Plechý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
vegetace
m clean up, replaced: - → – (4) za použití AWB
Řádek 85:
 
== Vegetace ==
Vrchol Plechého leží těsně pod horní hranicí lesa a býval převážně zalesněný přirozenými horskými smrčinami s příměsí [[Jeřáb ptačí|jeřábu ptačího]] nízkého vzrůstu a s chudým bylinným podrostem - plochy porostlé kapradinou [[Papratka samičí|papratkou samičí]] se střídají s hustým drnem [[Třtina chloupkatá|třtiny chloupkaté]] a místy jsou oživené [[bika lesní|bikou lesní]], [[Dřípatka horská|dřípatkou horskou]] či plochami [[borůvčí]].<ref name="Patera"/> V roce 1996 došlo i zde podobně jako na jiných místech [[Národní park Šumava|NP Šumava]] ke gradaci [[Kůrovci|kůrovce]]. V roce 1999 byl se souhlasem [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí]] vedeného tehdy [[Miloš Kužvart|Milošem Kužvartem]] zrušen bezzásahový režim v této první zóně a mohlo začít kácení stromů napadených kůrovcem. Na protest proti této asanaci zahájily v létě téhož roku ekologické organizace blokádu, která zásah proti kůrovci zastavila. Od roku 2000 se průběžně zasahuje proti kůrovci pouze v 200 až 250 m širokém pásu podél česko-rakouské hranice.<ref>{{citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zážitková stezka "Duch pralesa"|url=http://www.npsumava.cz/cz/1129/1169/clanek/zazitkova-stezka-duch-pralesa/}}</ref>
 
V sedle západně od vrcholu se nachází [[Rakouská louka]] - jedná se o typickou „holi“ – bezlesou plochu s porostem horské trávy [[smilka|smilky tuhé]] přecházející pásem rašeliníkových [[smrk|smrčin]] v mimořádně cenné horské vrchovištní [[rašeliniště]] (tzv. [[vrchoviště]]), jedno z nejvýše ležících v oblasti Šumavy. Rašeliniště zabírá asi 8,5&nbsp;ha. Roste zde běžná rašeliništní vegetace včetně chráněných druhů, chybí však kleč a dřevitý kryt tak tvoří jen zakrslý smrk.<ref name="Patera"/>
 
Na strmé skalní stěně ledovcového karu roste rovněž horská [[smrk|smrčina]] s [[jeřáb (strom)|jeřábem]] a [[javor]]em, místy travnatá společenstva (s [[vrba|vrbou velkolistou]] a [[hořec panonský|hořcem panonským]]).
 
Severní svahy Plechého jsou součástí [[Trojmezná hora|Trojmezenského pralesa]] – největšího a nejlépe dochovaného zbytku horského smrkového lesa ve střední Evropě<ref name="DUHA">{{citace elektronické monografie|jméno=Jaromír|příjmení=Bláha|titul=Tojmezenský prales|vydavatel=Hnutí Duha|datum vydání=říjen 2009|datum přístupu=8.7.2016|url=http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/trojmezna_infolist_www.pdf}}</ref> – který se odtud rozprostírá na západ až k [[Třístoličník]]u. Původní lesy jsou zde tvořeny převážně horskými smrky s jeřábem, na sutích rostou kleče a kolem rašeliniště Rakouská louka i podmáčené smrčiny. V níže položených částech lesa se vyskytují také buky a jedle. Panují zde extrémní klimatické podmínky, proto stromy rostou tak pomalu, že ve sto letech mají výšku nanejvýš deset metrů. Oblast v okolí Plechého, Trojmezné a Třístoličníku si uchovala pralesovitý charakter především díky své nepřístupnosti. Ve svahu nad Plešným jezerem se nikdy nekácelo, také do ostatních částí dnešního pralesa chodili lidé pro dřevo jen výjimečně. Pomalu rostlé stromy s pevným dřevem se využívaly k výrobě lodních stožárů. Až na úzký pruh lesa na samotném hřebeni zde zřejmě nikdy nevznikla holina.<ref name="DUHA"/> Trojmezenský prales společně s [[Boubínský prales|Boubínským]] patří k hlavními pralesním komplexům na Šumavě, v nichž se v chráněných polohách se stromy dožívají stáří přes 300 let. Stromy starší 400 let jsou i zde už vzácností a nalézt strom starší 500 let je skutečnou raritou.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 105:
| datum přístupu = 2016-06-21
| url = http://www.npsumava.cz/cz/1444/9871/clanek/novy-rekordman-ze-sumavy-nad-plesnym-jezerem-byl-objeven-smrk-ktery-pamatoval-vladu-karla-iv/
}}</ref> K nejstarším stromům patří i [[Švejdův smrk]] s 559 letokruhy, jehož pařez se nachází u turistické stezky vedoucí od Plešného jezera k vrcholu Plechého. K obyvatelům této oblasti patří mnoho vzácných druhů zvířat, například rys ostrovid, sokol stěhovavý, puštík bělavý, sýc rousný, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a tetřev hlušec.
 
Na jižním svahu až ke státní hranici vlastník rakouského lesa, [[Klášter Schlägl]], nechal po pustošivém orkánu Kyrill v roce 2007 pomocí těžkých strojů odklidit veškeré stromy – popadané i stojící. Z obrovské holiny, která tak vznikla se deštěm vyplavuje půda. Plochu se zatím i přes opakované pokusy nepodařilo zalesnit. Uměle vysazené stromky bez ochrany souší hynou.<ref name="DUHA"/>
 
== Přístup ==
Plechý je v současnosti přístupný z několika směrů. Červenou hřebenovou stezkou č. 0148 – tzv. [[Šumavská pěší magistrála|Šumavskou pěší magistrálou]] je spojený s dalšími vrcholy přes 1300&nbsp;[[nadmořská výška|m&nbsp;n.&nbsp;m.]] - směrem k západu s [[Trojmezná|Trojmeznou]] a [[Třístoličník]]em a na východě s [[Hochficht]]em. Další možností je výstup z Nové Pece po zelené značce k [[Plešné jezero|Plešnému jezeru]] a odtud tzv. „zážitkovou trasou“ (vede mezi stojícími odumřelými stromy se vstupem na vlastní nebezpečí) kolem Stifterova pomníku až na vrchol. Výstup na Plechý lze uskutečnit také z rakouské strany.
 
Na začátku 80. let 19. století, kdy docházelo k prvnímu rozvoji [[Turistika|turistiky]] na Šumavě, vedly na vrchol Plechého neschůdná pěšina z [[Trojmezí]] a rovněž neschůdná a sotva znatelná pěšina od [[Stifterův památník|Stifterova památníku]], který byl vybudován v letech 1876 − 1877.<ref>{{Citace monografie
Řádek 148:
 
== Vyhlídky ==
* Vrchol tvoří skála s rozpadajícími se [[žula|žulovými]] bloky, ze které již v současnosti není výhled. Dvě výhledová místa se nacházejí severně od vrcholu - jedná se o Kučerovu vyhlídku a Stifterovu vyhlídku.
* 1,5 &nbsp;km od vrcholu po žluté stezce stojí 14,5 [[metr|m]] vysoký [[Stifterův památník]], který na počest spisovatele a básníka [[Adalbert Stifter|Adalberta Stiftera]] v obtížně přístupném srázu nad jezerem postavili v letech [[1876]]-[[1877|77]] šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje.
== Pověsti ==