Kristiánova legenda: Porovnání verzí

[[Soubor:Christianslegende.jpg|thumbnáhled|První strana z rukopisu Rajhradského breviáře z poloviny 12. století]]

[[Soubor:Dalimil.png|thumbnáhled|Vyobrazení konfliktu mezi sv. Václavem a kouřimským knížetem ''(pařížský zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky)'']]

'''''Kristiánova legenda''''' (také nazývána '''''Křišťanova legenda''''') je [[Latina|latinský]] spis o počátcích [[křesťanství]] a o prvních českých [[svatý|světcích]]. Názory na dobu jejího vzniku se různí - ačkoliv se legenda sama hlásí ke konci 10. století a někteří historikové kladou dobu jejihojejího vzniku před rok [[994]] (např. [[Josef Pekař|Pekař]], [[Dušan Třeštík|Třeštík]], [[David Kalhous|Kalhous]]), jiní ji označují za pozdější falzum a datují ji do 12.století (např. [[Václav Novotný (historik)|Novotný]], [[František Vacek|Vacek]], [[Petr Kubín|Kubín]]) či 13. až 14. století (např. [[Josef Dobrovský|Dobrovský]], [[Záviš Kalandra|Kalandra]]). Patří k nejdůležitějším zdrojům poznání raného českého státu a k prvním uceleným zmínkám o něm, ačkoliv je psán ještě latinsky. Často se rovněž používá delší název '''''Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily''''', lat. ''Vita et passio sancti Vencaslai et sanctae Ludmilae aviae eius''. Je považována za obhajobu staroslověnské kultury.

Nejstarší [[rukopis]]y obsahující části Kristiánovy legendy jsou datovány do [[12. století]].{{doplňte zdroj?}} Celý text legendy se zachoval až v Dražickém rukopise G 5, který byl sepsán ve 40. letech [[14. století|čtrnáctého století]]. Ostatní dochované texty legendy pocházejí z [[manuskript]]ů datovaných převážně do rozmezí 14. - [[15. století]].

Jako příslušník vládnoucí [[Přemyslovci|přemyslovské]] dynastie (syn Boleslava I. a bratr Boleslava II.) Kristián ve své legendě, která je podle Dušana Třeštíka svodem dosavadního literárního úsilí, sleduje dva cíle: je jím přirozeně oslava světce ze středu českého knížecího rodu (a možná i snaha o napravení otcovy viny). S tím se však logicky pojí ještě jeden aspekt, na který poukázali [[Dušan Třeštík]] a [[David Kalhous]]: Kristián podle nich cca 200 let před [[Kosmas|Kosmasem]]em vlastně formuluje politický program českého státu, legitimizuje jeho postavení a výsadní roli ve střední Evropě a v duchu odkazů na dědictví [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] nejspíše připravoval cestu [[Slavníkovci|Slavníkovce]] Vojtěcha (svého příbuzného) k arcibiskupskému důstojenství. Kristiánova legenda je tak zásadním historickým pramenem, pro nejstarší dějiny Čech, přijmeme-li její původ ze sklonku 10. století. Tvoří tak významný korektiv ke [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]], neboť srovnáním těchto dvou děl můžeme postihnout ideový vývoj raně středověkého přemyslovského knížectví.<ref>Třeštík, D.: Mýty kmene Čechů. Tři studie ke "Starým pověstem českým" (7.-10. století). Praha 2003</ref>

Samotná legenda za svého autora označuje řeholníka Kristiána, příbuzného [[Svatý Vojtěch|biskupa Vojtěcha]].<ref>Jména autora i pražského biskupa, jemuž bylo dílo dedikováno, se nacházejí hned v první větě: ''"Domino et ter beato sancte ecclesie Dei Pragensis secundo pontifici Adalberto humillimus et omnium monachorum nec dicendus infimus frater, solo nomine Christianus, in Christo Iesu prosperis successibus ad vota pollere."'' Jejich vzájemné příbuzenství se vyvozuje z věty, v níž autor biskupa nazývá ''nejdražším synovcem'': ''"Nunc vos deprecor, pontifex inclite et nepos carissime [...]"'' Příbuzenství biskupa Vojtěcha se svatou Ludmilou a svatým Václavem pak dosvědčuje věta: ''"Passionem beati Wenceslai simul cum ava sua beate memorie Liudmila [...] non pleniter disertam reperiens, dignum duxi, ut vestram sanctitatem, qui ex eodem tramite lineam propaginis trahitis [...]"''</ref> Autor tedy pocházel snad z rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]], jelikož však legenda zmiňuje Vojtěchovo příbuzenství s Přemyslovci, nelze vyloučit ani jeho přemyslovský původ. Někdy je autor ztotožňován přímo se svatým Vojtěchem,{{doplňte zdroj?}} jindy se synem přemyslovského knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]] [[Strachkvas]]em. Ačkoli legenda samotná hlásá, že vznikla někdy na konci 10. století za Vojtěchova episkopátu, někteří historikové o této tradiční dataci pochybují, a to již od konce 18. století. Kristiánovu legendu přitom označují za pozdější falzum vzniklé snad ve 12., 13., nebo dokonce 14. století.

* Další podpoře autentičnosti se legendě dostalo v rozsáhlé práci [[Jaroslav Ludvíkovský|Jaroslava Ludvíkovského]].<ref>LUDVÍKOVSKÝ, Jaroslav. ''Rytmické klausule Kristiánovy legendy a otázka jejího datování.'' LF 75, 1951, s. 169–190 a též další práce</ref> Krom něho podpořil stáří Kristiána literární vědec [[Oldřich Králík]]. I přesto však zůstali nepřesvědčen například [[Zdeněk Fiala]], stěžejní osobnost tehdejší historické vědy.<ref>FIALA, Zdeněk. ''Hlavní pramen legendy Kristiánovy.'' Praha 1974 a též mnohé dílčí studie</ref>

* Obhájcem pravosti legendy byl také [[Dušan Třeštík]], jehož argumentační podporou byl spor o pravost Kristiána na určitou dobu ukončen.<ref>TŘEŠTÍK, Dušan. ''Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935).'' Praha 1997; TÝŽ. [http://www.sendme.cz/trestik/premyslkristian.htm ''Přemyslovec Kristián''. AR 51, 1999], s. 602–613., TÝŽ. ''Deset tezí o Kristiánově legendě''. Folia historica bohemica 2/1980, s. 7–38.</ref>