Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 60 bajtů ,  před 3 lety
m
narovnání přesměrování
U savců je srdce uloženo v [[středohrudí]], tedy v hrudníku mezi [[plíce]]mi, [[hrudní kost]]í (sternum) a [[bránice|bránicí]]. Zevně je kryto vazivovým obalem, osrdečníkem ([[Osrdečník|perikard]]), což je duplikatura vnitřní povázky hrudní dutiny, pokrývající prakticky celé srdce. Uvnitř perikardu je tenká dvojitá membrána. V tomto úzkém dvojitém vaku je perikardiální prostor. Je v něm malá vrstva tekutiny, která chrání srdce před třením a nárazy. Uvnitř je srdce vystláno další vrstvou – [[endokard]]em, který celé srdce hydraulicky utěsňuje.
 
Mezi endokardem a perikardem je vlastní zdroj síly srdce – [[Srdeční svalovina|myokard]]. Je tvořen příčně pruhovaným svalstvem, které není ovlivňováno vůlí. Stěny síní mají méně svaloviny než stěny komor, protože vykonávají menší činnost.
 
Ve středohrudí je srdce fixováno hlavně pomocí velkých cév, které vycházejí z jeho základny, tedy hlavně obloukem aorty, plicním kmenem a plicními žilami. Kromě toho z perikardu vychází vaz, který spojuje srdce s hrudní kostí (''lig. sternopericardiacum''), tak je tomu u člověka, kopytníků a velkých plemen psů. U malých zvířat ([[kočkovití|kočky]], malí [[Pes domácí|psi]]) je srdce spojeno vazem s bránicí (''lig. phrenicopericardiacum'').
Na povrchu je srdce kryto [[Osrdečník|perikardem]], vazivovou blankou, ve které probíhají tepny a žíly, obsahuje také tukovou tkáň.
 
Nejsilnější část stěny je [[Srdeční svalovina|myokard]], který je tvořen srdeční svalovinou. V síních je dvouvrstevný, ve stěnách komor je trojvrstevný. Vlákna srdečního svalu jsou složitě propletena a tvoří architektoniku srdečního svalu.
 
Vnitřní stěna, obrácená do srdečních dutin, se nazývá [[endokard]]. Je to vazivová blanka, směrem do dutin pokryta [[endotel]]em, tedy výstelkou cév. Mezi endokardem a myokardem probíhají [[Purkyňova vlákna]], součást převodního systému srdečního.
 
=== Nutritivní oběh srdce ===
I [[Srdeční svalovina|srdeční sval]] potřebuje kyslík a živiny k tomu, aby mohl pracovat. Srdce ale nemůže přijímat živiny z velkého množství krve, která protéká srdcem. Rychlost toku i vnitřní tlak je příliš vysoký a mohl by potrhat jemnou síť kapilár. Proto je srdce zásobováno zvenku. Z [[aorta|aorty]], těsně nad aortální chlopní – otvorem ne větším než [[Slámka|brčko]] na pití – odstupují dvě [[věnčité tepny|věnčité (koronární) tepny]], které zajišťují vlastní zásobování srdce. Vytvářejí jemnou krajkovou síť, která obkružuje celé srdce a svým tvarem připomíná věnec. Odtud pochází název věnčité tepny.
 
Věnčité tepny jsou dvě – pravá a levá – a jsou to jediné [[tepna|tepny]], které vystupují ze vzestupné aorty hned za srdcem. Protože při [[systola|systole]] je [[tlak]] v aortě příliš velký, jsou to také jediné tepny, které se plní při [[diastola|diastole]]. Levá věnčitá tepna se dělí na levou sestupnou větev, která vede krev k oběma komorám, a na ''[[ramus circumflexus]]'', který se otáčí dozadu a zásobuje krví levou komoru a síň. Zrcadlově je obrazem koronárních tepen systém srdečních žil. Ty mají za úkol odvádět krev ze srdečního svalu zpět. Tyto žíly jdou paralelně a vyprazdňují se do pravé síně.
201 018

editací