Mohamed: Porovnání verzí

[[Soubor:Mohammed and his wife Aisha freeing the daughter of a tribal chief. From the Siyer-i Nebi.jpg|thumbnáhled|335x335px|Prorok Mohammed a jeho žena [[Áiša]]]]

'''Mohamed''', též {{Audio|Ar-muhammad.ogg|'''Muhammad'''}} ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|'''محمد MuHamad, MeHmed'''}}), plným jménem ''Muhammad ibn Abdilláh ibn Abdilmuttalib''<ref name="TAUER">Přesné datum narození není bezpečně známo, rok 570 je uváděn jako nejpravděpodobnější. TAUER, Felix, ''Svět islámu'', str.&nbsp;17–18, Praha : [[Vyšehrad (nakladatelství)|Vyšehrad]], 1984</ref>, (* [[25. duben|25. dubna]] [[571]]<ref name="TAUER" /> [[Mekka]] – [[8. červen|8.&nbsp;června]] [[632]] [[Medína]], oblast [[Hidžáz]], dnešní [[Saúdská Arábie]]) byl náboženský a politický vůdce a poslední [[prorok]] [[islám]]u, který je [[muslim]]y považován za poslední krok zjevování [[Monoteismus|monoteistického]] [[náboženství]], jehož dřívější verze byly učeny [[Abrahám]]em, [[Mojžíš]]em, [[Ježíš Kristus|Ježíšem]] (ten však podle 8. verše 21. kapitoly Evangelia podle Lukáše před lidmi jako Mohamed varoval slovy: "Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi.") a ostatními předcházejícími proroky. Většina nemuslimů ho obecně pokládá za zakladatele náboženství islámu.

Mohamed se narodil do zámožné rodiny (pocházející z&nbsp;rodu Hášimovců, málo významné větve kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]]), usazené v&nbsp;severoarabském městě [[Mekka]]. Někdo počítá jeho narození na [[20. duben|20.&nbsp;dubna]] [[570]], [[Šíité|šiité]] věří, že to byl [[26.&nbsp;duben]] a někdo posouvá rok až na [[571]]; tradice jej umisťuje do [[Rok slona|Roku slona]]. Mohamedův otec Abdullah zemřel ještě před jeho narozením, takže malý chlapec byl vychováván svým dědečkem z&nbsp;otcovy strany, Abd al-Muttalibem. Tradice praví, že byl jako dítě dán k&nbsp;beduínské kojné Halimě, jelikož se věřilo, že pouštní život je pro děti bezpečnější a zdravější.<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

V období, kdy vyrůstal s potomky Halímy, se odehrál i incident s 2 muži-andělé, kteří malému Mohamedovi rozřízli břicho.<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

Jako náctiletý začal Mohamed doprovázet svého strýce na obchodních cestách do [[Sýrie]]. Stal se tak na poměry své doby velmi zcestovalým a znalým cizích poměrů. Během tohoto období poznalo mnoho svatých mužů, že Mohamed je Božím prorokem.<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

S&nbsp;tím, jak se počet Mohamedových přívrženců zvyšoval, začínal být nebezpečím pro místní kmeny a vládce města. Ostatně jejich bohatství tkvělo v&nbsp;[[Ka'ba|Ka'bě]], svatostánku mnoha různých bohů, ústředním místě duchovního života [[Mekka|Mekky]]. Pokud by zavrhli své [[modla|modly]], jak kázal Mohamed, znamenalo by to konec poutníkům, obchodu a nakonec i&nbsp;bohatství. Jeho kritika mnohobožství byla zvláště útočná vůči jeho vlastnímu kmeni [[Kurajšovci|Kurajšovců]], jelikož právě oni byli strážci [[Ka'ba|Ka'by]].<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

Několik měsíců po příchodu do Medíny se ocitají [[Mohamed]] a jeho žáci v bezvýchodné situaci: když i ti nejbohatší opuštěli Mekku, své rodné město, brali si s sebou jen skrovné úspory. Nemohli obdělávat půdu, jež jim nepatřila, ale nechtěli být trvale závislí na medínské pohostinostipohostinnosti. 75 nově usazených obyvatel byla pro "ansáry" (medínské konvertity k islámu) a jejich rodiny těžce doléhajícím břemenem. Přes jejich štědrost byli mekánští imigranti pronásledováni hladem a nemocemi. Většinou se živili pouze datlemi a vodou. V zimě strádali vlhkem, na něž je vyprahlá a suchá Mekka nepřipravila. Trpěli horečkou a úplavicí; Abú Bakr a další byli stiženi malárií. Na nepřízeň osudu reagoval Mohamed jako beduín. Našel jediné možné východisko: razzia - loupežný nájezd. Jde o limitovaný výpad na velbloudech, který v tehdejší Arábii nebyl považován za nic nečestného, neboť tak lze získat velké množství dobytka či velbloudů. Většinou se tyto razzie obešly bez zabíjení lidí - jen výjimečně se zvrhly v otevřený konflikt. V prosinci roku 623 došlo k významnému přepadení, které mezi muslimy získalo název "loupež v Nachle".<ref>{{Citace monografie|příjmení = Delcambrová|jméno = Anne-Marie|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Muhammad - slovo Alláhovo|vydání = |vydavatel = Slovart|místo = Bratislava|rok = 1996|počet stran = 192|strany = 83-84|isbn = 80-85871-17-3}}</ref><ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref> Zemřel při něm 1 člověk, což bylo považováno za velice špatné znamení.

Hned v&nbsp;březnu roku [[624]] vedl Mohamed přibližně dalších 300&nbsp;vojáků při přepadení mekkánské obchodní karavany (o tisíci velbloudech a zboží v hodnotě padesát tisíc denárů), která se vracela z Gazy do Mekky. Mekkánci se úspěšně ubránili a rozhodli se, že uštědří Medínským lekci a vyslali proti nim malou armádu. [[15. březen|15.&nbsp;března]] [[624]] došlo poblíž místa zvaného Badr k&nbsp;bitvě. Přestože měla Mekka přesilu asi 800 ku 300&nbsp;vojákům, [[muslim]]ové zvítězili, zabili nejméně 45&nbsp;Mekkánců a asi 70 jich zajali pro výkupné. [[Muslim]]ů zemřelo pouze 14. Tato bitva je počátkem velkých muslimských vojenských úspěchů.<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

Roku [[625]] vytáhl mekkánský generál [[Abú Sufján]] s&nbsp;3000&nbsp;mužů na [[Medína|Medínu]]. Následující [[bitva u Uhudu]] se odehrála [[23. březen|23.&nbsp;března]] a&nbsp;skončila patem. Mekkánští ohlásili vítězství, ale sami ztratili příliš mnoho můžu na to, aby [[muslim]]y pronásledovali do Medíny.<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

Mnoho [[muslim]]ů věřilo, že Abú Sufjánovi pomáhali sami někteří Medíňané, konkrétně [[Židé|židovský]] kmen Banú Kurajza. Okamžitě po odvrácení hrozby se strany Mekkánců se muslimové obrátili proti tomuto kmeni.<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

Poté, co byl kmen po 25 dnech obléhání poražen, byli všichni muži (bn Ishak uvádí 600-900) a jedna žena popraveni z&nbsp;rozhodnutí Sa'ada ibn Muadha, kterého si sami [[Židé]] vybrali jako arbitra. Zbývající ženy a děti byly vzaty do otroctví nebo jako výkupné. Kritici [[islám]]u toto považují za nespravedlivé, [[muslim]]ové věří, že to bylo nezbytné.<ref name=":0">V češtině vydalo v roce 2009 nakladatelství Leda (1.vydání, 232 stran, odborná spolupráce Karel Keller, ISBN: 978-80-7335-184-7)</ref>

[[Soubor:ArabianpeninsulaAL.PNG|thumbnáhled|Do své smrti roku [[632]] Mohamed ustanovil svou vládu nad celým Arabským poloostrovem]]

[[Soubor:Masjid Nabawi. Medina, Saudi Arabia-2.jpg|thumbnáhled|[[Masdžid an-Nabawi]] v&nbsp;Medíně. [[Mešita]] dnes obsahuje hrobku Mohameda a prvních 2&nbsp;[[chalífa|chalífů]] Abú Bakra a Umara ibn al-Chattába.]]

Velmi často bývá u&nbsp;Mohameda kritizována jeho [[Polygamie|polygamní]] manželství. Ačkoli běžný muslim může mít pouze čtyři ženy najednou, měl Mohamed podle dostupných pramenů minimálně osm žen (některé prameny uvádějí i&nbsp;více). V&nbsp;[[Korán]]u je prorok zmíněn jako výjimka z&nbsp;„pravidla maxima čtyř žen“.