Žebnice: Porovnání verzí

'''Žebnice''', dříve též něm. '''Schebnitz''', '''Zebnitz''' nebo ''Šebnice'''<ref>Antonín Profous - Jan Svoboda, ''Místní jména v Čechách'', díl IV., Praha 1957, s. 819.</ref>, je [[vesnice]] v severovýchodní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], část obce [[Plasy]], 2&nbsp;km severně od Plas. Ve vsi žije necelých 200 obyvatel,<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 251 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref> její [[katastrální území]] je 587,98&nbsp;ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech adres je 331&nbsp;01. Ves je součástí [[Mikroregion Dolní Střela|Mikroregionu Dolní Střela]].

První písemná zmínka o&nbsp; vesnici ''Zebnycz'' s kostelem pochází z&nbsp; roku [[1352]] z rejstříků papežského desátku.<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 318 | isbn = 80-250-1310-3}}</ref>. Tehdy již vesnice patřila ke statkům kláštera cisterciáků v [[Plasy|Plasích]] a zůstala jím až do zrušení kláštera. Roku 1396 se připomíná rytíř Mikuláš ze Žebnice<ref>Antonín Profous - Jan Svoboda, ''Místní jména v Čechách'', díl IV., Praha 1957, s. 819.</ref>

* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Žebnice)|kostel sv. Jakuba Většího]] byl vrcholně gotickou stavbou z poloviny 14. století, ze které se zachoval jen trojboký presbytář s žebrovou klenbou, který dnes slouží jako sakristie, a významné okenní sklomalby s motivem Korunování Panny Marie a třemi postavami apoštolů, přenesené do tří muzeí <ref>Národní muzeum, a Západočeské muzeum v Plzni, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, viz František Matouš, ''Corpus vitrearum medii aevi. Tschechoslowakei. Mittelalterliche Glasmalerei in der Tschechoslowakei''. Academia Praha 1975, s. 64</ref>. Větší část stavby byla stržena v letech 1784–1785 a nahrazena pozdnějednolodní barokní novostavboustavbou s pravoúhlým presbytářem podle staršího projektu [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho Aichela]]. UvnitřStavba je umístěnoznačena iniciálami plaského opata C. Wernera. Interiér má oltáře z 18.-19. století. Gotická oltářní socha sv. Jakuba Většího jako poutníka z konce 15.století byla přenesena do Západočeského muzea v Plzni. Zůstal zde votivní obraz ze 16. století zobrazující českého šlechtice [[Gottfried ze Žebnice|Gottfrieda ze Žebnice]] s manželkou.

V obci je dochován také* unikátní původní soubor dřevěných lidových staveb (domy čp. 31 a 34).

Dále se zde nachází jeden z největších smírčích křížů u nás a na cestě do Plas je jeden z největších smírčích křížů v Evropě.