Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 409 bajtů ,  před 3 lety
úpravy
{{Infobox zaniklý stát
| název = Království Franků
| originální název = Regnum Francorum<br>Regne FrancFrancia
| rok vzniku = [[3. století481]]{{Nejisté datum|události}}
| rok zániku = [[843]]
| více před = ano
| před 1 = Západořímská říše
| před 1 vlajka = Labarum of Constantine the Great.svg
| před 2 = Austrasie{{!}}KrálovstvíSyagriova Austrasieříše
| před 2 vlajka = Labarum.svg
| před 3 = NeustrieAustrasie{{!}}Království NeustrieAustrasie
| před 3 vlajka =
| před 4 = FrískéNeustrie{{!}}Království královstvíNeustrie
| před 4 vlajka =
| před 5 = VizigótskáFríské říšekrálovství
| před 5 vlajka =
| před 6 = LangobardskáVizigótská říše
| před 6 vlajka =
| před 7 = Burgundi{{!}}KrálovstvíLangobardská Burgundůříše
| před 7 vlajka =
| před 8 = Burgundi{{!}}Království Burgundů
| před info =
| více po =
| článek o vlajce = Oriflamme
| vlajka velikost = 38px
| znak = Imperial Monogram of Charlemagne, Holy Roman Emperor.svg
| článek o znaku = Monogram
| znak velikost = 95px
| motto =
| článek o mottu =
| mapa = FranksFrankish expansionEmpire (orthographic projection).gifsvg
| mapa velikost =
| mapa poznámka = RůstRozloha územíFranské říše na vrcholu své moci
| hlavní město = [[Tournai]] ([[431]]-[[508]])<br />[[Paříž]] ([[508]]-[[768]])<br />[[Cáchy]] ([[768]]–[[843]])
| rozloha = 1.000.000
| rozloha poznámka =
| jazyky = [[starofrancouzština]], [[latina]], slovanské
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolickélatinské křesťanství]] ([[Státní náboženství|státní]]),<br />okrajové: [[pohanství]] [[Germánská mytologie|germánské]], [[Slovanské náboženství|slovanské]]
| státní zřízení = [[dědičná monarchie]]
| mateřská země =
| měna = denár, byzantské mince
| vznik = [[3. století]] – [[481]]{{Nejisté datum|události}}
| zánik = 843 [[Verdunská smlouva]]
}}
 
'''Království Franků''' ([[Latina|latinsky]] ''Regnum Francorum'' či ''Regne Franc'') neboli '''Franská říše''', (popř. '''franckáFrancká říše''' (ani jeden z názvů nebyl oficiální), [[Latina|latinsky]] ''Francia'', bylabylo státnímstátní útvaremútvar rozkládajícím se na území dnešníhodnešní [[Švýcarsko|ŠvýcarskaFrancie]], [[FrancieNěmecko|Německa]], [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Belgie]] a&nbsp; [[NěmeckoŠvýcarsko|NěmeckaŠvýcarska]]. Na jejímjeho počátku stáli Merovech [[Childerich I.|Childerich&nbsp;I.]] a&nbsp;[[Chlodvík I.|Chlodvík&nbsp;I.]], králové [[Germáni|germánských]] [[Frankové|Franků]], jejichž moc stoupla zároveň s&nbsp;úpadkem moci [[Starověký Řím|římské říše]]. Chlodvík I. během své vlády (481-511) ovládl ostatní franské kmeny a&nbsp;rozšířil svou říši i&nbsp;o&nbsp;severní [[Galie|Galii]]. Franská říše, dočasně mezi jeho čtyři syny rozdělená, ovládla téměř celou Galii. [[Chlothar I.|Chlothar&nbsp;I.]] (511-561) říši sice opět sjednotil, po jeho smrti si ji však opět rozdělili čtyři synové, kteří zahájili bratrovražedné boje, jež královskou moc oslabovaly. S&nbsp;úpadkem moci franských králů rostla moc šlechty a&nbsp;[[majordomus|majordomů]], kteří na sebe strhávali stále více kompetencí.
 
V&nbsp;poslední čtvrtině [[7. století|7.&nbsp;století]] byl nejsilnějším majordomem [[Pipin II. Prostřední|Pipin&nbsp;II.]], jenž porazil roku [[687]] vojsko [[Neustrie|neustrijského]] krále a&nbsp;jeho majordoma. Pipin&nbsp;II. [[Merovejci|Merovejcům]] sice královský titul ponechal, faktickou mocí však disponoval on a&nbsp;jeho následníci. Jeho syn [[Karel Martel]] vítězstvím nad [[Chalífát|muslimy]] v&nbsp;[[Bitva u Tours|bitvě u&nbsp;Tours]] roku [[732]] prokázal svou sílu, jež se hodila [[papež]]i proti [[Langobardi|Langobardům]]. Sbližování s&nbsp;římskou kurií pokračovalo také za jeho syna [[Pipin III. Krátký|Pipina&nbsp;III.]], kterého nakonec papež korunoval franským králem.
== Dějiny Franské říše ==
=== Frankové v&nbsp;době římské ===
[[Soubor:FrankishFranks Empire 481 to 814-enexpansion.svggif|thumb|FranskáÚzemní říše,vývoj ranéFranské 9. stoletíříše]]
{{podrobně|Frankové}}
[[Frankové]] se v&nbsp;[[Starověký Řím|římských]] písemných pramenech objevují poprvé v&nbsp;polovině [[3. století]] v&nbsp;souvislosti s&nbsp;útoky [[Germáni|germánských kmenů]] na římskou hranici. Od počátku [[4. století]] Frankové pronikali také do římského vojska, postupem času se někteří dostali i&nbsp;do funkce [[římský konzul|konzula]] a&nbsp;v&nbsp;2.&nbsp;polovině 4.&nbsp;století se dokonce Frankové [[Magnentius]] a&nbsp;[[Claudius Silvanus|Silvanus]] pokusili uzurpovat [[seznam římských císařů|císařský]] titul. Římané nebyli stále více schopni franský vojenský nápor zvládat, a&nbsp;proto se s&nbsp;nimi snažili vyjednávat a jakožto [[foederati]] je začlenit do svých služeb – výměnou za vojenskou pomoc se Frankové mohli usazovat na území římské říše a&nbsp;sami si vládnout. Moc římské říše nejen v&nbsp;této oblasti proto postupně slábla.<ref>{{Citace monografie|příjmení=James|jméno=Edward|odkaz na autora=Edward James|titul=Frankové|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=NLN|rok=1997|isbn=80-7106-200-6|poznámka=Dále jen James (1997)|strany=37-60|jazyk=}}</ref>
==== Childerich a Chlodvík ====
[[Soubor:Verovering van Gallie.jpg|thumb|left|Růst Chlodvíkovy říše (481-511)]]
[[Soubor:Bapteme de clovis.jpg|thumb|Chlodvíkův křest (496), vyobrazení ze 14. století]]
Franský král [[Childerich I.]] (asi 440-481) z&nbsp;rodu [[Merovejci|Merovejců]] byl sice zároveň správcem [[římské provincie]] [[Belgia secunda]] se sídlem v&nbsp;[[Tournai]], svou moc však posiloval na úkor slábnoucí [[západořímská říše|západořímské říše]], jež se roku [[476]] rozpadla. Není zcela jasné, zdali [[Frankové]] začali šířit svou moc do severní [[Galie]] právě pod vedením Childericha nebo až za vlády jeho syna [[Chlodvík I.|Chlodvíka]] (asi 481-511), teprve Chlodvíkovy výboje však daly vzniknout franské říši.<ref>James (1997). S. 60-78.</ref> Roku [[486]] Chlodvík zvítězil nad [[Syagrius|Syagriem]] u&nbsp;[[Soissons]] a postupně rozšířil svou moc nad celou severní Galií natolik, že nakonec přenesl své sídlo do [[Paříž]]e. Roku [[491]] podnikl tažení proti [[Durynkové|Durynkům]], v&nbsp;tomto případě však Chlodvík došel jen dočasných úspěchů. Úspěšnější byla jeho další expanze na jih. Roku [[493]] se oženil s&nbsp;[[burgundsko]]u princeznou [[Chlotilda|Chlotildou]]. Převrat v&nbsp;Burgundsku a zavraždění Chlotildiných rodičů se staly Chlodvíkovi záminkou k&nbsp;sérii vpádů do Burgundska, kterými si vynutil platbu [[tribut]]u. Tribut mu museli platit také [[Vizigóti]].<ref>James (1997). S. 79-89.</ref>
 
[[Soubor:Bapteme de clovis.jpg|thumb|Chlodvíkův křest (496), vyobrazení ze 14. století]]
Chlodvík posiloval svou moc nejen co do rozsahu říše, nýbrž také v rámci franského kmenového svazu. Odstranil především vůdce ripuárských Franků [[Sigibert Chromý|Sigiberta Chromého]] a&nbsp;postupně sjednotil, byť za cenu krveprolití a&nbsp;občanských válek, franské kmeny.<ref>James (1997). S. 89-91.</ref> Poprvé se tak mezi Franky objevila myšlenka jednotné franské identity.<ref>James (1997). S. 6n.</ref> Chlodvík si ponechal jakožto syn správce římské provincie mnohé římské zvyky, rovněž organizace vojska a&nbsp;státní správy se v mnohém podobala spíše římskému než germánskému vzoru.<ref>James (1997). S. 80n.</ref> Konsolidace proběhla také v právní oblasti, když Chlodvík nechal ke konci své vlády [[kodifikace (právo)|kodifikovat]] franské právní zvyklosti do zákoníku ''[[Lex Salica]]''.<ref>James (1997). S. 16n.</ref>
 
 
==== Správa říše ====
[[Soubor:Frankish Empire 481 to 814-deen.svg|right|thumb|Měnící se tvář říše mezi lety [[481]][[814]]]]
Karel se i&nbsp;po císařské korunovaci snažil být především vládcem Franků. Rozlehlou říši rozdělil jako kdysi merovejci na [[hrabství]], která spravovala [[Hrabě|hrabata]], vybíraná panovníkem. V&nbsp;pohraničí byly místo hrabství zřizovány [[Marka (území)|marky]] v&nbsp;čele s&nbsp;[[Markrabě|markrabími]]. Marky byly obsazovány vojáky, kteří měli za úkol bránit říši před útoky zvenčí. Středisky správy byly falce, královské dvorce s&nbsp;palácem, rozmístěné v&nbsp;různých částech země. K&nbsp;nim příslušely statky. Kontrolu nad celým územím prováděl král, který se svojí družinou objížděl zemi. Říše neměla hlavní město, v&nbsp;němž by trvale sídlil. Při tehdejší malé úrodnosti totiž početný královský dvůr rychle spotřeboval zásoby potravin i&nbsp;pícnin z&nbsp;širokého okolí. Panovník byl proto nucen cestovat po statcích, na nichž mu poddaní vždy přichystali dostatek obživy a&nbsp;čerstvé koně pro něho osobně i&nbsp;jeho družinu. Karel ovšem nejraději pobýval v&nbsp;[[Cáchy|Cáchách]], kde si nechal postavit výstavný císařský palác. Z&nbsp;rozlehlého objektu se jako jediná dochovala pouze osmiboká kaple (''Oktogon''), před níž byl císař pohřben. Nese výrazné znaky byzantského slohu.