Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí

m
→‎Život: Marie Alžběta : doplnění zajímavostí o jejím životě
m (→‎Život: Marie Alžběta : doplnění zajímavostí o jejím životě)
značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace
 
== Život ==
Marie Alžběta byla podle dvoru jedna z nejhezčích dcer [[Marie Terezie]], díky svému vzhledu začala být pyšnou a jako její nejoblíbenější zábava byla svádět muže, kteří se právě ocitli na rakouském dvoře. Když krásná dcera Marie Terezie dozrála v ženu, matka se začala otáčet po ženichu. I Alžběta se měla stát obětí sňatkové politiky. Jako první kdo by se mohl provdat za Alžbětu byl polský král [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislav II. August]]. Stanislav byl podle dvoru velmi atraktivní muž, který se dokonce zalíbil i Alžbětě. Ovšem Marie Terezie a [[carevna Kateřina]] s tímto sňatkem nakonec nesouhlasili. Carevna se domnívala, že by se tak posílilo postavení podunajské monarchie. Zatímco císařovna ve Vídni viděla problém v samotném polském králi, který byl podle ní okrajová osoba. Další nápadník byl syn Krále Emanuela I. Tento nápadník byl znovu Marií Terezií zamítnut. Marie Alžběta se už nikdy neprovdala. V roce 1767 Vídeň opět zasáhly neštovice. Neštovice postihly i krásnou Alžbětu, která s nemocí velmi dlouhou bojovala. Jako zázrakem Alžběta tuto nemoc přežila, ovšem choroba na princeznině tváři zanechala jizvy a její krása se vytratila. Alžbětě, která žila jenom svou krásou, se zhroutil celý svět. I přesto se v jejím životě ukázala naděje, když její matka nabídla Alžbětě francouzského krále [[Ludvík XV.|Ludvíka XV]]. Naivní Alžběta se začala nazývat francouzskou královnou, ovšem po poslání portrétu francouzskému králi, se již Ludvík neozval a radši se nechal utěšovat hraběnkou [[Marií Jeane Dubarryovou]]. I přes tuto zkušenost se Alžběta vrátila zpět do víru zábav, kdy ráda ukazovala svůj vřed ( nazývalo se jí ,,volatá Líza´´), tímto vystupováním si ji znepříjemnilo její celé okolí. Po čase se začalo probírat její finanční zajištění, které zatím její matka neřešila. Proto po čase převzala vedení nad ústavem v Innsbrucku, kde byla naopak velmi váženou dámou. Svérázná arcivévodkyně zemřela v hlavním městě Horních Rakous 22. září 1808.
Stejně jako její sourozenci se i Alžběta stala objektem sňatkové politiky velké panovnice. Ucházel se o ni například [[Seznam polských panovníků|polský král]] [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislav II. August]] či Benedetto Maria, vévoda z Chablais (syn [[Karel Emanuel I. Sardinsko-Piemontský|Karla Emanuela I. Sardinsko-Piemontského]]). [[15. srpen|15. srpna]] [[1767]], krátce před svatbou s [[Neapolské království|neapolsko]]-[[Sicilské království|sicilským]] králem [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinandem IV./III.]], zemřela její sestra [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Marie Josefa]] na [[neštovice]]. Krátce nato onemocněla i sama Alžběta, [[29. říjen|29. října]] dostala [[Svátost nemocných|poslední pomazání]], ale nezemřela. Zato ji nemoc tak zošklivila, že na sňatek mohla zapomenout. Stala se [[abatyše|abatyší]] v Ústavu šlechtičen v [[Innsbruck]]u. Byla jedinou dcerou, která se dožila více let, než její matka Marie Terezie.
 
== Genealogie ==