Karlovci: Porovnání verzí

Po abdikaci [[Karel III. Tlustý|Karla III. Tlustého]] (syna [[Ludvík II. Němec|Ludvíka Němce]]) roku [[887]] a oslabení rodu se na dílčí královské trůny dostávají příslušníci franské aristokracie, obvykle s Karlovci spříznění Bosovci, [[Robertovci]], [[Welfové]]. Posledním císařem z dynastie Karlovců byl vnuk Ludvíka Němce [[Arnulf Korutanský]]. V roce

Ve [[911Východofranská říše|východofranské říši]] vymřeli Karlovci v roce říši[[911]] východofranskéúmrtím ([[Ludvík IV. Dítě|LudvíkemLudvíka IV. DítětemDítěte]])., syna císaře Arnulfa.

V [[Západofranská říše|říši západofranské]] se Karlovci v domácích bojích a rozvoji feudálních řádů nebyli schopni prosadit tak obratně jako [[Robertovci]] –(pozdější [[Kapetovci]]). Po Karlu III. se vlády dočasně zmocnili Robertovci a po nich [[Bosovci]]. Protože moc Kapetovců nebyla ještě dost autoritativní, obnovili sami [[Kapetovci]] (Hugo Veliký) vládu Karlovců povoláním [[Ludvík IV. Francouzský|Ludvíka IV. Zámořského]] z [[Anglie]]. Ten upevnil svou moc sňatkem s [[Gerberga Saská|Gerbergou]], sestrou [[Ota I. Veliký|Oty I. Velikého]]. Jejich starší syn [[Lothar I. Francouzský|Lothar]] se stal králem a mladší Karel [[Dolní Lotrinsko|vévodou dolnotrinským]]. Po smrti krále Lothara záhy zemřel bez potomků jeho syn [[Ludvík V. Francouzský|Ludvík V.]] (roku 987). Na trůn byl povznesen [[Hugo Kapet]], který odrazil nároky posledních Karlovců. Ti vymřeli po meči synem vévody Karla vévodou dolnotrinským [[Ota Dolnolotrinský|Otou]] (roku 1012) a nelegitimním synem krále Lothara [[Arcidiecéze remešská|arcibiskupem remešským]] Arnulfem (roku 1021).