Starší doba železná na území Česka: Porovnání verzí

+ ref, část
(+ chronologické členění, - odstavce (vše v úvodu, viz DŘ na úz. Č.), - Keltové (nevhodné), reference dodám (APČ 6 a APČ 7))
(+ ref, část)
{{Dějiny Česka}}
 
'''Starší doba železná''' nebo '''doba halštatská''' je v [[Česko|české]] [[archeologie|archeologii]] období od [[800 př. n. l.]] do [[400 př. n. l.]]<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Drda|jméno=Petr|příjmení2=Cyhtráček|jméno2=Miloslav|spoluautoři=Drahomír Koutecký, Jan Michálek, Vít Vokolek|titul=Archeologie pravěkých Čech 6, doba halštatská|editoři=Natalie Venclová|vydání=|vydavatel=Archeologický ústav AV ČR, v.v.i.|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|kapitola=Chronologie a periodizace|strany=26|isbn=}}</ref>, je charakterizováno rozvojem technologie zpracování železa, nárůstem kontaktů s kulturami [[antika|antického]] [[Středomoří]] i východních oblastí [[Evropa|Evropy]]. Výrazně se profilují elitní vrstvy obyvatelstva, které přejímají vzorce chování ze Středomoří, jako je prestižní úloha picích rituálů či jízdy na koni. Zesložiťuje se struktura společnosti, vznikají opevněná i neopevněná sídla různých velikostí a úloh. V pohřebním ritu se prosazuje ukládání nespálených těl a rozmanité zvyklosti v konstrukci hrobů i v hrobové výbavě také dokládají komplexitu tehdejší společnosti. Technologické inovace zahrnují výrobu železa, [[hrnčířský kruh]], techniky rostlinné výroby a podobně.
 
[[Halštatská kultura|Doba halštatská]] (podle rakouského města [[Hallstatt]]) navazuje na předcházející [[doba bronzová|dobu bronzovou]]. Po zániku kultur popelnicových polí zasahuje na území Česka kulturní okruh halštatský, a to západohalštatský v Čechách a východohalštatský na Moravě. Na severu se plynule vyvíjí okruh lužických popelnicových polí. Zatímco první období do cca [[550 př. n. l.]] je charakterizováno kulturní variabilitou, v následující pozdní době halštatské se střední Evropa dostává do úzkého kontaktu se Středomořím, rozdíly se smývají a nelze již rozlišovat jednotlivé kultury. Před završením doby halštatské vzniká nový laténský styl osobitě inspirovaný [[Etruské umění|etruským]], [[Řekové|řeckým]] a východním uměním, který se rozvíjí i v následujícím laténském období. V závěru periody zanikají výšinná sídla, pohřbívání na dosavadních pohřebištích ustává. To je počátek [[Mladší doba železná na území Česka|doby laténské]], z historického hlediska spojovaný s [[Keltská expanze|keltskou expanzí]].
 
== Chronologické členění doby halštatské ==
V česku užívaná relativní chronologie tohoto období vychází z periodizace [[Paul Reinecke|Paula Reinecka]] ze stupňů Ha C, Ha D a LT A. V Čechách užívaná absolutní chronologie vypracovaná [[Jan Bouzek|Janem Bouzkem]] a [[Drahomír Koutecký|Drahomírem Kouteckým]] se opírá o několik přírodovědně určených dat z území Bavorska a Alsaska, které jí rámcově odpovídají.<ref name=":0" />
* stupeň Ha C1 800-725
* stupeň Ha C2 725-650
 
== Lokality ==
Mezi významnější lokality na území dnešní České republiky patří například [[Hradenín]] u Kolína, [[Lhotka nad Labem]] u Litoměřic, [[Straškov]] u Roudnice nebo [[Lovosice]].
 
== Reference ==
 
==Literatura==