svém učiteli [[George Herbert Mead|G. H. Meadovi]] na univerzitě v [[Chicago|Chicagu]]. V roce 1952 se stal vedoucím nové katedry sociologie na univerzitě v [[Berkeley]] a ve stejném roce se také stal prezidentem organizace American Sociological Association. Za svou kariéru se podílel na mnohých [[Sociologický výzkum|sociologických výzkumech]] a celý svůj dospělý život publikoval. Mimo jiné byl také v letech 1925 – 1933 profesionálním hráčem amerického fotbalu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Ritzer|jméno = George|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Blackwell Encyclopedia of Sociology|vydání = |vydavatel = SAGE Publications|místo = Thousand Oaks|rok = 2004|počet stran = |strany = 58 - 62|isbn = }}</ref>
 
== Přispění sociologii ==
 
=== Symbolický interakcionismus ===
Blumer je autorem pojmu [[symbolický interakcionismus]] (zařadil do něj [[Charles Horton Cooley|C. H. Cooleyho]], [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. James|W. I. Jamese]]). Symbolický interakcionismus spadá pod sociologické paradigma interpretatismus. Tento směr se především zabývá [[Socializace|socializací]] člověka, která je závislá na vzájemných lidských interakcích, během nichž jsou používány jednotlivé symboly. V knize Symbolická interakce: perspektiva a metoda (1969) vymezil Blumer základní principy symbolického interakcionismu takto:
 
Příkladem této premisy může být nekonvenční osoba, jako například spisovatel či tanečník. Takový člověk se od ostatních liší, jelikož je netypicky umělcem a ne například obyčejným účetním. Avšak když se takový člověk setká se svým kamarádem - konformistou (např. inženýrem), který se ho ptá na jeho rozhodnutí, jeho myslí proběhne několik otázek (např. jak jsou si blízcí, jak dobře se znají, jak je sebejistý atd.), které mu nakonec pomohou odpovědět. Jde o výkladovou analýzu, kterou provádí každý.
 
Odpovědi či rozhodnutí jednotlivých lidí jsou jedinečné, jelikož vycházejí z jejich života a historie.<ref>Everything Sociology. Socialized Self: Herbert Blumer's Three Basic Premises [online]. 2014, [cit. 2014-12-29]. [http://www.everythingsociology.com/2014/03/socialization-herbert-blumers-three.html Dostupné z WWW]</ref>
 
=== Teorie sociálního neklidu ===
Herbert Blumer se svou teorií sociálního neklidu pokusil vysvětlit nekonvenční protestní aktivity [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]]. Podle Blumera nespokojenost s konkrétními aspekty stávající společnosti a touha je změnit motivuje sociální hnutí zahájit transformaci společnosti. Blumer rozděluje sociální hnutí na dva typy:
* Navenek orientovaná hnutí, která se snaží o transformaci společnosti. Příkladem je [[dělnické hnutí]], které usilovalo o radikální změnu kapitalistické společnosti v rovnostářském duchu.
* Dovnitř orientovaná hnutí, jejichž cílem je proměna samotných účastníků. Příkladem je hnutí [[New Age|new age]], které motivuje své stoupence ke změně vlastního já.
Herbert Blumer tvrdí, že každé [[sociální hnutí]] má ctyři fází:
# V první fázi problém budí mezi lidmi bouřlivý ohlas, ovšem zatím ještě v relativně neuspořádané a nevyhrocené podobě
# Ve druhé fázi je zdroj nespokojenosti zřetelněji definován a prozkoumán.
# Ve třetí fázi vznikají formální organizace, které tomuto hnutí umožní dosáhnout větší míry koordinace a realizovat účinněji vedenou kampaň.
# V poslední fázi je toto hnutí akceptováno coby součást společnosti a politického života.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Giddens|jméno=Anthony|příjmení2=Sutton|jméno2=Philip W.|titul=Sociologie|vydání=Vydání první, aktualizované a rozšířené|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=2013|počet stran=1049|strany=|isbn=9788025708071}}</ref>
 
== Blumerova metodologie ==
 
Herbert Blumer věřil, že společnost není tvořena makrostrukturami, ale že je její [[podstata]] založena spíše na mikrostrukturách, konkrétně pak na aktérech a jejich činech. Tyto mikrostruktury nejsou izolovány, ale skládají se z kombinace kolektivních činů vedoucích k představě o společném postupu. Společný postup pak není pouze souhrn individuálních činů, ale má svůj vlastní [[charakter]]. Blumer neodmítal myšlenku makrostruktur jako takových, ale místo toho se zaměřil na koncept pohotovosti. Přiznal, že makrostruktury jsou důležité, ale že v symbolickém interakcionismu mají extrémně omezené. Z toho důvodu mají makrostruktury větší význam než „rámce“, ve kterých se odehrávají důležité aspekty společenského života (akce a interakce). Víceméně jsou dle autora makrostruktury důležité, protože utvářejí situace, ve kterých jedinci jednají, a dodávají tak aktérům danou sadu symbolů, které jim jednat umožňují. V souhrnu tedy Blumer říká, že makrostruktury jsou rámcem pro to, co je pro [[společnost]] stěžejní, a to akce a reakce. Nepopírá, že společenské struktury ovlivňují naše jednání, avšak tvrdí, že jimi není určováno.
 
== Vztah k G. H. Meadu ==
Blumer následuje [[George Herbert Mead|Meada]] v jeho pragmatickém pohledu na svět, ve kterém hraje důležitou roli aktivní individuum.
 
Na úrovni konkrétní sociologické práce přebírá Blumer Meadovo chápání člověka jako produktu evoluce, ve které mají dominantní funkci sociální faktory, a to jak na úrovni vývoje druhu, tak na úrovni vývoje a života konkrétního jedince. Stejně tak přejímá Meadovo chápání sociální interakce a prostředků, které ji umožňují.
 
Na druhou stranu Blumer nepřijímá Meadův koncept sociálního behaviorismu jako východiska pro vědeckou práci a vědecké zkoumání, takže v oblasti metodologie jde Blumer svou a odlišnou cestou.
 
Předmětem Meadova zájmu byla [[sociální psychologie]], zatímco Blumer se jako sociolog zabýval zejména teoretickým schématem pro vysvětlení lidské společnosti.<ref>HORVÁTH, Martin. Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení. ''Soudobá sociologie 2''. Praha: Karolinum, 2008. <nowiki>ISBN 9788024614137</nowiki>.</ref>
 
== Dílo ==
* WILEY, Norbert. Interviewing Herbert. ''Symbolic Interaction.'' '''37''': 300–308.
* RITZER, George. Herbert George Blumer (1900-1987)". Blackwell Encyclopedia of Sociology. Thousand Oaks : SAGE Publications. 2004. 58 - 62.
* GIDDENS, Anthony; SUTTON, Philip W.. ''Sociologie.'' Vydání první, aktualizované a rozšířené. vyd: Praha : Argo, 2013. 1049 s. ISBN 9788025708071.
* HORVÁTH, Martin. Herbert Blumer: Symbolický interkcionismus - teoretické a metodologické vymezení. ''Soudobá sociologie 2.'' Praha: Karolinum, 2008. ISBN 9788024614137.
* BLUMER, Herbert. ''Symbolic interactionism: perspective and method''. Berkeley: University of California Press, 1998. ISBN 0520056760.
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.nfl.com/player/herbblumer/2509760/profile Profil na NFL.com]
{{Pahýl}}
 
5

editací