Otevřít hlavní menu

Změny

revert
[[Soubor:GloFish.jpg|thumb|right|[[GloFish]], první geneticky modifikovaný živočich, který se prodává jako [[domácí zvíře]]]]
kokotttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttt se nedosáhne přirozenou rekombinací. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskuzí.
'''Geneticky modifikovaný organismus''' ('''GM organismus''', '''GMO''') je [[organismus]], jehož [[genom|genetický materiál]] (tedy [[DNA]], příp. [[RNA]] u [[RNA viry|RNA virů]]) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskuzí.
 
== ALEXDělení smrdi cyka blyatzásahů ==
 
Zásahy do genetického materiálu organismů můžeme rozdělit na několik způsobů. Prvním jsou nahodilé zásahy působením [[mutagen]]ů nebo ionizujícího záření. Takto vznikla například většina současných odrůd [[pšenice]], [[řepka|řepky]] a dalších plodin. Tyto nahodilé zásahy však nejsou považovány za genetickou modifikaci a nevztahují se na ně regulace vyplývající ze zákona o nakládání s GMO (zákon č. 78/2004 Sb.).
Druhým typem jsou cílené zásahy. Mutace jsou získány tak, že do organismu vneseme nebo v něm cíleně deaktivujeme nějaké konkrétní [[gen]]y (například [[rostliny]], do nichž byl za pomoci [[bakterie]] ''[[Agrobacterium tumefaciens]]'' vnesen gen pro odolnost k [[herbicid]]ům nebo gen pro produkci [[insekticid]]ů – viz např. [[Bacillus thuringiensis|Bt]]-[[kukuřice]]).
 
GMO, do kterého byl metodami [[genetické inženýrství|genetického inženýrství]] cíleně přenesen gen z jiného druhu, se nazývá '''transgenní organismus''' a proces se nazývá '''transgenoze JONATAN''' .
 
== GM bakterie a kvasinky ==
tROLOLOLOLOL
 
Genetické modifikace bakterií a jednobuněčných eukaryotických organismů – kvasinek, se využívá například k výrobě lidského [[Inzulin|inzulínu]]. Přenáší se [[rekombinantní DNA]] z [[Beta-buňka|beta-buněk]] [[Langerhansovy ostrůvky|Langerhansových ostrůvků]] [[slinivka břišní|slinivky břišní]] do buňky ''[[Escherichia coli]]'' nebo ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'', které poté syntetizují [[Inzulin|inzulín]].
Genetické modifikace bakteritrolololoototottoo tooto oo msmamkaapříklad odolnost vůči [[škůdce|škůdcům]] ([[Bt toxin]]), proti některým [[pesticidy|pesticidům]], lepší nutriční hodnoty a odolnost vůči nepříznivému [[Podnebí|klimatu]].
 
{{Pahýl část}}
=== Metody genetického inženýrství u rostl ===
 
Pro přípravu transgenních rostlin se používají nejčastěji dvě metody – [[transformace (genetika)|tran]]<nowiki/>itým předpokladem vzniku transgenní rostliny regenerační protokol. Jde o to, že je zapotřebí nějakým způsobem vypěstovat úplnou a navíc plodnou rostlinu z jediné [[buňka|buňky]], která prošla úspěšně transformací. Pro některé rostliny je [[regenerace rostliny|regenerace]] z jediné [[buňka|buňky]] na dospělou rostlinu snadná ([[huseníček rolní]], [[tabák]]) a pro některé ([[maniok]]) velmi obtížná či zatím zcela neznámá. To je problém zejména v případě tropických plodin pro [[Rozvojová země|rozvojové země]], do jejichž vývoje nikdo nechce investovat moc [[peníze|peněz]].
== GM rostliny ==
 
Jsou-li geneticky modifikovaným organismem [[rostliny]], nazýváme je většinou [[transgenní rostlina|transgenní rostliny]].
 
=== Druhy genetických modifikací rostlin ===
 
První transgenní rostlinou byl v roce 1983 [[tabák]] (''Nicotiana'') s resistencí k [[antibiotikum|antibiotiku]] [[kanamycin]]u a již v roce 1987 byly skupinou [[Roger Beachy|Rogera Beachyho]] ([[Washingtonova Univerzita]], [[St. Louis]]) úspěšně provedeny první polní pokusy zemědělské plodiny – [[rajče jedlé|rajčat]] odolných k [[virus|viru]] [[TMV]] (virus mozaiky tabáku). Omezením této metody je, že ''[[Agrobacterium]]'' infikuje převážně [[dvouděložné]] rostliny. Vypracování protokolů pro transformaci [[jednoděložné|jednoděložných rostlin]] (jako jsou například [[obilniny]]) bylo až do nedávné doby velmi obtížné.
 
Základní objevy v této oblasti byly učiněny koncem 60. a začátkem 70. let a přispěli k nim zejména Jeff Schell a Marc Van Montagu (Univerzita v [[Ghent]]u), Mary-Dell Chilton (Washingtonova Univerzita, St. Louis) a Ernie Jaworski ([[Monsanto]], [[Saint Louis, Missouri|St. Louis]]). V první polovině 80. let se pak podařilo díky rozvoji [[molekulární biologie]] upravit přirozené Ti-[[plazmid]]y tak, že namísto genů vyvolávajících rostlinné onemocnění mohly být vloženy geny propůjčující rostlinám zemědělsky užitečné vlastnosti.
 
GenetickéK modifikacevýhodným bakteritrolololoototottoovlastnostem, tootokterých oose msmamkaapříkladdocílí genetickou modifikací, patří například odolnost vůči [[škůdce|škůdcům]] ([[Bt toxin]]), proti některým [[pesticidy|pesticidům]], lepší nutriční hodnoty a odolnost vůči nepříznivému [[Podnebí|klimatu]].
 
=== Metody genetického inženýrství u rostlrostlin ===
[[Soubor:Maispflanze.jpg|thumb|right|GM [[kukuřice setá]] je vedle [[bavlna|bavlny]] jedna z nejčastěji používaných GM plodin (ilustrační obrázek)]]
Pro přípravu transgenních rostlin se používají nejčastěji dvě metody – [[transformace (genetika)|transformace]] pomocí [[agrobacterium tumefaciens|agrobakterií]] ([[agroinfekce]]) a [[biolistika|biolistické]] “nastřelení“ [[DNA]] do [[buněčné jádro|buněčného jádra]]. Existuje ještě několik dalších metod, například [[přímý přenos DNA]] do [[protoplast]]ů, první dvě metody jsou však většinou jednodušší a účinnější, proto se přímý přenos i ostatní metody používají jen ve speciálních případech (například známá kukuřice [[BT11]] od firmy [[Syngenta]]). Obecně vzato, volbu metody ovlivňuje mimo dostupnosti dané metody a druhu transformované rostliny hlavně účel, kvůli kterému má být rostlina transformována. Ne každá [[transgenní rostlina]] je určena pro komerční pěstování jako [[zemědělská plodina]]. Mnoho transgenních rostlin vzniká jen pro základní výzkum a později je zlikvidována. Pro transgenní rostlinné modely bývají někdy použity složitější druhy transformace v závislosti na tom, co by se pomocí nich mělo zjistit.
 
Při transformaci pomocí [[bakterie]] ''[[Agrobacterium tumefaciens]]'' se využívá přirozené schopnosti této [[patogen]]ní bakterie vnášet některé své [[gen]]y z takzvaného [[Ti-plazmid|Ti]]-[[plazmid]]u do [[genom]]u rostliny. Přirozeným důsledkem [[Infekční onemocnění|infekce]] a inzerce bakteriálního [[gen]]u je, že tyto cizorodé geny přinutí rostlinu samu vytvořit v místě infekce [[Rakovina|nádor]] a syntetizovat tam speciální [[Aminokyselina|aminokyseliny]], kterými se pak bakterie živí. Takto napadené rostliny jsou tak přirozenými transgenními rostlinami.
 
Druhá hlavní metoda používaná k transformaci zemědělských [[plodina|plodin]] se nazývá biolistická. Požadovaná DNA se nejprve vysráží na povrchu nepatrných částeček [[zlato|zlata]] nebo [[wolfram]]u, případně jiného těžkého kovu. Tyto tzv. projektily se pak pod vysokým tlakem [[helium|helia]] „nastřelí“ do rostlinné tkáně, přičemž v určitém procentu případů je zasaženo jádro a ve zlomku těchto „šťastných“ zásahů se během oprav poškození způsobených zlatým projektilem cizorodá DNA spojí s rostlinným genomem.
 
ProKromě přípravuvlastní transgenníchtransformace, rostlintj. sepřenosu používajícizorodé nejčastěji[[DNA]] dvě metody –do [[transformace (genetika)|trangenom]]<nowiki/>itýmu rostliny, je dalším, neméně důležitým předpokladem vzniku transgenní rostliny regenerační protokol. Jde o to, že je zapotřebí nějakým způsobem vypěstovat úplnou a navíc plodnou rostlinu z jediné [[buňka|buňky]], která prošla úspěšně transformací. Pro některé rostliny je [[regenerace rostliny|regenerace]] z jediné [[buňka|buňky]] na dospělou rostlinu snadná ([[huseníček rolní]], [[tabák]]) a pro některé ([[maniok]]) velmi obtížná či zatím zcela neznámá. To je problém zejména v případě tropických plodin pro [[Rozvojová země|rozvojové země]], do jejichž vývoje nikdo nechce investovat moc [[peníze|peněz]].
 
V současnosti jsou nejběžnějšími transgenními plodinami [[Sója luštinatá|sója]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[bavlník]] a [[Brukev řepka|řepka olejná]].
 
=== Pěstování GM rostlin v ČR ===
První geneticky modifikovanou plodinou, kterou bylo v [[Česko|České republice]] povoleno komerčně pěstovat, se stala [[kukuřice]] firmy [[Monsanto]] typu MON 810. Do této odrůdy byla vložena sekvence genu ''cry'' z bakterie ''[[Bacillus thuringiensis]], ''který řídí produkci tzv. Bt-toxinu (δ-toxinu). Bt-toxin je jedovatý pro určité druhy hmyzu (navozuje perforaci jejich střev).<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/seznam_pestitelu_GMO_v_CR Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR]</ref> Místa pěstování v ČR zveřejnila v červenci 2008 organizace [[Greenpeace]].<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace/mista_pestovani_GMO_kukurice_v_CR Místa pěstování kukuřice MON 810 v ČR v roce 2008]</ref> Zatímco v [[Evropská unie|Evropské unii]] výměr zemědělské půdy oseté GM plodinami v roce [[2008]] poklesl, v Česku se osetá plocha zvýšila a byla druhá nejvyšší v EU po [[Španělsko|Španělsku]].<ref>[http://www.europeanvoice.com/article/2008/09/drop-in-genetically-modified-crops-grown-in-eu/62491.aspx Drop in genetically modified crops grown in EU]</ref>,<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/news/zmenseni-ploch Zmenšení ploch s geneticky modifikovanými plodinami v EU]</ref> V roce [[2009]] poprvé výměra zemědělské půdy osetá GM plodinami poklesla a to z 8 380 ha v roce 2008 na 6 480 ha v roce 2009<ref>[http://www.agris.cz/detail.php?id=166001&iSub=518 Evropští zemědělci upouštějí od geneticky modifikovaných plodin], agris.cz</ref> až na přibližně 4500 ha v roce 2013. Důvodem poklesu je administrativa spojená s pěstováním GMO, potíže s odbytem a vyšší cena osiva. V některých oblastech je rovněž nižší výskyt škůdce, a tak se pěstovNANANANANANANAANAAAAAanípěstovaní GM kukuřice nevyplatí.
 
=== Geneticky modifikovaná brambora Amflora ===
26 973

editací