Mennofer: Porovnání verzí

Přidáno 3 276 bajtů ,  před 4 lety
skwiki šabl #1
(prac se+sloučení ze {{Překlad|jazyk=sk|článek=Mennofer|revize=6149281}})
značky: možné problémové formulace {{hlavní článek}} v článku
(skwiki šabl #1)
 
== Toponyma ==
Mennofer nesl několik jmen během svých dějin, které trvaly téměř čtyři tisíciletí. Jeho původní staroegyptské jméno bylo '''''Inebuhedž''''' ({{egy|''jnb.w-ḥḏ''|„Biele múry“}})<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Dimick|1956}}</ref><ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Champbell|2012|Pr=„Memphis“}}</ref>.<ref name="h">{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|National Geographic Society|1995}}</ref> Název města se po určitém čase měnil i podle přilehlých oblastí, měst nebo vlastních čtvrtí, které měly v různých obdobích určitou důležitost. Např. v jednom textu z [[První přechodná doba|Prvního přechodného období]],<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Scharff|1936|St=36}}</ref> se město nazývalo '''''Džedsut''''' ({{egy|''ḏd-s.wt''|„Večné miesta“}}), podle přilehlého [[Tetiho pyramída|Tetiho pyramidového komplexu]].<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Montet|1957|Sst=28–29}}</ref> Bylo známo i jako '''''Anchtauej''''' ({{egy|''ˁnḫ-t3.wj''|„Život oboch zemí“}}). Název zdůrazňuje strategický význam města pro Horní a Dolní Egypt. Jméno se objevilo v období Střední říše a bylo často používané ve starověkých egyptských textech.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Najovits|2003|St=171}}</ref> Někteří vědci předpokládají, že původně to byl název západní čtvrti, ležící mezi velkým Ptahova chrámem a pohřebištěm při dnešní Sakkáře, kde se nacházel posvátný strom.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Montet|1957|Pr=I s.32}}</ref> Na začátku Nové říše se město začalo nazývat podle nedalekého [[Pyramída Pepiho I.|pyramidového komplexu Pepiho I.]] - '''''Mennofer''''' ({{egy|''mn-nfr''|„Pretrvávajúce v kráse“}}), v {{cop|Μενϥε}}, ze kterého pochází {{grc|Μέμφις}} a {{lat|Memphis}}.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|McDermott|2001|St=130}}</ref> Staroegyptský dějepisec Manehtó nazývá město '''''Hutkaptah''''' ({{egy|''ḥwt-k3-ptḥ''|„Miesto Ptahovho ka“}}). Z tohoto názvu vzniklo {{grc|Aίγυπτoς (Aί γυ πτoς)}}, z něho {{lat|Aegyptus}} a nakonec moderní název "Egypt". Slovo "Kopt" má původ v témže Manehtovom výrazu. V [[Starý zákon|Starém zákoně]] se Mennofer nazývá '''''Nof''''' nebo '''''MOF''''' ({{hbo|נֹף\מֹף}}).<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Biblos.com||Pr=„Moph“}}</ref>
 
== Zeměpis ==
 
== Dějiny ==
Mennofer byl hlavním městem starověkého Egypta během osmi po sobě jdoucích dynastiích Staré říše. Vrchol své slávy a důležitosti dosáhl v období 6. dynastie jako středisko [[Ptah|Ptahova]] kultu - boha tvoření a řemesel.<ref name="h" /><ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Roberts|1995}}</ref> Do městské kultovní triády patřily kromě Ptaha jeho božská manželka [[Sachmet|Sechmet]] a jejich syn [[Nefertum]]. Důležitost města začala upadat během 18. dynastie, když se sídlem panovníka stal [[Veset]] ({{grc|Θῆβαι}}, Théby, H04). Perská nadvláda jeho prvořadou důležitost včas vzkřísila. Během panování Ptolemaiovců Mennofer (v té době už Memfis) zaujal v pořadí důležitosti druhé místo hned po Alexandrii a přetrval na této pozici až do založení [[Fustát|Fusty]] v roce 641 po Kr. Araby. Tehdy ho obyvatelé relativně rychle opustili a jeho prázdné objekty se staly zdrojem stavebního materiálu pro okolní sídla. Ještě v 12. století byl Mennofer místem impozantních ruin, ale za krátkou dobu se z něj stala oblast několik málo přízemních rozvalin a roztroušených kamenů mezi nimiž se objevovala voda.
 
=== Legenda ===
Legenda zaznamenána Manehtó vypráví o prvním faraónovi měnovém ({{grc|Μήνης}}), který sjednotil Horní a Dolní Egypt a založil město na březích Nilu na místě, kde nechal hrázemi odrazit tok řeky. Hérodotos podává podobný příběh a k němu poznamenává, že v době jeho návštěvy města Peršané, v těch dnech pánové Egypta, se částečně starali o zmíněné hráze a tím chránili město před zaplavením.<ref name="hdt_2-99">{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Herodotus||Pr=2.99}}</ref> Vznik města kladl 2 500 let před svou návštěvu, t. j. do roku 3100 před Kr.<ref name="hdt_2-99" />
 
Jedna z dnešních hypotéz předpokládá, že [[Meni]] byl spíše symbolickou jako historickou postavou, podobně jako [[Romulus]] a [[Rémus|Remus]] v dějinách [[Starověký Řím|Říma]]. Ke sjednocení přivedla obě části Egypta nejdříve vzájemná potřeba, která plynula z dlouhodobých kulturních a obchodních vazeb. Dnes však nikdo z odborníků nepochybuje, že Inebuhedž bylo první hlavní město sjednocené říše.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Manley|1997}}</ref> Jiné hypotézy identifikují Meniho s doloženým faraónem [[Narmer|Horem Narmera]], příp. s další reálnou postavou faraónem [[Aha|Horem tahem]].
 
=== Stará říše a První přechodné období ===
Vrcholný rozvoj Egypta ve Staré říši probíhal během [[4. dynastia Egypta|4. dynastie]]. Zdá se, že toto období znamenalo další krok pro Mennofer jako pro místo královské rezidence. Vznikla tradice stahování během rituálu dvojitou korunu ''sechemti'' - božský projev sjednocení Obou zemí. Korunovace a jubilejní slavnosti, jako např. [[Sed festival]], se slavily v Ptahova chrámu. Nejstarší doklady těchto událostí je možné vidět i dnes v prostorách Necerichetovho pohřebního komplexu Stupňovité pyramidy.
 
Ve stejném období se rozvíjela i hierarchie duchovenstva a systém bohoslužeb Ptahova chrámu. Důležitost svatyně je doložena dobovými záznamy o odvodech potravin a dalších produktů pro potřeby královských kultů a dalších vysokých představitelů společnosti.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Breasted|1906–1907|Sst=109–110}}</ref> Svatyně je zmíněna i na [[Palermská deska|Palermského desce]] - jednom z královských seznamů, který uvádí jména prvních vládců starověkého království. Od období vlády faraona 4. dynastie [[Menkaure|Menkaureova]] známe jména velekněží Mennoferu. Seznam obsahuje jejich jména minimálně po vládu prvního faraóna [[6. dynastia Egypta|6. dynastie]] [[Teti|Tetiho (II.)]].
 
Architektura v tomto období je zachycena na zobrazeních v hrobkách 4. dynastie na královském pohřebišti při dnešní [[Gíza|Gíze]]. V nich v současnosti probíhají archeologické práce, z výsledků nichž lze předpokládat, že středem tehdejšího života společnosti byla stavba královských hrobek. Napovídá to i [[etymologie]] jednoho z jmen města - "Mennofer", které převzalo z pyramidového komplexu faraona 6. dynastie [[Pepi I.|Merireho Pepiho I.]] Mennofer bylo město s dlouhou uměleckou a řemeslnou tradicí. Po čase se stalo vzorem pro jiné sídla a inspirací pro pozdější budovatelské aktivity říše. Městské pohřebiště byly obklopeny sídlišti řemeslníků a dělníků, kteří pracovali zvláště na místních, převážně královských hrobkách. Město sahalo několik kilometrů každým směrem a tvořilo skutečnou [[Megapolis]], chrámy spojovaly dlážděné prostranství a posvátné pahorky, přístavy zase cesty a říční kanály.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Goyon|1971|Sst=137–153}}</ref> Takto se hranice města stále rozšiřovala do velmi rozměrné urbanizované aglomerace. Jeho jádro však stále tvořil chrámový komplex boha Ptaha s přilehlými objekty.
 
=== Střední říše a Druhé přechodné období ===
Začátkem [[Střední říše]] se sídlo faraóna a jeho dvora přesunulo na jih do [[Vesetu]], který tak na čas zastínil staré hlavní město. Přesto Mennofer zůstal pravděpodobně nejdůležitějším obchodním a uměleckým centrem, což dokazují objevy řemeslných čtvrtí a pohřebišť západně od Ptahova chrámu.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|al-Hitta|1955|Sst=50-51}}</ref>
 
Další nálezy poskytují obraz o tématech, na které se upriamovala tehdejší architektura. Nápis na velkém [[Žula|granitovém]] obětním stole nesoucím jméno [[Amenemhet I.|Sehetepibreho Amenemhet I.]] vzpomíná královu stavbu svatyně boha Ptaha - pana Pravdy.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Mariette|1872|Pr=s. 9 tab. 34A}}</ref> Našli se i bloky se jménem [[Amenemhet II.|Nebkaureho Amenemhet II.]], Které byly druhotně použity do základů [[Monolit (umenie)|monolitů]], umístěných před pylony [[Ramesse II.]] Oba králové 12. dynastie byli známí výpravami za nerosty, nájezdy nebo vojenskými kampaněmi za hranicemi říše, při kterých stavěli monumenty. Na ně oficiálně zaznamenávali kromě oslavy božstev akt královského dvora, který se v daném okamžiku dial. V ruinách Ptahova chrámu se našel kamenný blok se jménem [[Senusret II.|Chacheperreho Senusreta II.]], Na kterém bylo věnování chrámu bohem Mennoferu při příležitosti otevření stavby.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Mariette|1872|Pr=„Temple of Ptah“ rok 1871, 1872 a 1875 s. 7 tab. 27A}}</ref> Kromě toho bylo nalezeno více soch z tohoto období, které byly znovu vztyčeny během [[Nová říše|Nové říše]]. Jako příklad mohou sloužit dva kamenné kolosy, které byly odkryty v ruinách chrámu a opět postaveny pod jménem Ramesse II.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Brugsch|1862–63|Pr=I §4 tab. II}}</ref>
 
Podle tradice, kterou zaznamenal Hérodotos<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Hérodotos||Pr=2.101}}</ref> a Diodóros,<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Diodóros Sicílsky||Pr=1.2.8}}</ref> [[Amenemhet III.|Nimaatre Amenemhet III.]] Postavil severní bránu Ptahova chrámu. Pozůstatky připisovány tomuto faraónovi vykopal na místě [[William Flinders Petrie|Flinders Petrie]] a potvrdil slova starověkých historiků. Našli se [[Mastaba|mastaby]] velekněze boha Ptaha z [[12. dynastia Egypts|12. dynastie]] nedaleko královských pyramid při Sakkáře, což potvrzuje úzkou vazbu dvora s mennoferským kněžstvím. Tento trend pokračoval i během následujících dynastií a někteří její členové byli pohřbeni na pohřebišti nedaleko Sakkáry, což znamená, že Mennofer zůstal iv tomto období srdcem říše.
 
Při invazi [[Hyksósové|Hyksósů]] kolem roku 1650 před Kr. se město ocitlo v obležení. Po dobytí byly mnohé objekty, monumenty a sochy starého hlavního města rozebrány, vypleněno nebo poškozené, případně odvezeny do nového hlavního města [[Avaris|Hutvaretu]] ({{grc|Αὔαρις}}, Abydos, H08) , dnes ''Tell el-Daba''.<ref group="pozn">Většina z těchto artefaktů byla následně opět použita, když Ramesse II. přikázal jimi ozdobit své nové hlavní město [[Piramesse]]. Později byly opět přesunuty během Třetího přechodného období do tehdejšího hlavního města Džanet a mnohé z nich se našly rozptýlených iv ruinách dalších egyptských měst.</ref> O půlstoletí později znovu dobyli Egypt a obnovily domácí vládu panovníci [[17. dynastia Egypta|17. dynastie]] z Vesetu, po kterých se našly stopy v ruinách Mennoferu.
=== Nová říše a Třetí přechodné období ===
[[Soubor:Saq_Horemheb_01.jpg|náhled|Nádvoří hrobky faraona Haremheb na Sakkáře pohřebišti (18. dynastie)]]
Začátek [[18. dynastie]] je spojen s oslavou vítězství nad cizími vetřelci. Přesto, že během vlády [[Amenhotep II.|Amenhotepa II.]] A [[Thutmose IV.]] Se věnovala Mennoferu relativně velká pozornost, jejich hlavní část se soustředila na jih.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Cabrol|2002|Prt=kap. II §1 s. 210–214}}</ref> Následující dlouhou dobu prosperity a míru v říši městu prospěl a znovu mohlo těžit ze své strategické polohy. Městský přístav Perunofer (dosl. "Šťastná cesta") se stal díky zpevnění obchodních vazeb branou do říše pro sousední oblasti, včetně [[Levanta|Levanty]] a její města [[Byblos]].
 
Během Nové říše se v Mennofer vzdělávali princova a potomci aristokracie. Amenhotep II., Který se zde narodil a vyrostl, přijal během vlády svého otce titul ''Setem'' - velekněz Dolního Egypta. Během pobytu ve městě se mladému princi, pozdějšímu Thutmose IV. zdál jeho známý sen. [[Karl Richard Lepsius|Lepsius]] v ruinách východně od Ptahova chrámu identifikoval několik kamenných bloků a zničených kolonád, na kterých se vyskytovalo jméno Thutmose IV. Pravděpodobně patřily k dnes neznámé královské stavbě, nejdříve k obřadnímu paláci.
 
Pravděpodobně z období vlády [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] Pochází chrám bohyně [[Astarte]], jehož základy se našly v mennoferských ruinách ao němž se Hérodotos mylně domníval, že patřil řecké bohyni [[Afrodita|Afrodite]]. Největší stavba tohoto faraóna však byl chrám se jménem "Nebmaatre spojen s Prahou". Je zmíněný v dokumentech, které pocházejí z období jeho vlády, např. v seznamu prací hlavního správce Mennoferu [[Amenhotep, syn Hapiho|Huja]].<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Petrie|1910|St=39}}</ref> Dnes není jeho poloha přesně určena, našlo se však několik znovu použitých bloků z hnědého [[Kvarcit|kvarcitu]] Ramesse II. v jeho malém Ptahova chrámu. To některých egyptologů vedlo k názoru, že Ramesse pozdější chrám byl postaven na místě Amenhotepovu.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Cabrol|2002|Pr=kap. II §1}}</ref>
 
[[Soubor:Meryre_and_his_wife_Iniuia.jpg|náhled|Merire a jeho žena Iniuja ze Sakkáře pohřebiště (18. dynastie)]]
Podle nalezených nápisu založil náboženský reformátor faraon [[Anchaton]] v Mennofer Atonův chrám.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Mariette|1872|Pr=s. 7 a 10 tab. 27 (obr. E) a 35 (obr. E1, E2 a E3)}}</ref> Horbka jednoho z kněží tohoto kultu se našla na Sakkáře pohřebišti.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Löhr|1975|Sst=139–187}}</ref> Achnatonův nástupce faraon [[Tutanchamon]] v druhém roce vlády přenesl do Mennoferu královský dvůr z nového hlavního města [[Achetaton|Achetatonu]], jehož ruiny se nacházejí nedaleko dnešní Amarna. Hned poté začal s obnovou tradičního egyptského [[Panteón (spoločenstvo bohov)|panteonu]] a náboženství, které předcházelo krátké době monoteistické [[Atonizmus|atonizmu]]. Z 18. dynastie pocházejí v Sakkáře nekropole i hroby aristokracie a vysoce postavených úředníků, jako např. královského pokladníka Maji nebo velitele vojsk [[Haremheb]]. Druhý jmenovaný byl nakonec pohřben v [[Údolí králů]], protože se stal časem posledním faraonem 18. dynastie.
 
Z nálezů z období [[19. dynastia Egypta|19. dynastie]] pozorovat jak v průběhu vlády Ramesse II. město nabylo opět význam a prestiž i přes relativní blízkosti nového hlavního města Piramesse v jihovýchodní části nilské delty, dnes ''Kantir''. Ramesse II. věnoval městu množství monumentů a ozdobil jejich obrovskými symboly slávy. Jeho nástupce [[Merenptah|Merenptaha]] zde postavil palác a vztyčil jihovýchodní zeď Ptahova chrámu. V první polovině 19. dynastie se Mennofer vyhříval na výsluní královské pozornosti a je to právě tato dynastie, která je dnes nejvíce vidět v ruinách města.
 
Během [[22. dynastia Egypta|22.]] a [[23. dynastia Egypta|23. dynastie]] lze pozorovat rozvoj města podle konceptu, který vytyčil Ramesse II. Nálezy nenaznačují, že by během [[Třetí přechodná doba|Třetího přechodného období]] Mennofer trpěl velkým nedostatkem zapříčiněným geopolitickými změnami, na rozdíl od ostatních regionů říše. Místo toho se zdá, že vládci tohoto období rozvíjely mennoferský kult v novém hlavním městě říše v [[Džanet|Džanete]] ({{grc|Τάνις}}, Tanis, D19), v severovýchodní části nilské delty , dnes ''Sán el-Hagar''. Podle nálezů z Džanetu egyptologie dnes ví, že i zde se nacházel Ptah chrám. Faraon [[Siamon]] se v dobových záznamech vzpomíná jako stavitel Amónova chrámu v Mennofer, jehož pozůstatky vykopal počátkem 20. století Flinders Petrie jižně od ruin komplexu Ptahova chrámu.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Petrie|1908|Sr=kap. VI §38 s. 12 tab. 30 a 31}}</ref>
 
Zakladatel 22. dynastie [[Šešonk I.]] přistavil pylon a prednádvorie k Ptahova chrámu a nazval ho "Palác milionů let Šešonka, milovaného Amonem.". Tak to uvádí nalezen text popisující architektonický objekt. Posmrtný kult podobný kultem z Nové říše, který monument obklopoval, probíhal v chrámu několik generací po svém založení. Někteří odborníci se proto domnívají, že součástí monumentu mohla být i pohřební komora samotného faraóna.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Sagrillo|2005|Sst=95–103}}</ref> Šešonk také přikázal postavit novou svatyni pro boha [[Hapi (býk)|HAPI]], zejména tu část, ve které se posvátný býk rituální porážel a mumifikoval.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Petrie|1908|Pr=§38 s. 13}}</ref><ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Maystre|1992|Pr=kap. XVI §166 s. 357}}</ref>
 
Je známo pohřebiště mennoferských velekněží od 22. dynastie, které leželo západně od městského fóra. Součástí nekropole byla kaple věnována bohu Ptahovi, kterou nechal postavit princ Sosenka, syn [[Osorkon II.|Osorkona II.]] Osorkonova hrobka se našla při Sakkáře roce 1942. rekonstruované kapli je možné vidět v zahradách Egyptského muzea v Káhiře za trojicí kolosů Ramesse II., Které jsou také z Mennoferu.
Během [[Třetí přechodná doba|Třetího přechodného období]] a pak v [[Pozdní doba|pozdním období]] byl Mennofer jevištěm osvobozovacích bojů mezi domácími dynastiemi a okupačními silami [[Núbie|Núbijci]], [[Asýrie|Asyřanů]] nebo [[Staroperzská ríša|Peršanů]].
 
Triumfální kampaň [[Núbia#Kuš|kušitského]] krále [[Pianchi|Pianchiho]] vedla k založení [[25. dynastia Egypta|25. dynastie]]. Sídelním městem bylo nubijské město [[Napata]], které leželo při dnešním městě ''[[Karima]]'', na území severního [[Súdán|Súdánu]]. Pianchiho dobytí Egypta je zaznamenáno na vítězné stéle v Amónova chrámu v ''[[Gebel Barkal]]''. Po dobytí města obnovil chrámy a kulty, které zůstaly během vlády předchozí libyjské dynastie zanedbané. Egyptologie umí z dobových pramenů o několika svatyních v jihozápadním rohu Ptahova chrámu, které vybudovali jeho nástupci.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Meeks|1979|Sst=I s. 221–259}}</ref>
 
Kušitský faraon [[Taharka]] proměnil město během ohrožení přibližujícím se asyrským vojskem na pevnost, která však krátce po Taharkovom útěku zpět do Núbie padla. Asyrský král [[Asarhaddon]], podporovaný jednou z domácích princezen, dobyl město roku 671 před Kr. Asyrské vojsko ho vyplenilo, obyvatel zmasakrovali a jejich hlavy nastavělo na hromady. Asarhaddon se vrátil do svého hlavního města [[Ninive]] s bohatou kořistí a nechal postavit vítěznou stélu, na které je zobrazen Taharkou syn v okovech. Skoro jakmile král z Egypta odešel, země proti asyrské nadvládě povstala.
=== Domácí božstva ===
[[Soubor:Triad_of_Memphis_2010_c.jpg|náhled|Memfidský triáda Nefertum-Ptah-Sechmet (podle obr.)]]
* '''[[Ptah]]''' byl hlavním bohem města, kterému patřil rozsáhlý chrámový komplex. Byl pokládán za ochránce sochařů, malířů a řemeslníků. Jeho tělo mělo tvar mumie dekorované těsným pláštěm. V obou rukách držel žezlo, které bylo symbolem síly a štěstí. Kromě toho mohl nést i symboly [[anch]] a [[Džed|Djed]] jako vyjádření věčného života.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=16}}</ref>
* '''[[Sachmet|Sechmet]]''' byla součástí Memfidský triády, spolu s Ptahem a Nefertum. Měla ženskou postavu s tváří lvice a byla považována za Ptahova manželku. Její kult sahá do období Staré říše, kdy byl ještě přátelským ochranným božstvem. V ''[[Texty pyramíd|textech pyramid]]'' spolu s [[Šesemtet]] byla ochránkyní a ošetřovatelkou matky krále. Během Střední říše se posunula do nebezpečné a mocné podoby bohyně, která ničí nepřátele Egypta. Jako ohnivá bohyně války bojovala na straně faraóna a její šípy mohli roznášet nemoci a mor.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=17}}</ref>
* '''[[Nefertum]]''' byl mladý bůh, syn Ptaha a Sechmet. Význam jeho jména není zcela jasný, pravděpodobně je spojeno s prvotním bohem [[Atum]]. Byl bohem mládí, krásy a dokonalosti a jeho symbol je [[Lotos (náboženstvo)|modrý lotosový květ]]. Je zobrazován buď jako květ lotosu se dvěma pery, nebo v podobě člověka s lotosem na hlavě. V ''textech pyramid'' nebo v ''[[Egyptská kniha mrtvých|Knize mrtvých]]'' se Nefertum vzpomíná jako "lotosový květ na nose Rea", tzn. vystupuje jako dárce života slunečnímu božstvu. Jak Sachmetin syn může mít občas i agresivnější aspekt, pak je zobrazován s krvavým mečem nebo jako lev, který pohlcuje své nepřátele.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=17–18}}</ref>
* '''[[Sokar]]''' byl ochranným bohem mennoferskej nekropole, od kterého převzala jméno i současná vesnice Sakkára. Měl postavu mumie s tváří sokola. Od počátku místní historie byl součástí městského panteonu, jeho původ však není znám. Ze Staré říše je známé spojení bohů Ptah-Sokar. Jako strážce pohřebišť byl bohem mrtvých, proto se někdy spojoval is bohem Usirem, např. v ''textech pyramid''. Během Střední říše byla oblíbená božská triáda Ptah-Soka-Usir. Ta se vrátila v pozdních období v podobě sošky, která se ukládala do hrobech. Od Nové říše byl uctíván jako bůh země a plodnosti během slavnosti konané každoročně při zahájení polních prací, vždy 26. dne 4. měsíce období [[Achet|Ache]]. Během slavností byl Sokar umístěn v symbolické podobě jako kámen nebo jako sokol sedící na kopečku země na slavnostní bárce, kterou na saních táhly kolem zdí Mennoferu. Tento úkol tradičně náležela králi, nebo veleknězi, který krále zastupoval. Lidé v procesí za Bark se zdobili cibulovými věnci, které měly zavěšené kolem krku. Obrazy této slavnosti jsou známé z chrámů ze Staré a Nové říše, např. Medinet Habu.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=18}}</ref>
* '''[[Hapi (býk)|Hapi]]''' byl na počátku egyptských dějin uctíván jako symbol plodnosti. Nejpozději během Staré říše byl ztotožněn s bohem Ptahem a nadále uctíván jako jeho vtělení a jedna z jeho podob. V posvátné stáji v obvodu velkého Ptahova chrámu žil vždy jen jeden býk, vybíraný podle zvláštních znaků. Musel mít např. černou barvu, bílou trojúhelníkovou skvrnu na čele a výrůstky pod jazykem ve tvaru [[Skarabeus posvätný|skaraba]]. Po smrti byl uctíván jako User-Hapi, t. j. [[Serapis]]. Mrtví býci byli pohřbíváni na pohřebišti při Sakkáře. Nejstarší známý pohřeb je z období vlády Amenhotepa III. Od dob Ramesse II. byly po smrti ukládání do prostor galerií, které byly rozšířeny během 26. dynastie.<ref name="vbv-apis">{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Verner|Bareš|Vachala|2007|Pr=„Ápis“}}</ref>
* '''[[Serapis]]''' je [[Synkretismus|synkretické]] forma božství, které vzniklo spojením boha podsvětí [[Usir|Usira]] s býčím bohem [[Hapi (býk)|Hapim]]. Vyskytuje se až v pozdních egyptských dějinách. Kult byl nejprve omezen pouze na Mennofer a Alexandrii, kde měl svou vlastní svatyni. Nesl řecké rysy, uctívali ho však spolu Řekové i Egypťané.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=19}}</ref> [[Serapeum]] ({{grc|Σεραπεῖον}}), které tvořil chrám a pohřební galerie na Sakkáře pohřebišti, se v 1. tisíciletí před kr. stalo důležitým kultovním střediskem pozdní antiky a helénistického světa. Datované stély pohřbů býků jsou důležitou chronologicky pomůckou v egyptologii.<ref name="vbv-apis" />
 
=== Cizokrajné božstva ===
[[Soubor:Stele_of_Qadesh_upper-frame.jpg|náhled|Triáda Min-Kádeš-Repeš (podle obr., Nová říše)]]
* '''[[Kádeš]]''' byla syrská bohyně, predoázijská forma bohyně Anat nebo Astarotům. V Egyptě se vyvinula do samostatného božství plodnosti s udraviteľskou mocí. V Mennofer měla své místo v Ptahova chrámu a byla považována za jeho dceru nebo manželku.<ref name="kmt-2002_20">{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=20}}</ref> ztotožňováno se is egyptskou bohyní [[Hathor]].<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Verner|Bareš|Vachala|2007|Pr=„Kádeš“}}</ref>
* '''[[Baal]]''' byl původně kaánskym bohem plodnosti a úrodnosti, stejně jako bohem podsvětí a bouřky. Spojovaly se v něm tvůrčí a destruktivní vlastnosti, podobně jako v bohyni Sechmet. Začátek jeho kultu v Egyptě se klade do období vlády Amenhotepa II. Tehdy se objevil v mennoferskom přístavu Perunofer jako ochránce námořníků Baal-Sapan. Během Pozdního období měl ve městě svatyni, kterou původně postavili pro syrských námořníky, časem ji však navštěvovali i Egypťané. Prvním Baalovým knězem v Mennofer byl muž se semitským jménem Sarabidžahina. Od 19. dynastie byl Baal královským božstvem a ztotožňoval se s domácím bohem [[Sutech|Sutechem]].<ref name="kmt-2002_20" />
* '''[[Rešep|ECESB]]''' byl původně [[Ugarit|ugaritský]] bůh války a do místního panteonu se dostal během 20. dynastie díky mennoferským řemeslníkům, kteří ho uctívali jako "velkého boha, pana nebe" a boha uzdraviteľa. Byl spojován s epidemiemi a pohromami a stejně jako bohyně Sechmet jejich způsoboval nebo jim předcházel. V Egyptě se objevuje poprvé během vlády Amenhotepa II. jako bůh války. Byl spojován podobně jako Astarte s koňmi a až do poloviny 18. dynastie byl zobrazován na koni. Nesl palcát, štít a kopí. ECESB tvořil spolu s bohem Minom a syrskou bohyní Kádeš božskou triádu erotiky a plodnosti.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=20–21}}</ref>
* '''[[Astarte]]''' byla v přístavu Perunofer podobně jako Kádeš uctívána jako dcera nebo manželka boha Ptaha, příp. ji identifikovali s bohyní Sechmet. Byla jediným božstvem, které bylo zodpovědné za ochranu bojového vozu, proto ji zobrazovaly v doprovodu vedle vozu bojujícího krále s nápisem "králů štít".<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Höber-Kamel|2002|St=21}}</ref>
 
=== Memfidský kosmogonie ===
[[Soubor:ShabakaStone-BritishMuseum-August19-08.jpg|náhled|Sabaka kámen je v současnosti vystaven v Britském muzeu v Londýně (EA 498, 25. dynastie, kolem 710 před Kr.)]]
Teologický koncept stvoření světa, který vyvinuli Ptahovi kněží v Mennofer, je známý z poškozeného nápisu zachovaného na tzv. [[Šabakova deska|Šabakovom kameni]] z černého granitu, který je dnes v Britském muzeu (EA 498). Text na kamenné desce je popisem staršího záznamu ze svitků, který dal do kamene vyrýt panovník 25. dynastie [[Šabaka|Neferefre Sabaka]]. Podle některých badatelů forma textu odpovídá archaické egyptštině ''Textů pyramid'' Staré říše, jiní její věk odhadují na 19. dynastii podle některých synkretických prvků. Je také možné, že během 19. dynastie byl napsán text obsahující starší teologické nauky, který Sabaka později ''"zachránil pro věčnost"'' tím, že ho nechal vytesat do kamene.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Janák|2009|St=106}}</ref>
 
V Memfidský kozmogonickom konceptu vystupuje Ptah jako hlavní bůh, který tvoří další egyptské božstva. Text obsahuje také příběh o Horovi a Sutechem, jejich hádce a usmíření v Ptahova chrámu. V stvořitelském učení vystupuje i [[Devatero|heliopolitské Devatero]] ({{grc|Εννεάς}}), které však zde je součástí Ptahova těla jako jeho tvořící síly. "''Po stvoření kosmu, zplození bohů a vytvoření lidí Ptah ustanovil rád světa a systém vlády, kultů, spravedlnosti, pracovních povinností a možností obživy."''<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Janák|2009|Sst=107–108}}</ref>
 
Ptah v textu přemýšlí srdcem a tvoří jazykem. Leonard H. Lesko podotýká, že je to zajímavý příklad stvoření ''ex nihilo'' a možná předobraz biblické myšlenky o stvoření světa prostřednictvím Slova nebo protoidea křesťanského [[Logos|Logu]]. Text Ptaha dále ztotožňuje s božskou dvojicí [[Nun|Nun-NUNE]], představující prapůvodní chaos a dalšími kozmogonickými koncepty prostřednictvím zmíněného [[Osmero|hermopolitského Osmora]] ({{grc|Ογδοάς}}) a heliopolitského devatero .<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Baines|Lesko|Silverman|2009|Sst=93–94}}</ref>
 
Úryvek ze Šabakovho kamene:<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Baines|Lesko|Silverman|2009|St=93}}</ref>
 
{{Citát|Bohovia, ktorí povstali ako Ptah –<br />{{nbsp|3}}Ptah na Veľkom tróne…<br />{{nbsp|3}}Ptah-Nun, otec, ktorý zplodil Atuma…<br />{{nbsp|3}}Ptah-Nunet, matka, ktorá porodila Atuma…<br />{{nbsp|3}}Ptah, Najvyšší, ktorý srdcom a jazykom Osmora…
== Pozůstatky ==
[[Soubor:Mitrâhîneh_(1890)_-_TIMEA.jpg|náhled|Mít Rahína koncem 19. století]]
Starověký Mennofer byl lokalizován v 17. století. Následné vykopávky přinesly méně, než se očekávalo, ale přesto např. ''"Neuvěřitelné údaje o jeho rozloze: chodec potřeboval čtyři hodiny na to, aby přešel z jednoho konce na druhý. Nebyla to metropole našeho typu, spíše řetěz městských sídel, chrámových obvodů, paláců s parky a zahradami, vojenských táborů a vesnických osad, oddělených poli a sady. Těžiště města leželo pravděpodobně mezi dnešními vesnicemi Mitrahínou a Bedrašénom, kde se našly i ostatky cihlových zdí, které snad pocházejí z, bílých hradeb 'Meniho pevnosti. "''<ref>{{Harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Zamarovský|1986|St=229}}</ref>
 
Během Nové říše a zejména během panování vládců 19. dynastie město vzkvétalo a prosperovalo, a tím politicky a architektonicky konkuroval ostatnímu hlavnímu městu říše Vesetu. Stopy tohoto vývoje lze nalézt v kapli [[Setchi I.|Setchiho I.]], která je věnována Ptahova kultu. Po více než století prací na tomto místě mohou archeologové představit dílčí obraz, který dává představu o uspořádání a vývoji starověké metropole.
 
=== Lokality ===
Ze starověku se dodnes dochovaly pozůstatky těchto hlavních objektů, které byly kdysi součástí antického Mennoferu (podle dnešních lokalit):<ref>{{Harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Baines|Malek|2000|St=135}}</ref>
* '''''Mít Rahína''''' - velký Ptah chrám (Hutkaptah) s kolosálním sochami Ramesse II. a sfingami; ● dům balzamování [[Šešonk I.|Šešonka I.]], ve kterém byly balzamovní posvátní býci; ● HAPI chrám známý pouze z dokladů; ● menší Pthahov chrám Ramesse II. (''Kóm el-Kalaa''); ● Ptah a Sechmetin chrám Ramesse II .; ● Ptah chrám faraóna Merenptaha; ● menší Hathořin chrám; ● Sechmetin chrám, známý pouze z textů; ● Amonův chrám faraóna Siamona, známý pouze z textů; ● Atonův chrám faraóna Achnatona, známý jen z roztříštěný nálezů po celém území města; ● Merenptaha palác (''Kóm el-Kalaa''); ● Vahibreho palác; ● hrobky velekněží z 22. dynastie.
* '''''Abú Rawáš''''' - [[Radžedefova pyramída|Radžedefova pyramida]]; ● pohřebiště z [[Archaická doba|archaického období]], [[Stará říše|Staré říše]] a řecko-římského období.
* '''''Záwíja al-Arjan''''' - [[Vrstvená pyramida]] z 3. dynastie; ● [[Nedokončená pyramída|Nedokončená pyramida]] ze 4. dynastie.
* '''''Abú GURABO''''' - [[Niuserreho slnečný chrám|Niuserreho sluneční chrám]].
* '''''Abú Sir''''' - [[Veserkafov slnečný chrám|Veserkafov sluneční chrám]]; ● čtyři další sluneční chrámy z 5. dynastie, doložené pouze v administrativních záznamech;<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Arnold|2003|Pr=„Sun temple“}}</ref> ● pyramidy z 5. dynastie; ● nekráľovské hrobky z různých období.
* '''''Sakkára''''' - několik královských hrobek z 2. dynastie; ● pyramidy z 3. až 13. dynastie; ● nekráľovské hrobky ze všech období, začínající 1. dynastií; ● Serapeion a další objekty zvířecího pohřebiště s chrámy z [[Pozdní doba|Pozdního]] a řecko-římského období.
* '''''Dahšúru''''' - pyramidy ze 4., 12. a 13. dynastie; ● nekráľovské hrobky ze stejného období.
''Hutkaptah'' byl chrám boha stvořitele [[Ptah|Ptaha]]. Byl největším a nejdůležitějším městským chrámem, jednou z nejvýraznějších místních budov a zabíral rozlehlý oplocený obvod ve středu města. Chrám, bohatý staletou úctou, byl jedním ze tří nejvýznamnějších kultovních míst ve starověkém Egyptě, spolu s Réova chrámem v [[Iunu]] ({{grc|Ἡλίουπόλις}}, Heliopolis, D13) a Amónova chrámem ve Vesetu.
 
Hodně z toho, co se o něm dnes ví, máme od Hérodota, který ho navštívil během první perské okupace, dávno po konci Nové říše. Hérodotos vzpomíná, že chrám byl založeným samotným Menim, legendárním prvním králem sjednoceného Egypta a zakladatelem [[1. dynastia Egypta|1. dynastie]], a jádro budovy bylo určeno pouze kněžím a panovníkem.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Hérodotos||2.99}}</ref> Jeho text však nepopisuje fyzickou podobu chrámového komplexu. Archeologické práce, které na místě probíhají, postupně vynášejí na světlo dneška ruiny chrámu a odkrývají velké prostranství obehnané zdí, přístupné několika branami z jižní, východní a západní strany.
 
Fragmenty z velkého chrámu a jeho přilehlých objektů je dnes možné vidět v přírodním muzeu, kolem kolosální sochy Ramesse II., Která původně stála na jihu v severojižní osy chrámu. V tomto sektoru je i kamenný monolit sfingy, objevený v 19. století. Pochází z 18. dynastie, nejprve z období vlády Amenhotepa II. nebo Thutmose IV. Je jedním z nejlepších příkladů tohoto typu plastiky, která stojí stále na svém původním místě.
=== Ptah chrám faraona Ramesse II. ===
[[Soubor:Salle_de_RamsesII.jpg|náhled|Dnešní sutiny, které zůstalo z Ptahova chrámu Ramesse II.]]
Patřil mezi menší sakrální objekty v Mennofer a stál při jihozápadním nároží velkého Ptahova chrámu. Byl věnován kultu tří státních božstev - [[Hor|Hora]], Ptaha a [[Amon|Amona]], spolu s kultem zbožštění faraóna.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Anthes|1956|St=66}}</ref>
 
Jeho ruiny objevil [[Ahmed Badawy|Ahmed Badawi]] v roce 1942 a v roce 1955 ho odkryl [[Rudolf Anthes]]. Vykopávky odhalily sakrální objekt s věží, nádvořím pro rituální oběti, [[portikus]] se sloupy, následnou sloupovou síň ([[Hypostyl|hypostyle]]) a svatyni rozdělenou na tři prostory. Celý areál byl obehnán zdí z nepálených cihel. Nejstarší prvky v exteriéru jsou datovány do období Nové říše.
 
=== Ptah chrám faraóna Merenptaha ===
Jihovýchodně od velkého Ptahova chrámu postavil na počest hlavního městského boha faraon 19. dynastie [[Merenptah|Merenptaha]] svatyni. Začátkem 20. století ho objevil Flinders Petrie, který ho identifikoval s Herodotovy [[Próteos|Próteovym]] chrámem.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Hérodotos||Pr=2.112}}</ref>
 
Na této lokalitě probíhala vykopávky během první světové války pod vedením [[Clarence Stanley Fisher|Clarenca Stanleyho Fishera]]. Práce začaly od přední části objektu, kde se nachází prostorné nádvoří s rozlohou {{m2|15}}, otevřené na jih vstupem, dekorovaným reliéfy s sepišme vzpomínajíc jména panovníka a přívlastky Ptaha. Jen tato část byla zatím vykopána, ostatek komplexu čeká dodnes na odkrytí. Během zemních prací archeologové našli stopy po budově z nepálených cihel, která, jak se ukázalo, byla velkým slavnostním palácem, postaveným podél vlastního chrámu. Některé z příznačných architektonických prvků kamenné budovy byly darovány [[Pennsylvánska univerzita|Pennsylvánské univerzitě]], která financovala výpravu. Další zůstaly v Egyptském muzeu v Káhiře.
=== Hathořin chrám ===
[[Soubor:Memphis_chapiteau_Hathorique.JPG|náhled|Hlava sloupu z Hathořina chrámu]]
Malý Hatorin chrám odkryl [[Abduláh al-Sajed Mahmud|Abdulah al-Sajjeda Mahmud]] v 70. letech jižně od velkého zdi ''Hutkaptah'' a jeho vznik odhadl do období panování faraona 19. dynastie Ramesse II.<ref name="mahmud-1978">{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Mahmud|1978}}</ref> Byl věnován bohyni [[Hathor]], paní [[Sykomora|planí fíkové]]. Typologicky patří mezi architekturu malých chrámů a svatyní, která je typická hlavně pro objekty oblasti Vesetu (dnes okolí Karnaku).
 
Podle dispozice se dá předpokládat, že nebyl ve městě hlavní svatyní bohyně. Pravděpodobně se používal zejména během průvodů v období festivalů. Větší Hathořin chrám, asi jeden z největších a nejdůležitějších chrámů bohyně v Egyptě, by měl stát někde jinde na území města. Do dnešních dnů však zůstává neobjevený. Může se skrývat někde v blízkosti terénní prohlubně, stejné jaká byla při Ptahova chrámu. Archeologové předpokládají, že mezi nálezy by mohly být pozůstatky obvodového zdi a velký monument, které zmiňují starověké prameny.
Jedním ze skupiny chrámů, které jsou zatím jen textově doloženo, je chrám bohyně [[Sachmet|Sechmet]], manželky boha Ptaha.
 
Pravděpodobně se nacházel v chrámovém komplexu ''Hutkaptah'', o čemž svědčí několik artefaktů z ruin komplexu nalezeno v 19. století. Mezi nimi je i kamenný blok s epiteta bohyně<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Brugsch|1862–1863|Pr=s. 6 tab. IV, 1}}</ref> a sloup s nápisem, který vzpomíná Ramesse II. jako "milovaného Sechmet".<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Brugsch|1862–1863|Pr=s. 8 tab. IV, 5}}</ref> Velký Harrisův papyrus ([[Papyrus Harris I]]) vzpomíná sochu bohyně během panování [[Ramesse III.]], Postavenou hned vedle Ptahova a jejich syna Nefertum, která byla přijata mennoferskými bohy do středu velkého chrámu.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Breasted|1906–1907|Pr=§320 s. 166}}</ref><ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Grandet|2005|Pr=§47.6 s. 287}}</ref>
 
==== HAPI chrám ====
Strabón navštívil místo s postupujícím římským vojskem, které ho právě obsazovalo po vítězství [[Augustus|Octaviana Augusta]] nad [[Marcus Antonius|Marcem Antoniem]] a [[Kleopatra VII.|Kleopatrou VII.]] V bitvě u [[Mys Aktion|mysu Aktion]]. Zmínil, že v chrámu se nacházely dvě komory, jedna pro býka a druhá pro jeho matku. Objekt stál nedaleko Ptahova chrámu. V chrámu Hapi plnil funkci [[Orákulum|orákula]], jeho pohyby se interpretovali jako prorocké. Jeho dech měl léčit nemoci a jeho přítomnost žehnat okolostojících chlapů mužností. V chrámu měl věnované okno, ve kterém ho bylo možné vidět. Býka ozdobeného šperky a květy vedli svátcích ulicemi města.
 
V roce 1941 objevil archeolog Ahmed Badawi v ruinách Mennoferu první pozůstatky, které zobrazovaly boha Hapi. Toto místo, které se nacházelo v areálu velkého Ptahova chrámu, byla ve skutečnosti pohřební komora určená pouze pro balzamování posvátných býků. Text stély nalezené při Sakkáře vzpomíná, jak faraon [[30. dynastia Egypta|30. dynastie]] [[Nachthareheb]] nařídil rekonstrukci tohoto objektu. Fragmenty z této dynastie, které potvrzují nápis na stéle, byly skutečně nalezeny v severní části ruin objektu. Pravděpodobně jde o část většího chrámu, kterou zmiňují starověkéinformační zdroje. Posvátné prostory by mohly být asi jedinými, jejichž stopy se do dneška zachovaly, a potvrzovaly by slova Strabon a Diodóra, kteří umisťují chrám nedaleko Ptahova chrámu.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Jones|1990|Sst=145-147}}</ref>
 
Většina HAPI soch pochází z pohřebních komor mennoferského Serapea. Nejstarší známý pohřeb býka v tomto komplexu pochází z období panování faraona 18. dynastie Amenhotepa III., Které bylo pro Egypt vrcholem prosperity a moci.
=== Královské paláce ===
[[Soubor:Palais_d'Apriès_Memphis.JPG|náhled|Ruiny Vahibreho paláce (26. dynastie)]]
Mennofer byl sídlem královské moci faraonů během několika dynastií. Podle Manehtó první královský palác na území města vybudoval Hor Aha, nástupce Hora Narmera, jeden ze zakladatelů 1. egyptské královské dynastie. Postavil i pevnost s bílými zdmi, po níž bylo město původně pojmenováno. Vlastní egyptské zdroje vyprávějí o palácích panovníků Staré říše, z nichž některé stály hned při královských pyramid. Jejich velikost byla ohromující a byly krášleny parky a jezery.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Lalouette|1984|Pr=II s. 175–177}}</ref> Kromě již zmíněných paláců další zdroje hovoří o existenci jednoho z 18. dynastie, který ve městě postavil [[Thutmose I.]] a byl funkční ještě za vlády Thutmose IV. , t. j. téměř 120 let.
 
Podle záznamu z období panování faraona Merenptaha, panovník nařídil výstavbu velkého ohrazeného obvodu, ve kterém měl stát chrám s palácem.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Hérodotos||2.112}}</ref> Pozdější panovník [[Haaibre Vahibre]] si postavil luxusní sídlo na místě, odkud mohl z nadhledu pozorovat živé město. Sídlo bylo součástí řady objektů vybudovaných v chrámovém obvodu z Pozdního období. Zahrnovalo královský palác, pevnost, kasárna a zbrojnice. Flinders Peří kopal na místě Vahibreho komplexu a našel významné stopy po vojenské aktivitě.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Petrie|1909|Pr=§II, s. 5–7 a tab. III–IX}}</ref>
 
=== Další objekty ===
Chrámy a paláce ve středu města obklopovaly různé další čtvrti, které tvořily řemeslné dílny, zbrojnice nebo loděnice. Mezi nimi se nacházely i obytné obvody, z nichž některé byly obydlené cizinci, nejdříve [[Chetité|Chetity]] a [[Fénicie|Féničany]], později [[Peršané|Peršany]] a nakonec [[Řekové|Řeky]]. Město se nacházelo na křižovatce obchodních cest, což přitahovalo dovozců z rozmanitých oblastí Středomoří.
 
Starověké záznamy píší jak se město neustále rozrůstalo. Nil se posouval během staletí stále na východ, a tak zanechával nový prostor na osídlení i za východní hranicí města.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Jeffreys|Smith|1988|Sst=58–59}}</ref> Tomuto městskému prostoru dominovala velká východní brána Ptahova chrámu.
 
== Historické zprávy a bádání ==
 
* '''[[Hérodotos]]''', řecký dějepisec, který navštívil a popsal monumenty města během první perské nadvlády v 5. století před Kr.; [50]
* '''[[Diodóros Sicilský]]''', řecký dějepisec, který navštívil město v 1. století před Kr. během vlády Ptolemaiovců, podal o něm další informace;<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Diodóros Sicílsky||Pr=1.1.12, 1.1.15 a 1.1.24; 1.2.7, 1.2.8, 1.2.10, 1.2.20 a 1.2.32}}</ref>
* '''[[Strabón]]''', řecký zeměpisec, který navštívil oblast během dobývání města Římany na konci 1. století před Kr.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Strabón||Pr=XVII.31 a XVII.32}}</ref>
 
Město často zmiňují i ​​další řečtí a latinští autoři, někdy předkládají celkový popis, jindy podrobněji rozebírají místní náboženské zvyklosti, jako např. [[Suetonius]]<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Suetonius|Pr=„Life of Titus“}}</ref> nebo [[Ammianus Marcellinus]].<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Ammianus Marcellinus||Pr=XXII.14}}</ref> Od druhého jmenovaného se zachoval popis městského kultu býka HAPI. Úpadek města začal v následujícím období během příjezdu křesťanství a zachovalo se několik pramenů, které informují o jeho posledních let.
 
Zprávy o něm se vynořují opět až po dobytí Egypta Araby. Tehdy však již leželo město v ruinách. Mezi hlavní zdroje informací patří muslimští autoři:
 
=== Začátky objevování ===
V roce 1652 Francouz [[Jean de Thévenot]] během návštěvy Egypta identifikoval polohu ruin města a potvrdil tak zprávy starších arabských autorů. Jeho popis je stručný, ale představuje první krok k odbornému studiu lokality, které následovalo hned po vzniku archeologie.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|de Thévenot|1665|Pr=II kap. IV s. 403 a kap. VI, s. 429}}</ref> Skutečným počátkem vědeckého zkoumání Mennoferu byla [[Napoleon Bonaparte#Egyptská expedícia 1798 – 1799|Napoleonova velká vojenská výprava do Egypta]] roku 1798. Průzkum dané oblasti potvrdil Thévenotov předpoklad a první studie pozůstatků zajistily vědci, kteří byli součástí francouzské výpravy. Výsledky prvního vědeckého studia byly publikovány v monumentálním díle ''Description de l'Egypta'', spolu s mapou lokality, která přinesla její přesnější zaměření.
 
=== Devatenácté století ===
 
* '''1820''': První vykopávky v lokalitě města vedly Caviglia a Sloane. Objevily mimo jiné jeden z kolosů Ramesse II., Který je dnes vystaven v místním muzeu.
* '''1828 - 1830''': [[Jean-François Champollion]] se v letech 1828 - 1830 během své cesty Egyptem zastavil i na lokalitě Mennoferu, udělal pár archeologických výkopů a přečetl většinu [[Epigrafika|epigrafických]] pozůstatků. Chtěl se o krátký čas vrátit na místo s lepší výbavou a delší časovou rezervou, jeho náhlá smrt v roce 1832 však tyto plány zastavila.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Champollion|1840|St=63}}</ref>
* '''1842''': [[Karl Richard Lepsius]] udělal během pruské výpravy rychlý průzkum ruin města a vytvořil první detailní mapu lokality, která se stala základem pozdějších výzkumů a vykopávat.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Lepsius|1849–1859|Pr=14.2., 19.2., 19.3. a 18.5. 1843 s. 202–204 a tab. 9 a 10}}</ref>
 
Za britské éry v Egyptě se udály několik náhodné archeologické objevy díky rozvíjejícím se zemědělským technologiím a systematickému kultivování záplavových oblastí Nilu. Většina nalezeno artefaktů však nakonec padla do rukou evropským sběratelům pracujícím pro velké muzea. Jednou z takových nahodilých událostí byl objev ruin římského chrámu boha Mitri v roce 1847.
V letech 1852 - 1854 se uskutečnil geologický průzkum lokality vedený Josephem Hekekyanom pro egyptskou vládu. Při této příležitosti se mu podařilo několik objevů, např. kamenné fragmenty při ''Kóm el-Chanzir'' (severovýchodně od velkého Ptahova chrámu). Tyto kamenné bloky byly dekorované v amarnské stylu a původně pocházely z místního Atonovho chrámu. Skoro určitě však byly znovu použity v základech některého z dalších zničených objektů. Hekekyan našel i kolos Ramesse II. z růžového [[Žula|granitu]].
 
Záplava archeologických objevů zvyšovala riziko, že většina kulturního bohatství Egypta skončí navždy za jeho hranicemi. [[Auguste-Édouard Mariette]], který v roce 1850 navštívil Sakkáru, si uvědomil toto nebezpečí. Považoval za nezbytné vytvořit v Egyptě instituci odpovědnou za objevy a obnovu archeologických pokladů země. V roce 1859 založil [[Egyptian Antiquities Organisation|Organizaci pro egyptské starožitnosti]] (Egyptian Antiquities Organisation, EAR), která organizovala vykopávky. V té době byly odkryty první pozůstatky velkého Ptahova chrámu a našli se i královské sochy ze Staré říše.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Mariette|1872}}</ref>
 
=== Dvacáté století ===
Dosud nejrozsáhlejší vykopávky na místě starověkého Mennoferu podnikl Flinders Petrie v letech 1907 - 1912 a odkryl většinu ruin, které je možné dnes vidět - hypostyle Pthahovho chrámu, pylon Ramesse II., Velkou alabastrovou sfingu nebo velký zeď severně od Vahibreho paláce. Petrie také objevil pozůstatky Amónova chrámu faraóna Siamona a Ptahova chrámu faraóna Merenptaha.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Petrie|1908}} a {{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Petrie|1909}}</ref> Práce přerušila první světová válka. Po jejím skončení řízení vykopávek probrali jiní archeologové a odkryli další zapomenuté části starověkého hlavního města.
 
Následuje chronologický seznam dalších hlavních aktivit:
* '''1914 - 1921''': vykopávky Pensylvánské univerzity v areálu Ptahova chrámu Merenptaha vedlo k objevení sousedícího paláce;
* '''1942''': EAR průzkum, který vedl egyptolog Ahmed Badawi, objevil malý Ptah chrám Ramesse II. a kapli hrobky prince Šešonka ze dne 22. dynastie;<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Badawy|1956|St=153–177}}</ref>
* '''1950''': egyptolog [[Labib Habachi]] ve službách EAR objevil kapli faraona Setchiho I .; egyptská vláda se rozhodla přenést obrovskou sochu Ramesse II. z růžového granitu do Káhiry;
* '''1954''': náhodný objev silničních dělníků, kteří narazili na pohřebiště ze Střední říše při ''Kom el-Fachíri'';<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|al-Hitta|1955}}</ref>
* '''1955 - 1957''': Rudolph Anthes ve službách Philadelphská univerzity prohledal a vyčistil malý Ptah chrám Ramesse II. spolu s balzamovací kaplí posvátných býků;<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Anthes|1956}}, {{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Anthes|1957}} a {{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Anthes|1959}}</ref>
* '''1969''': náhodný objev kaple malého Hathořina chrámu;<ref name="mahmud-1978" />
* '''1970 - 1984''': vykopávky pod EAR řízené [[Abdulahom el-Sajedom Mahmudom|Abdulah el-Sajjeda Mahmúdem]], [[Huleilom Ghalim|Huleilom Ghali]] a [[Karimom Abu Šanabom|Karimem Abu Sanabel]] vyčistili malý Hathořin chrám;
* '''1980''': odkrytí a výzkum blazamovacej místnosti posvátných býků [[Americké výskumné centrum v Egypte|Americkým výzkumným střediskem v Egyptě]].<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Jones|1990}}</ref>
* '''1982''': britský egyptolog českého původu [[Jaromír Málek]] prozkoumal a zaznamenal nálezy z malého Ptahova chrámu Ramesse II.<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Málek|1988}}</ref>
* '''1970, 1984 - 1990''': vykopávky londýnské [[Egypt Exploration Society]] (EES), jejichž součástí byl další výzkum sloupové síně a pylonu Ramesse II .; objev granitových bloků se záznamy vlády Amenemhet II .; odkrytí hrobek Ptahova velekněží; průzkumy a výzkum pohřebiště nedaleko Sakkáry;<ref>{{harvbzsubst:Wikipedista:Martin Urbanec/Pískoviště/2|Jeffreys|1985}}</ref>
* '''2003''': opětovné archeologické práce [[Najvyššia rada pre pamiatky Egypta|Nejvyšší rady pro památky Egypta]] (SCAE) na malém Hathořině chrámu;
* '''2003 - 2004''': vykopávky velkého zdi v severní části Mennoferu rusko-belgické výpravy.