Verze z 4. 11. 2016, 21:29 editovat Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 11. 2016, 21:30 editovat zrušit editaci Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 24: \| motto = \| otec =[[Ludvík II. Durynský]] \| matka =[[~~Guta~~Judita Švábská]] \| datum narození = [[1155]]{{nejisté datum\|narození}} \| místo narození = Řádek 36: == Život == Heřman byl několikátým synem durynského lantkraběte [[Ludvík II. Durynský\|Ludvíka]] a [[~~Guta~~Judita Švábská\|~~Guty~~Judity]], sestry [[Fridrich I. Barbarossa\|Fridricha Barbarossy]]. Společně s bratrem [[Ludvík III. Durynský\|Ludvíkem]] strávil mládí na dvoře [[Seznam francouzských panovníků\|francouzského krále]] [[Ludvík VII. Francouzský\|Ludvíka VII.]], což výrazně poznamenalo jeho zálibu v literatuře a umění tehdejší doby. [[Soubor:Herman Sofie.jpg\|thumb\|250px\|Heřman s druhou manželkou Žofií na dobové iluminaci (''[[Alžbětin žaltář]]'')\|vlevo]]Po smrti otce († 1172) se stal lantkrabětem Heřmanův starší bratr Ludvík, společník z pařížského pobytu. Pro Ludvíka se stala osudnou účast na [[třetí křížová výprava\|třetí křížové výpravě]]. Ve Svaté zemi onemocněl a při návratu domů zemřel během plavby u Kypru.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/ludowinger_landgrafen_von_thueringen/ludwig_3_der_milde_landgraf_1190/ludwig_3_der_milde_landgraf_von_thueringen_+_1190.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> Zanechal po sobě jedinou dceru. Osiřelé země se roku 1190 ujal Heřman, který se vrátil z Palestiny. Během své vlády pravidelně měnil politický tábor přívrženců [[Filip Švábský\|Filipa Švábského]] a [[Ota IV. Brunšvický\|Oty Brunšvického]] stejně jako jeho český bratranec<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/ludowinger_landgrafen_von_thueringen/ludwig_1_landgraf_1140/ludwig_1_landgraf_von_thueringen_+_1140.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> [[Přemysl Otakar I.]] a dokonce uváděl, že se řídí Přemyslovou radou.<ref name="Vaníček95">{{Citace monografie \| příjmení = Vaníček \| jméno = Vratislav \| odkaz na autora = Vratislav Vaníček \| titul = Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250 \| vydavatel = Paseka \| místo = Praha \| rok = 2000 \| počet stran = 582 \| isbn = 80-7185-273-2 \| strany = 95}}</ref> Nakonec oba proti Otovi podporovali [[Fridrich II. Štaufský\|Fridricha Štaufského]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Žemlička \| jméno = Josef \| odkaz na autora = Josef Žemlička \| titul = Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu \| vydavatel = Nakladatelství Svoboda \| místo = Praha \| rok = 1990 \| počet stran = 361 \| isbn = 80-205-0099-5 \| poznámka = Dále jen ''Přemysl Otakar I.'' \| strany = 116}}</ref>

Heřman I. Durynský: Porovnání verzí