Otevřít hlavní menu

Změny

 
=== Metody genetického inženýrství u rostlin ===
Inspekce zakázala prodej rýže a firma [[Podravka-Lagris a.s.]] musela stáhnout výrobek z obchodní sítě. Geneticky modifikovaná rýže LL 601 není zatím v EU povolena ani pro lidskou výživu ani pro zvířecí krmiva.<ref>http://www.szpi.gov.cz/cze/aktuality/article.asp?id=62307&cat=2176&ts=9ec92</ref>
[[Soubor:Maispflanze.jpg|thumb|right|GM [[kukuřice setá]] je vedle [[bavlna|bavlny]] jedna z nejčastěji používaných GM plodin (ilustrační obrázek)]]
Pro přípravu transgenních rostlin se používají nejčastěji dvě metody – [[transformace (genetika)|transformace]] pomocí [[agrobacterium tumefaciens|agrobakterií]] ([[agroinfekce]]) a [[biolistika|biolistické]] “nastřelení“ [[DNA]] do [[buněčné jádro|buněčného jádra]]. Existuje ještě několik dalších metod, například [[přímý přenos DNA]] do [[protoplast]]ů, první dvě metody jsou však většinou jednodušší a účinnější, proto se přímý přenos i ostatní metody používají jen ve speciálních případech (například známá kukuřice [[BT11]] od firmy [[Syngenta]]). Obecně vzato, volbu metody ovlivňuje mimo dostupnosti dané metody a druhu transformované rostliny hlavně účel, kvůli kterému má být rostlina transformována. Ne každá [[transgenní rostlina]] je určena pro komerční pěstování jako [[zemědělská plodina]]. Mnoho transgenních rostlin vzniká jen pro základní výzkum a později je zlikvidována. Pro transgenní rostlinné modely bývají někdy použity složitější druhy transformace v závislosti na tom, co by se pomocí nich mělo zjistit.
 
Při transformaci pomocí [[bakterie]] ''[[Agrobacterium tumefaciens]]'' se využívá přirozené schopnosti této [[patogen]]ní bakterie vnášet některé své [[gen]]y z takzvaného [[Ti-plazmid|Ti]]-[[plazmid]]u do [[genom]]u rostliny. Přirozeným důsledkem [[Infekční onemocnění|infekce]] a inzerce bakteriálního [[gen]]u je, že tyto cizorodé geny přinutí rostlinu samu vytvořit v místě infekce [[Rakovina|nádor]] a syntetizovat tam speciální [[Aminokyselina|aminokyseliny]], kterými se pak bakterie živí. Takto napadené rostliny jsou tak přirozenými transgenními rostlinami.
 
Druhá hlavní metoda používaná k transformaci zemědělských [[plodina|plodin]] se nazývá biolistická. Požadovaná DNA se nejprve vysráží na povrchu nepatrných částeček [[zlato|zlata]] nebo [[wolfram]]u, případně jiného těžkého kovu. Tyto tzv. projektily se pak pod vysokým tlakem [[helium|helia]] „nastřelí“ do rostlinné tkáně, přičemž v určitém procentu případů je zasaženo jádro a ve zlomku těchto „šťastných“ zásahů se během oprav poškození způsobených zlatým projektilem cizorodá DNA spojí s rostlinným genomem.
 
Kromě vlastní transformace, tj. přenosu cizorodé [[DNA]] do [[genom]]u rostliny, je dalším, neméně důležitým předpokladem vzniku transgenní rostliny regenerační protokol. Jde o to, že je zapotřebí nějakým způsobem vypěstovat úplnou a navíc plodnou rostlinu z jediné [[buňka|buňky]], která prošla úspěšně transformací. Pro některé rostliny je [[regenerace rostliny|regenerace]] z jediné [[buňka|buňky]] na dospělou rostlinu snadná ([[huseníček rolní]], [[tabák]]) a pro některé ([[maniok]]) velmi obtížná či zatím zcela neznámá. To je problém zejména v případě tropických plodin pro [[Rozvojová země|rozvojové země]], do jejichž vývoje nikdo nechce investovat moc [[peníze|peněz]].
 
V současnosti jsou nejběžnějšími transgenními plodinami [[Sója luštinatá|sója]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[bavlník]] a [[Brukev řepka|řepka olejná]].
 
=== Pěstování GM rostlin v ČR ===
První geneticky modifikovanou plodinou, kterou bylo v [[Česko|České republice]] povoleno komerčně pěstovat, se stala [[kukuřice]] firmy [[Monsanto]] typu MON 810. Do této odrůdy byla vložena sekvence genu ''cry'' z bakterie ''[[Bacillus thuringiensis]], ''který řídí produkci tzv. Bt-toxinu (δ-toxinu). Bt-toxin je jedovatý pro určité druhy hmyzu (navozuje perforaci jejich střev).<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/seznam_pestitelu_GMO_v_CR Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR]</ref> Místa pěstování v ČR zveřejnila v červenci 2008 organizace [[Greenpeace]].<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace/mista_pestovani_GMO_kukurice_v_CR Místa pěstování kukuřice MON 810 v ČR v roce 2008]</ref> Zatímco v [[Evropská unie|Evropské unii]] výměr zemědělské půdy oseté GM plodinami v roce [[2008]] poklesl, v Česku se osetá plocha zvýšila a byla druhá nejvyšší v EU po [[Španělsko|Španělsku]].<ref>[http://www.europeanvoice.com/article/2008/09/drop-in-genetically-modified-crops-grown-in-eu/62491.aspx Drop in genetically modified crops grown in EU]</ref>,<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/news/zmenseni-ploch Zmenšení ploch s geneticky modifikovanými plodinami v EU]</ref> V roce [[2009]] poprvé výměra zemědělské půdy osetá GM plodinami poklesla a to z 8 380 ha v roce 2008 na 6 480 ha v roce 2009<ref>[http://www.agris.cz/detail.php?id=166001&iSub=518 Evropští zemědělci upouštějí od geneticky modifikovaných plodin], agris.cz</ref> až na přibližně 4500 ha v roce 2013. Důvodem poklesu je administrativa spojená s pěstováním GMO, potíže s odbytem a vyšší cena osiva. V některých oblastech je rovněž nižší výskyt škůdce, a tak se pěstovaní GM kukuřice nevyplatí.
 
=== Geneticky modifikovaná brambora Amflora ===
V březnu [[2010]] schválila [[Evropská komise]] pěstování geneticky modifikované odrůdy brambory Amflora, kterou vyvinul [[Německo|německý]] chemický koncern [[BASF]]. Modifikace spočívá ve vyřazení syntézy [[amylóza|amylózy]], [[škrob]] v bramboře je pak tvořen pouze [[amylopektin]]em. To je výhodné při využití v průmyslu (textilní, papírenský), při kterém je amylóza z hlediska kvality nežádoucí a odděluje se.
 
Ačkoliv je Amflora určena pro průmyslové účely, byla schváleno i její použití jako krmivo, nesmí však být podávána jako potravina pro lidi. Kritici varují, že genetickou manipulací byl do rostliny vložen také gen zajišťující odolnost vůči některým [[Antibiotikum|antibiotikům]], což by mohlo vést k větší [[antibiotická rezistence|rezistenci bakterií]]. Zkoumání evropských úřadů pro léčiva a pro bezpečnost potravin však potvrdila bezpečnost, mimo jiné proto, že se sporný gen v přírodě běžně vyskytuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Po kukuřici brambora. V EU se smí pěstovat druhá geneticky upravená plodina
| url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-40830880-po-kukurici-brambora-v-eu-se-smi-pestovat-druha-geneticky-upravena-plodina
| datum vydání = 2010-03-03
| datum aktualizace = 2010-03-03
| datum přístupu = 2010-03-04
| periodikum = iHNed.cz
| odkaz na periodikum = iHNed.cz
| jazyk = čeština
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Petr
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = Evropská komise schválila pěstování GM bramboru
| url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=4918
| datum vydání = 2010-03-07
| datum přístupu = 2010-03-08
| periodikum = OSEL
| jazyk = čeština
}}</ref>
 
=== Geneticky modifikovaná kukuřice NK 603 ===
V září 2012 byla v odborném časopise Food and Chemical Toxicology zveřejněna studie [[Francie|francouzských]] vědců, podle které ve skupině myší krmených geneticky upravenou [[kukuřice|kukuřicí]] NK 603 po 17 měsících bylo pětkrát víc mrtvých jedinců než v kontrolních skupinách. Většina samiček onemocněla [[Karcinom prsu|rakovinou prsu]], samečci často měli nádory kůže nebo [[ledvina|ledvin]].<ref>[http://www.novinky.cz/veda-skoly/279356-mysi-krmene-geneticky-upravenou-kukurici-uhynuly-drive-trpely-rakovinou.html Myši krmené geneticky upravenou kukuřicí uhynuly dříve, trpěly rakovinou]</ref> Studii po dva roky prováděl tým expertů z univerzity v Normandii pod vedením Gillese-Erica Seraliniho.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/mysim-krmenym-geneticky-upravovanou-kukurici-narostly-velke-nadory--1113096 Myším krmeným geneticky upravovanou kukuřicí narostly velké nádory]</ref> Vědci sledovali 200 myší, kterým podávali geneticky modifikovanou kukuřici NK 603 [[Spojené státy americké|americké]] firmy [[Monsanto]] nebo běžnou kukuřici. Dr. Seralinimu bylo však prokázáno ovlivňování experimentu a jeho studie byla nedlouho po zveřejnění vědeckou obcí odmítnuta jako zmanipulovaná a fakticky publikována pouze s cílem získat popularitu.<ref>http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6490</ref>
 
== Gní opatření k zamezení nelegálního exportu této GM plodiny do EU, neboť bezpečnost tohoto GMO nebyla prověřena a GM rýže nebyla schválena pro použití v potravinách. ==
Jelikož Čína export ilegální GM rýže nezastavila, schválila [[Evropská komise]] opatření s platností od 15. dubna [[2008]]. Stálý evropský výbor proto potraviny a krmiva vyžaduje na čínskou rýži a produkty z ní vyrobené [[certifikát]], že neobsahuje ilegální GM plodinu [[Bt63]]. Evropská komise zavedla tato opatření na 6 měsíců a poté bude účinnost opatření vyhodnocena.<ref> M. Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží http://suta.blog.respekt.cz/c/27777/EU-bojuje-s-ilegalni-kontaminaci-cinskou-GM-ryzi.html</ref>
 
==== Americká GM rýže LL 601 ====
[[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]] informovala v polovině června 2008 o tom, že na český trh proniklo asi 38 tisíc balení rýže obsahující neschválenou geneticky modifikovanou rýži [[LL 601]] firmy [[Bayer]] Crop Science. Jednalo se o výrobky Euroshopper Rýže dlouhozrnná – varné sáčky (balení 400g, šarže 2101082, DMT 210709) a Rýže dlouhozrnná – varné sáčky (balení 480g, šarže 2201081, DMT 220709).
 
Inspekce zakázala prodej rýže a firma [[Podravka-Lagris a.s.]] musela stáhnout výrobek z obchodní sítě. Geneticky modifikovaná rýže LL 601 není zatím v EU povolena ani pro lidskou výživu ani pro zvířecí krmiva.<ref>http://www.szpi.gov.cz/cze/aktuality/article.asp?id=62307&cat=2176&ts=9ec92</ref>
 
V minulosti podobným problémům s ilegální kontaminací GM rýží čelila řada zemí EU, ale také [[Švýcarsko]] nebo [[Japonsko]].<ref>Miroslav Šuta: Švýcarské řetězce zastavily prodej rýže z USA kvůli její ilegální kontaminaci GMO http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006090008</ref> Je velmi pravděpodobné, že podobných událostí bude v budoucnu přibývat s přibývajícím množstvím transgenních odrůd legálně pěstovaných mimo Evropskou unii a v EU zatím neschválených. Proces schvalování nových GMO odrůd trvá v Evropě o několik let až desetiletí déle než v hlavních zemích exportujících zemědělské komodity. Přibývající množství pěstovaných odrůd bude rovněž komplikovat jejich testování, protože přítomnost rozdílných transgenů u každé odrůdy musí být testována zvlášť.
Anonymní uživatel