Gabriel Max: Porovnání verzí

Pocházel z rodiny sochaře [[Josef Max|Josefa Maxe]], jeho matka byla dcerou sochaře Schuhmanna. V dětství ve volném čase obkresloval obrazy [[Josef Führich|Führicha]] a [[Peter von Cornelius|Cornelia]];<ref name="Svet1889">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Prof. Gabriel Max | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | ročník = 23 | číslo = 48 | datum = 1889-10-18 | strany = 574-575 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/23.1889/4748/574.png | datum přístupu = 2011-01-07}}</ref> později se bavil zpodobňováním rázovitých postav z pražského podsvětí.<ref name="NarL19151201">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Jak byl zatčen Gabriel Max | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 33 | číslo = 332 | datum = 1915-12-01 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8676890 | datum přístupu = 2011-01-07}}</ref> Roku 1855 mu zemřel otec a Gabriel se zapsal na [[Akademie výtvarných umění v Praze|pražskou malířskou akademii]], odkud přešel na akademii do [[Vídeň|Vídně]] k profesoru [[Christian Ruben|Christianu Rubenovi]]. Tam na sebe upozornil velkým talentem a originalitou. Po určité době strávené v Praze se pak rozhodl odcestovat za dalším studiem do [[Paříž]]e. Cestou se zastavil v [[Mnichov]]ě, kde již zůstal. Oženil se zde roku [[1873]] s dcerou bavorského štábního lékaře Kitzinga, Emmou (1840-1929), a měl s ní tři děti. Mezi nimi byli i pozdější malíři [[Colombo Max]] (10.5.1877-5.9.1970) a [[Corneille Max]] (10.5.1875-22.2.1924).<ref name="ačšrr">{{Citace monografie | příjmení = Vavřínek | jméno = Karel | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008 | vydavatel = Martin | místo = Brandýs nad Labem | rok = 2007 | počet stran = 483 | isbn = 978-80-85955-36-1 | strany = 267-268}}</ref> Dokončil zde studium u [[Carl Theodor von Piloty|Carla Pilotyho]] ([[1863]]-67), otevřel si ateliér ([[1869]]) a roku [[1879]] se stal profesorem historické malby. K jeho žákům patřil např. [[Georgios Jakobides]]<ref name="Svet1889" /><ref name="Marold">[http://www.marold.cz/max-gabriel-cornelius-1840-1915 Max Gabriel Cornelius - Galerie Marold (www.marold.cz)]</ref> nebo [[Jakub Schikaneder]]. Brzy po rozvodu se svojí první manželkou se v Michově roku [[1893]] podruhé oženil, jeho vyvolenou se stala Ernestine Harlunder.<ref name="ačšrr"/>

Měl zachmuřenou, samotářskou povahu. Většinu času trávil v ateliéru.<ref name="Svet1889" /> Byl známý svou důkladností a svědomitostí.<ref name="HumL1882">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Gabriel Max | periodikum = Humoristické listy | odkaz na periodikum = Humoristické listy | ročník = 24 | číslo = 5 | datum = 1882-02-04 | strany = 34 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/24.1882/5/34.png | datum přístupu = 2011-01-07}}</ref> Říkalo se o něm, že se někdy i několik hodin dívá na nedokončený obraz, aniž by se ho dotkl, aby si promyslel další postup. Léta trávil s rodinou na chatě u [[Starnberské jezero|Starnberského jezera]], pro své hosty postavil další dům. Ačkoliv žil v ústraní, měl v uměleckých kruzích řadu dobrých přátel a patřil k nejpopulárnějším mnichovským umělcům.<ref name="Svet1889" /> Byl oblíbený i v Čechách; [[Jan Neruda]] jej v [[Národní listy|Národních listech]] roku 1875 označil za geniálního umělce, mistra techniky a miláčka pražského publika (i když v další části [[fejeton]]u mu vytýká některé konkrétní nedostatky právě dokončených obrazů).<ref name="NarL18751229">{{Citace periodika | příjmení = Neruda | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Neruda | titul = „Kristus křísí dceru Jajrovu“ — „Ahasver u mrtvoly dítěte“ | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 15 | číslo = 357 | datum = 1875-12-29 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7020723 | datum přístupu = 2011-01-07}}</ref> Účastnil se výročních výstav v [[Rudolfinum|Rudolfinu]],<ref name="NarL19000826">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Jubileum Gabriela Maxe | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 40 | číslo = 235 | datum = 1900-08-26 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5147943 | datum přístupu = 2011-01-07}}</ref> časopis [[Světozor]] často publikoval černobílé reprodukce jeho obrazů.<ref>Viz např. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8321836 obsah] ročníku [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/1456387 22] (1887-1888).</ref> Získal bavorský řád sv. Michala I. třídy.<ref name="HumL1882" /> Stal se čestným členem mnichovské akademie. Roku [[1900]] jej bavorský regent povýšil do šlechtického stavu.<ref name="NarL19151126">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Vynikající malíř profesor Gabriel šl. Max zemřel | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 33 | číslo = 327 | datum = 1915-11-26 | strany = 9 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8677434 | datum přístupu = 2011-01-07}}</ref>