Benjamin Franklin: Porovnání verzí

'''Benjamin Franklin''', pseudonym ''''''Richard Saunders'''''' ([[17. leden|17. ledna]] [[1706]], [[Governors Island]] u [[Boston]]u, [[Massachusetts]], [[Spojené státy americké|USA]] -– [[17. duben|17. dubna]] [[1790]], [[Filadelfie]], [[Pensylvánie]], [[Spojené státy americké|USA]], pseudonym '''Richard Saunders''') byl americký [[státník]], [[diplomat]], vydavatel, přírodovědec a [[spisovatel]]. Stal se jedním ze zakladatelů americké demokratické kultury, v anglofoních kulturách je mu přičítán vynález [[Hromosvod|hromosvodu]]. V roce [[1740]] založil [[University of Pennsylvania|Pensylvánskou univerzitu]], druhou univerzitu ve Spojených státech.

Pocházel z chudých poměrů (– jeho otec byl chudým mydlářem), – a původně se vyučil u svého bratra knihařem a knihkupcem. Další vzdělání získal jako [[autodidakt]]. Brzy začal sám psát a publikovat v bratrově časopise ''New England Current''. V roce [[1723]] odešel nejprve do [[New York]]u, pak do Filadelfie a v roce [[1724]] do [[Londýn]]a, kde pracoval jako [[knihtiskař]].

Vrátil se v roce [[1726]]. Později si otevřel tiskárnu, knihkupectví a papírnictví. Vydával časopis ''Pensylvania Gazette'' a od roku [[1732]] pod pseudonymem ''Richard Saunders'' almanach ''Poor Richard's Almanack'', který v Čechách překládal [[Josef Jungmann]] pod názvem ''Chudý Richard, aneb Cesta k blahobytu''.

Aktivně se věnoval veřejnému životu i přírodovědným výzkumům. V roce [[1753]] vynalezl [[bleskosvod]], nebyl však první. Popsal jej v dopise datovaném [[17. září]] a do roku [[1774]] vydal o elektřině čtyřsvazkové pojednání. S pokusy přestal někdy kolem roku [[1757]]. Byl jmenován [[Čestný doktorát|čestným doktorem]] mnoha univerzit.

V roce [[1752]] se rozhodl zjistit, jestlizda existuje souvislost mezi [[Elektrický proud|elektrickým proudem]] a [[blesk]]em. Provedl velmi nebezpečný [[Vědecký pokus|pokus]].: Vzalvzal [[papír]]ového [[Drak (předmět)|draka]] a připevnil ho ke [[Kovy|kovové]] [[tyč]]i., Potompotom přivázal konec [[Provaz|provázku]] na [[Klíč (nástroj)|klíč]] a vyšel ven do [[Bouře (meteorologie)|bouře]]. Když drak vyletěl do bouřkového [[mrak]]u, uviděl Franklin jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči.

Poté vyrobil a vyzkoušel funkční [[bleskosvod]]. Nebyl však první -– v téže době jej zcela nezávisle na něm vynalezl i český kněz [[Prokop Diviš]]. Dnes jsou všechny budovy vybaveny bleskosvody, které přitahují blesk lépe než budova samotná. Připojený [[elektrický vodič]] odvede silný [[elektrický proud]] bezpečně do [[země]] a zabrání tak poškození [[Budova|budovy]].

S jeho jménem jsou spjaty počátky [[Spojené státy americké|amerického]] [[Šachy|šachu]], jehož byl velkým příznivcem. Ve svých vzpomínkách například líčí, jak kolem roku [[1733]] hrával jako student italského jazyka se svým přítelem ze studií šachy a měl s ním dohodu, že ten, kdo prohraje [[Šachová partie|šachovou partii]], se musí za [[trest]] naučit nazpaměť dlouhý italský [[text]]. Velmi si pochvaloval, jak jeden tímto způsobem druhého "donutil"„donutil“ naučit se dobře [[Italština|italsky]], neboť byli vyrovnaní hráči a střídavě se navzájem poráželi.<ref name="geocities">http://www.geocities.com/SiliconValley/Lab/7378/franklin.htm</ref>

Franklin, v jehož domě ve [[Filadelfie|Filadelfii]] se scházel jeden z prvních kroužků šachových nadšenců v USA,<ref name="geocities" /> doporučoval šachy nejen jako hru, ale také jako výborný prostředek výchovy mládeže k [[sebeovládání]] a ke schopnosti se soustředit. Rozhodně zdůrazňoval, že šachy jsou nejen zábavou, ale také faktorem, který v člověku podporuje rozvoj mnoha prospěšných psychických schopností potřebných pro každodenní [[Práce|práci]] a existenci. Tyto názory popsal v článku ''Morals of Chess'' (Morálka šachu, Columbian Magazine, [[1786]]), která je první šachovou publikací na území [[Spojené státy americké|USA]]. V knize například píše: „Šachy nás učí předvídavosti, šíři pohledu, opatrnosti, brání ukvapenosti“ukvapenosti.“<ref name="geocities" /> On sám nebyl silným hráčem, ale jeho kniha je plná bystrých postřehů o podstatě šachů a o jejich vlivu na společnost.

Roku [[1862]] namaloval [[Christian Schussele]] olejomalbu na plátně ''Muži pokroku'' (''Men of Progress'') velkou 128,3×190,5 cm, na které zpodobnil velké muže svého věku: [[William Thomas Green Morton|Williama Thomase Greena Mortona]], [[James Bogardus|Jamese Bogarda]], [[Samuel Colt|Samuela Colta]], [[Cyrus Hall McCormick|Cyruse Halla McCormicka]], [[Joseph Saxton|Josepha Saxtona]], [[Charles Goodyear|Charlese Goodyeara]], [[Peter Cooper|Petera Coopera]], [[Jordan Lawrence Mott|Jordana Lawrence Motta]], [[Joseph Henry|Josepha Henryho]], [[Eliphalet Nott|Eliphaleta Notta]], [[John Ericsson|Johna Ericssona]], [[Frederick Sickels|Fredericka Sickelse]], [[Samuel F. B. Morse|Samuela F. B. Morse]], [[Henry Burden|Henryho Burdena]], [[Richard March Hoe|Richarda Marche Hoea]], [[Erastus Bigelow|Erasta Bigelowa]], [[Isaiah Jennings|Isaiaha Jenningse]], [[Thomas Blanchard|Thomase Blancharda]], a [[Elias Howe|Eliase Howea]].

{{citát|V tomto světě není nic jistého -– kromě smrti a daní.}}