Wikipedie

Giordano Bruno: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava rozvržení článku, menší úpravy textu, různé drobnosti a formality
Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel}}
 
'''Giordano Bruno''', původně '''Filippo Bruno''', též '''Nolan''' nebo '''Nolanus''' (leden [[1548]], [[Nola]] u [[Neapol]]e – [[17. únor]]a [[1600]], [[Řím]]) byl [[Itálie|italský]] [[Řád bratří kazatelů|dominikán]], [[Filosof|filozof]] (představitel renesančního [[hermetismus|hermetismu]]), [[spisovatel]] ([[básník]] a [[komediograf]]), [[astronom]], zabýval se rovněž mnemotechnikou. Ovlivněn byl [[Mikuláš Kusánský|Mikulášem Kusánským]] a [[Bernardino Telesio|Bernardem Telesiem]]. V astronomii se proslavil tezemi o tom, že [[Země]] ani [[Slunce]] nejsou středem [[vesmír]]u a že vesmír je nekonečný.
 
JehoZa upálenísvé názory byl souzen a posléze upálen; jeho případ se stalotak symbolemstal jedním ze symbolů násilného útlaku svobodného vědeckého bádání [[římskokatolickáŘímskokatolická církev|katolickou církví]] a Bruno se stal jedním z jeho symbolů aposléze jedním z idolů [[volnáVolná myšlenka|volnomyšlenkářů]].▼
 
== Život ==
=== Mládí ===
'''Giordano Bruno'''Narodil se narodil roku [[1548]] ve vesnici [[Nola]] nedaleko [[Neapol]]e v Itálii, původním jménem se jmenoval '''Filippo Bruno''', za svoji přezdívku si později zvolil jméno '''Nolanus''' nebo '''Nolan''', (podle místa svého narození), (i svoji [[filosofie|filozofii]] nazýval nolanistickou). Po studiích v Neapoli vstoupil jako patnáctiletý do dominikánského kláštera a později roku [[1565]] se Bruno stal členem dominikánského řádu, kde přijal své nové jméno '''Giordano'''. O sedm let později byl vysvěcen na kněze.
 
=== VyhnancemVyhnanství ===▼
BylV všakpozdější době byl obviněn z [[Hereze|kacířství]] a uprchl, roku [[1576]] uprchl z Neapole do [[Řím]]a a posléze přes [[Chambéry]] do [[Ženeva|Ženevy]],; čímžtím začal jeho neustálý život štvance. Protože nebyl schopen své názory přizpůsobit své době, z většiny míst svého působení byl vyhnán. Z Ženevy se vydal do [[Toulouse]], ale odsud musel kvůli hugenotským válkám odejít do [[Paříž]]e kvůli hugenotským válkám. Z Paříže se sna doporučenímdoporučení francouzského krále vydal do [[Oxford]]u, kdetam však byl odmítnut kvůli svým útokům proti Aristotelovskéaristotelovské filozofii. Svá nejšťastnější léta pak prožil v [[1583]] - [[1585]] v [[Londýn]]ě převážně u francouzského velvyslance [[Michel de Castelnau|Michela de Castelnau]] kde mj. roku [[1584]] vydal významné spisy ''La Cena de le Ceneri'' (Večeře na popeleční středu) a ''De l'infinito, universo e mondi'' (O nekonečnu, vesmíru a světech), ve kterých korigoval [[Mikuláš Koperník|Koperníkův]] [[heliocentrismus]] a vyložil svoji kosmologickou teorii o nekonečnosti vesmíru.▼
 
Svá nejšťastnější léta pak prožil v letech [[1583]] až [[1585]] v [[Londýn]]ě, převážně u francouzského velvyslance [[Michel de Castelnau|Michela de Castelnau]] kde mj. roku [[1584]] vydal významné spisy ''La Cena de le Ceneri'' (''Večeře na popeleční středu'') a ''De l'infinito, universo e mondi'' (''O nekonečnu, vesmíru a světech''), ve kterých korigoval [[Mikuláš Koperník|Koperníkův]] [[heliocentrismus]] a vyložil svoji kosmologickou teorii o nekonečnosti vesmíru.
▲=== Vyhnancem ===
▲Byl však obviněn z [[Hereze|kacířství]] a uprchl roku [[1576]] z Neapole do [[Řím]]a posléze přes [[Chambéry]] do [[Ženeva|Ženevy]], čímž začal jeho neustálý život štvance. Protože nebyl schopen své názory přizpůsobit své době, z většiny míst svého působení byl vyhnán. Z Ženevy se vydal do [[Toulouse]], ale odsud musel odejít do [[Paříž]]e kvůli hugenotským válkám. Z Paříže se s doporučením francouzského krále vydal do [[Oxford]]u, kde však byl odmítnut kvůli svým útokům proti Aristotelovské filozofii. Svá nejšťastnější léta pak prožil v [[1583]] - [[1585]] v [[Londýn]]ě převážně u francouzského velvyslance [[Michel de Castelnau|Michela de Castelnau]] kde mj. roku [[1584]] vydal významné spisy ''La Cena de le Ceneri'' (Večeře na popeleční středu) a ''De l'infinito, universo e mondi'' (O nekonečnu, vesmíru a světech), ve kterých korigoval [[Mikuláš Koperník|Koperníkův]] [[heliocentrismus]] a vyložil svoji kosmologickou teorii o nekonečnosti vesmíru.
V roce [[1585]] se sve{{Doplňte zdroj|?}} vyslancem de Castelnau vrátil do Paříže, kterou musel rovněž opustit kvůli útokům na aristotelovskou filozofii. Poté pobýval v Německu v univerzitních městech [[Marburg]]u a [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]].
 
PakV roce [[1585]] se společně s vyslancem de Castelnauem vrátil do Paříže, kterou musel rovněž opustit kvůli útokům na aristotelovskou filozofii. Poté pobýval v Německu v univerzitních městech [[Marburg]]u a [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]]. Následně strávil v roce [[1588]] půl roku v [[Praha|Praze]] u císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. Z Prahy odjel do [[Helmstedt]]u, z Helmstedtupak do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], krátce pobýval v [[Curych]]u. Na krátkou dobu dostal katedru matematiky v Padově, ta alenicméně brzo poté byla obsazena [[Galileo Galilei|Galileem]].
 
=== UpáleníUvěznění, soud a poprava ===
[[Soubor:Relief Bruno Campo dei Fiori n1.jpg|thumb|ReliéfProces s Giordanem Brunem, reliéf z Brunova pomníku na římském náměstí [[Campo de´fiori]], [[Inkvizice|inkviziční' procesFiori]]]]▼
V roce [[1591]], (ještěběhem svého pobytu ve Frankfurtu) Bruno, dostalobdržel pozvání [[Giovanni Mocenigo|Giovanniho Moceniga]] k návratu do Itálie. (do [[Benátky|Benátek]]), které přijal poté, coKdyž ztratil možnost získat natrvalo katedru v Padově, pozvání přijal a vrátil se do [[Benátky|Benátek]]. PoHned časev roce ([[1592]]) však byl svým žákem udán, zatčen a, uvězněn [[inkviziceInkvizice|inkvizicí]] a roku [[1593]] vydán do [[Řím]]a. O důvodech, proč vlastně Mocenigo Bruna udal, existuje řada spekulací, např. že byl od počátku agentem inkvizice, že Bruna podezříval, že mu nechce prozradit vše, co ví z černé magie atd. Rovněž jeho vydání Benátkami do Říma nebyla zcela samozřejmá věc, neboť [[Benátky]] si zakládaly na své nezávislosti; v jeho případě však Řím mohl svou žádost opřít o dohodu o vydávání uprchlých mnichů, navíc se tehdejší vedení republiky snažilo o vstřícnost vůči Římu. Bruno se tak vlastně stal obětí „vysoké“ politiky.▼
 
Byl souzen za své protikatolické a rouhačské myšlenky, (pravděpodobně i mučen) a poté, co tvrdošíjně odmítal odvolat, odsouzen k trestu smrti [[upáleníUpálení na hranici|upálením]]m. První z osmi obviněni proti Brunovi kardinála [[RobertoRobert Bellarmino|Roberta Bellarmina]] znělo: ''Giordano Bruno hlásá, že objevil příčinu pohybu Země i nepohybu oblohy (...), které dle jeho slov nebudou škodit Bibli. Bylo zbytečné citovat Brunovy verše z Ekklesiasta [I, 4]: Terra autem in aeternum stat; Sol oritur et occidit. Bruno opakoval, že Bible je napsaná jazykem pochopitelným pro věřící a není určená pro vědce''. {{Doplňte zdroj}} Ze stejného obvinění Bellarmina byl později souzen také [[Galileo Galilei]].<ref>È. Namer, Sprawa Galileusza, Warszawa 1988, s. 14</ref>.▼
▲[[Soubor:Relief Bruno Campo dei Fiori n1.jpg|thumb|Reliéf z Brunova pomníku na [[Campo de´fiori]], [[Inkvizice|inkviziční proces]]]]
 
Trest byl proveden [[17. únor]]a roku [[1600]] na náměstí [[Campo de´fiori' Fiori]] (Náměstí květin) v Římě. Ještě na hranici se odvracel od kříže, který mu byl podáván. Giordano Bruno se stal poslední obětí římské inkvizice.{{Fakt/dne|20100619}} Cenné svědectví o popravě přinesl [[Kaspar Schoppe]].▼
▲V roce [[1591]] (ještě ve Frankfurtu) Bruno dostal pozvání [[Giovanni Mocenigo|Giovanniho Moceniga]] k návratu do Itálie (do [[Benátky|Benátek]]), které přijal poté, co ztratil možnost získat natrvalo katedru v Padově. Po čase ([[1592]]) však byl svým žákem udán, zatčen a uvězněn [[inkvizice|inkvizicí]] a roku [[1593]] vydán do [[Řím]]a. O důvodech, proč vlastně Mocenigo Bruna udal, existuje řada spekulací, např. že byl od počátku agentem inkvizice, že Bruna podezříval, že mu nechce prozradit vše, co ví z černé magie atd. Rovněž jeho vydání Benátkami do Říma nebyla zcela samozřejmá věc, neboť [[Benátky]] si zakládaly na své nezávislosti; v jeho případě však Řím mohl svou žádost opřít o dohodu o vydávání uprchlých mnichů, navíc se tehdejší vedení republiky snažilo o vstřícnost vůči Římu. Bruno se tak vlastně stal obětí „vysoké“ politiky.
 
=== Brunův fyzickýFyzický vzhled ===▼
▲Byl souzen za své protikatolické a rouhačské myšlenky, pravděpodobně i mučen a poté, co tvrdošíjně odmítal odvolat, odsouzen k trestu smrti [[upálení]]m. První z osmi obviněni proti Brunovi kardinála [[Roberto Bellarmino|Roberta Bellarmina]] znělo: ''Giordano Bruno hlásá, že objevil příčinu pohybu Země i nepohybu oblohy (...), které dle jeho slov nebudou škodit Bibli. Bylo zbytečné citovat Brunovy verše z Ekklesiasta [I, 4]: Terra autem in aeternum stat; Sol oritur et occidit. Bruno opakoval, že Bible je napsaná jazykem pochopitelným pro věřící a není určená pro vědce''. {{Doplňte zdroj}} Ze stejného obvinění Bellarmina byl později souzen také [[Galileo Galilei]]<ref>È. Namer, Sprawa Galileusza, Warszawa 1988, s. 14</ref>.
První podobizna Bruna je [[rytina]] vydaná v roce [[1715]] <ref>Edward A. Gosselin, "A Dominican Head in Layman's Garb? A Correction to the Scientific Iconography of Giordano Bruno", in ''The Sixteenth Century Journal'', Vol. 27, No. 3 (Autumn, 1996), p 674</ref> a citovaná Salvestrinim jako "jediný známý portrét Bruna". Salvestrini se domníval, že jde o přetisk ze ztraceného originálu.<ref name="rfr1">Virgilio Salvestrini, ''Bibliografia di Giordano Bruno'', Firenze, 1958</ref> <refTato name="rfr1"rytina />se stala zdrojem pro pozdější Brunovy podobizny.▼
 
Záznamy z doby jeho uvěznění Benátskou inkvizicí v květnu 1592 ho popisují jako muže ''„průměrné výšky s ořechově zbarvenými vousy a vzezřením kolem 40 let“''. Naproti tomu pasáž v díle [[George Abbot]]a naznačuje, že Bruno byl drobné postavy: "''Když„Když italský tulák '' (v angl. originále didapper)'', který se sám tituloval Philotheus Iordanus Brunus Nolanus, magis elaborata Theologia Doctor, se jménem delším než jeho tělo...“''<ref>Robert McNulty, "Bruno at Oxford", in Renaissance News, 1960 (XIII), pp 300-305</ref>▼
▲Trest byl proveden [[17. únor]]a roku [[1600]] na náměstí [[Campo de´fiori]] (Náměstí květin) v Římě. Ještě na hranici se odvracel od kříže, který mu byl podáván. Giordano Bruno se stal poslední obětí římské inkvizice.{{Fakt/dne|20100619}} Cenné svědectví o popravě přinesl [[Kaspar Schoppe]].
Slovo "didapper" pejorativně použité Abbotem je jeden z výrazů pro [[potápky|potápku]] a může podle všeho znamenat něco jako "tulák"„tulák“.<ref>http://www.thefreedictionary.com/didapper</ref><ref>http://en.wiktionary.org/wiki/didapper</ref><ref group="pozn.">Nápadný rozdíl je možná způsoben jen rozdílným vnímáním výšky v Oxfordu a Benátkách.</ref>▼
 
Retrospektivní "vědecká"„vědecká“ ikonografie Bruna ukazuje v mnišské dominikánské kutně ale bez [[tonzura|tonzury]]. [[Edward Gosselin]] se domníval, že je možné, že si Bruno tonzuru ponechal až do roku [[1579]] a je možné, že ji čas od času nosil i později.▼
▲Jeho upálení se stalo symbolem násilného útlaku svobodného vědeckého bádání [[římskokatolická církev|katolickou církví]] a Bruno se stal jedním z jeho symbolů a jedním z idolů [[volná myšlenka|volnomyšlenkářů]].
 
== Myšlení a filozofický přínos ==
== Myšlenky ==
Bruno dovedl [[Mikuláš Koperník|Koperníkovu]] revoluci v pohledu na vesmír ještě dál: podle jeho názorů (i když byly jen spekulací bez konkrétních vědeckých důkazů a pozorování) nebylo ani [[Slunce]] středem vesmíru, ale pouze jednou z mnoha hvězd; vesmír je podle Bruna nekonečný, existuje nekonečně mnoho sluncí s planetami, které mohou být i obydlené. Tvrdil, že Bůh je dobrý, protože dělá dobré věci, a jelikož je nekonečně světů, které Bůh vytvořil, je tak automaticky nekonečně dobrý. Církvi se nelíbilo, že to prakticky znamenalo i nekonečnou malost a zanedbatelnost člověka. Bruno tak předběhl svoji dobu v tomto pohledu o několik století.
 
Ve své představě stavby vesmíru sice převzal [[Aristotelés|Aristotelovu]] představu o éteru, který vyplňuje volný prostor mezi tělesy, ale odmítl Aristotelovo dělení vesmíru na translunární (část nad Měsícem) a sublunární (ve které se nacházela Země) část, tím zrušil i rozdělení na „božskou“ a „lidskou“ část vesmíru.
 
Jeho teologická koncepce byla [[panteismus|panteistická]] (což se v té době považovalo za de facto [[ateismus]] a dnes se občas považuje za skrytou formu ateismu), Bruno předjal myšlenky [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Gottfrieda Leibnize]] a [[Baruch Spinoza|Barucha Spinozy]]. Teorií tzv. [[monáda|monád]] rovněž obnovil [[Atomová teorie|atomovou teorii]] (ta se však netýkala jen hmoty v dnešním slova smyslu); rovněž tento pojem od něj převzal a rozvinul Leibniz.
 
Zabýval se rovněž uměním paměti ([[mnemotechnika|mnemotechnikou]]), což byla tehdy velmi rozšířená metoda pamatování si, během [[inkvizice|inkvizičního]] procesu byl údajně schopen citovat celé stránky ze svých spisů nazpaměť.
 
Teorií tzv. [[monáda|monád]] rovněž obnovil [[Atomová teorie|atomovou teorii]] (ta se však netýkala jen hmoty v dnešním slova smyslu); rovněž tento pojem od něj převzal a rozvinul Leibniz.
 
▲== Brunův fyzický vzhled ==
<!-- z en wiki -->
▲První podobizna Bruna je [[rytina]] vydaná v roce [[1715]] <ref>Edward A. Gosselin, "A Dominican Head in Layman's Garb? A Correction to the Scientific Iconography of Giordano Bruno", in ''The Sixteenth Century Journal'', Vol. 27, No. 3 (Autumn, 1996), p 674</ref> a citovaná Salvestrinim jako "jediný známý portrét Bruna". Salvestrini se domníval, že jde o přetisk ze ztraceného originálu.<ref name="rfr1">Virgilio Salvestrini, ''Bibliografia di Giordano Bruno'', Firenze, 1958</ref> <ref name="rfr1" />
Tato rytina se stala zdrojem pro pozdější Brunovy podobizny.
 
Záznamy z doby jeho uvěznění Benátskou inkvizicí v květnu 1592 ho popisují jako muže "''průměrné výšky s ořechově zbarvenými vousy a vzezřením kolem 40 let''"
▲Naproti tomu pasáž v díle [[George Abbot]]a naznačuje, že Bruno byl drobné postavy: "''Když italský tulák'' (v angl. originále didapper)'', který se sám tituloval Philotheus Iordanus Brunus Nolanus, magis elaborata Theologia Doctor, se jménem delším než jeho tělo...''<ref>Robert McNulty, "Bruno at Oxford", in Renaissance News, 1960 (XIII), pp 300-305</ref>
▲Slovo "didapper" pejorativně použité Abbotem je jeden z výrazů pro [[potápky|potápku]] a může podle všeho znamenat něco jako "tulák".<ref>http://www.thefreedictionary.com/didapper</ref><ref>http://en.wiktionary.org/wiki/didapper</ref>
<ref>Nápadný rozdíl je možná způsoben jen rozdílným vnímáním výšky v Oxfordu a Benátkách, pozn. v anglické Wikipedii</ref>
 
▲Retrospektivní "vědecká" ikonografie Bruna ukazuje v mnišské dominikánské kutně ale bez [[tonzura|tonzury]]. [[Edward Gosselin]] se domníval, že je možné, že si Bruno tonzuru ponechal až do roku [[1579]] a je možné, že ji čas od času nosil i později.
 
== Po Brunovi pojmenováno ==▼
[[Soubor:Bruno122.jpg|thumb|Pamětní deska na pražském planetáriu]]▼
* Po Giordanu Brunovi je pojmenován mj. [[kráter]] na [[Měsíc]]i ([[Giordano Bruno (kráter)|Giordano Bruno]]).▼
* německá nadace [[Giordano Bruno Stiftung]], která podporuje „evoluční humanizmus“, obzvlášť dílo [[Karlheinz Deschner|Karlheinze Deschnera]].▼
 
== Dílo ==
 
=== Do roku 1585 ===
[[Soubor:Bruno Candelaio.jpg|thumb|vydáníVydání Brunovy komedie "''Svíčkař"'' (''Candelaio'') napsané roku [[1582]]]]
* ''Ars memoriae'' (Umění paměti) ([[1582]])
* ''De umbris idearum'' (O stínu idejí) ([[1582]])
Řádek 74 ⟶ 60:
 
=== Po roce 1585 ===
[[Soubor:Bruno Spaccio.jpg|thumb|vydáníVydání "''Vyhnání vítězné bestie"'', Brunem napsáno roku [[1584]]]]▼
* ''Dialogi duo de Fabricii Mordentis Salernitani'' ([[1586]])
* ''Idiota triumphans'' ([[1586]])
Řádek 83 ⟶ 70:
* ''De progressu et lampade venatoria logicorum'' ([[1587]])
* ''Oratio valedictoria'' ([[1588]])
▲[[Soubor:Bruno Spaccio.jpg|thumb|vydání "Vyhnání vítězné bestie", Brunem napsáno roku [[1584]]]]
* ''De specierum scrutinio et lampade combinatorio Raymundi Lullii'' (O zkoumání zvláštností a o světle kombinatoriky Raymonda Lulla) ([[1588]]), [[Praha]]
* ''Articuli centum et sexaginta adversus huius tempestatis mathematicos atque philosophos'' (Sto šedesát článků proti současným matematikům a filozofům) ([[1588]]), [[Praha]], věnováno [[Rudolf II.|Rudolfovi II]].
Řádek 97 ⟶ 83:
* ''Artificium perorandi'' ([[1612]])
 
=== České překlady ===
(České překlady děl se můžou u různých autorů lišit, neboť velká většina děl Giordana Bruna v češtině nevyšla.)
 
=== Brunova díla v češtině ===
* ''Dialogy'', z italštiny přeložil J. B. Kozák; předmluva a stať Jiřiny Popelové-Otáhalové: Život a dílo Giordana Bruna, obsahuje přeložená díla: ''Večeře na Popeleční středu'', ''O příčině, principu a jednom, O nekonečnu, universu a světech''; nakl. Státní nakladatelství politické literatury, [[Praha]], [[1956]]; revidovaný překlad v nakl. Academia, [[Praha]], [[2008]], ISBN 978-80-200-1668-3
* ''Božskému Rudolfovi II. = To divine Rudolphus II.'', z latiny přeložil [[Jan Kalivoda]]; anglický překlad Petr Potůček; stať Štvanec a císař napsal a přeložil [[Ivan Štoll]]], Praha, Malá Skála, [[2001]]
Řádek 106 ⟶ 90:
* ''Magie, pouta a dialog renesančního filozofa''; nakl. Argo, Praha 2007 (traktáty ''O magii'', ''O poutech'' a ''Kabala pegasovského koně s přídavkem o kyllénském oslu''), ISBN 978-80-7203-760-5
 
== DílaOhlas ov Giordanu Brunovikultuře ==
=== Odborné či naučné ===
* ''Dějiny inkvizice'', Iosif Romualdovič Grigulevič, Praha, nakl. Svoboda, [[1982]], [[1973]]▼
* ''Giordano Bruno a hermetická tradice'', Frances Yatesová, Praha, nakl. Vyšehrad, [[2009]]▼
* ''Králové, kacíři, inkvizitoři''; Miroslav Hroch, Anna Skýbová; Praha, Československý spisovatel, [[1987]] stať ''Hranice pro svobodného ducha''▼
* ''Formování novověké filozofie'', přeložila Ivana Holzbachová; doslov Vladimír Čechák], nakl. Svoboda, Praha, [[1989]]▼
* ''Osm filosofů italské renesance'', Paul Oskar Kristeller, nakl. Vyšehrad, Praha, [[2007]]▼
* ''Případ Galilei'', Emile Namer, Praha, [[1982]]▼
* ''Renesanční filozofie'', Alexandr Chaimovič Gorfunkel, z ruštiny přeložil Otto Vochoč, nakl. Svoboda, [[Praha]], [[1987]]▼
 
=== Beletrie, drama, poezie ===
▲[[Soubor:Bruno122.jpg|thumb|Pamětní deska na pražském planetáriu]]
* [[Leopold Schefer]]: ''Göttliche Komödie in Rom'' (Božská komedie v Římě), 1841, novela o procesu a popravě Girodana Bruna
* [[Bertolt Brecht]]: povídka ''Kacířův plášť'' v ''Kalendářových historkách''
Řádek 125 ⟶ 101:
* v díle [[James Joyce|Jamese Joyce]] ''„[[Portrét umělce v jinošských letech]]“'' je Bruno zmíněn na konci; Bruno je zmíněn rovněž v dalším Joyceově díle [[Finnegans Wake]] (někdy překládáno jako „''Plačky nad Finneganem''“)
 
=== Populární kultura ===
== Výskyt v populární kultuře ==
* ''Giordano'', muzikál ([[1988]]) ruského básníka [[Vladimir Kostrov|Vladimira Kostrova]] a skladatelky [[Lora Kvint|Lory Kvint]], byl 29x uveden v [[Moskva|Moskvě]] a [[Petrohrad|Leningradě]]
* ''Giordano Bruno'', italsko-francouzský film ([[1973]]), režie [[Giuliano Montaldo]], scénář [[Lucio de Caro]]
Řádek 132 ⟶ 108:
* Písnička skupiny Nová Růže (Giordano Bruno) album Nová Růže 1990 (Vilém Čok)
* Písnička od skupiny UDG (je tam zmíněn, protože měl své názory a nepodlehl společnosti, v písni je to proto, že bychom měli být jako on a svých názorů se nevzdávat)
 
=== Jiné ===
▲== Po Brunovi je pojmenováno ==:
▲* Po Giordanu Brunovi je pojmenován mj. [[kráter]] na [[Měsíc]]i ([[Giordano Bruno (kráter)|Giordano Bruno]]).
▲* německá nadace [[Giordano Bruno Stiftung]], která podporuje „evoluční humanizmus“, obzvlášť dílo [[Karlheinz Deschner|Karlheinze Deschnera]].
 
== Odkazy ==
=== ReferencePoznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Giordano Bruno|477426376}}
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 225-368 | isbn = 978-80-7277-257-5 | strany = 231-232}}
▲* ''Dějiny inkvizice'', Iosif Romualdovič Grigulevič, Praha, nakl. Svoboda, [[1982]], [[1973]]
▲* ''Giordano Bruno a hermetická tradice'', Frances Yatesová, Praha, nakl. Vyšehrad, [[2009]]
▲* ''Králové, kacíři, inkvizitoři''; Miroslav Hroch, Anna Skýbová; Praha, Československý spisovatel, [[1987]] stať ''Hranice pro svobodného ducha''
▲* ''Formování novověké filozofie'', přeložila Ivana Holzbachová; doslov Vladimír Čechák], nakl. Svoboda, Praha, [[1989]]
▲* ''Osm filosofů italské renesance'', Paul Oskar Kristeller, nakl. Vyšehrad, Praha, [[2007]]
▲* ''Případ Galilei'', Emile Namer, Praha, [[1982]]
▲* ''Renesanční filozofie'', Alexandr Chaimovič Gorfunkel, z ruštiny přeložil Otto Vochoč, nakl. Svoboda, [[Praha]], [[1987]]
 
=== Související články ===
 
* [[Inkvizice]]
* [[Galileo Galilei]]
* [[Michael ServetServetus]]
* [[Mikuláš Koperník]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikiquote|jazyk=en|osoba=Giordano Bruno}}
* {{NK ČR|jn20000700247}}
* {{Wikicitáty|osoba=Giordano Bruno}}
* {{NK ČR|jn20000700247}}
* [http://www.phil.muni.cz/fil/renesance/Bruno.htm Teze k přednáškám o Brunovi Masarykovy univerzity v Brně]
* {{de}} [http://www.payer.de/religionskritik/schoppe01.htm Heslo o Brunovi, Dopis Kaspara Schoppe] (německy)▼
* [http://www.intratext.com/Catalogo/Autori/AUT52.HTM Brunova díla elektronicky] (angličtina, italština)
* {{en}}{{it}} [http://giordanobrunowww.signumintratext.sns.itcom/Catalogo/bibliotecaidealeAutori/AUT52.HTM Brunova díla v italštině elektronicky] (v italštině)
▲* [http://www.payer.de/religionskritik/schoppe01.htm Heslo o Brunovi, Dopis Kaspara Schoppe] (německy)
* [http://www.neue-akropolis.de/index.php?option=com_content&task=view&id=379&Itemid=120 Stránky o Brunovi] (německy)
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Astronomie|Itálie|Literatura|Středověk}}
 
{{DEFAULTSORT:Bruno, Giordano}}
 
[[Kategorie:Italští astronomové]]
[[Kategorie:Italští filozofové]]
[[Kategorie:Italští renesanční básníci]]
[[Kategorie:NarozeníItalští 1548křesťané]]▼
[[Kategorie:Italové odsouzení k trestu smrti]]
[[Kategorie:ItalštíPopravení křesťanéspisovatelé]]
▲[[Kategorie:Narození 1548]]
[[Kategorie:Úmrtí 1600]]▼
[[Kategorie:Muži]]▼
[[Kategorie:Popravení upálením]]
[[Kategorie:Oběti mučení]]
▲[[Kategorie:MužiNarození 1548]]
[[Kategorie:Úmrtí v Římě]]
[[Kategorie:Úmrtí 17. února]]
[[Kategorie:PopraveníÚmrtí spisovatelé1600]]
▲[[Kategorie:Úmrtí 1600Muži]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Giordano_Bruno“