Josef Smítka: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 3 lety
→‎První střet s nacisty: - oprava gramatických chyb
m (Informace k filmu Tenkrát v ráji.)
(→‎První střet s nacisty: - oprava gramatických chyb)
Kamarádi chtěli dívky pozlobit. Tři si stoupli před hlouček, vztyčili ruku v pěst ([[Komunistická symbolika|komunistické]] gesto) a čtvrtý je vyfotil. Pak pokračovali v cestě.
 
Po chvíli je vyprovokované Němky dostihly a pustili se do nich. Překvapení kamarádi se nechali přemoct – dívky měly početní přesilu. Pomohlo, až když rozzuřený Smítka vytáhl nůž a začal s ním dívkám hrozit. Vůdkyně dívek se zalekla, Němky se stáhlistáhly a Češi díky tomu mohli utéct k české hranici.
 
Když byli kus za československou hranicí, objevili se na hranicích příslušníci SA. Kdyby je dopadli v [[Nacistické Německo|Německu]], byli by zavřeni do [[Koncentrační tábor|koncentračního tábora]]<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Procházka|jméno=Vladimír|titul=Kdo byl Joska Smítka|periodikum=Hruboskalsko.cz|vydavatel=|url=http://www.hruboskalsko.cz/picture/Smitka2010.pdf|datum vydání=|datum přístupu=26.10.2016}}</ref>.
Smítku odvedli k [[Totální nasazení|totálnímu nasazení]] na práci do [[Nacistické Německo|Německa]]. Svobodomyslný a vzpurný mladík ale z [[Nacistické Německo|Německa]] po pouhém týdnu v létě roku [[1944]] utekl. Během útěku byl zatčen [[Protektorátní policie|protektorátní policií]] na nádraží v Praze. Byl dopraven na Pracovní úřad. Při výslechu si vyžádal pauzu na toaletu. Stráž zůstala za dveřmi. Na nehlídaném místě se Smítka protáhl ve třetím (někde se uvádí čtvrté patro<ref name=":2" />) podlaží budovy do úzkého světlíku, kterým utekl. Komínovým způsobem slezl do přízemí a vstupními dveřmi prošel na ulici.
 
[[Soubor:Smítkova jeskyně 1.jpg|náhled|Smítkova jeskyně, nebo také bivak na Slunečné, kde se Smítka za Druhé světové války ukrýval]]Po krátkém ukrývání v [[Praha|Praze]] se přesunul do ''Skaláku'' (z Prahy jel do [[Sedmihorky|Sedmihorek]] na kole), který dobře znal a věděl, kde se ukrýt. Nejčastěji pobýval v jeskyni na ''Slunečné věži''. I přes nebezpečí zatčení chodil Smítka do [[Turnov|Turnova]] a do [[Železný Brod|Železného Brodu]] do kina. Za tmy pak chodil i domů. Ii přes topřesto, že byl jejich dům kvůli vypsané odměně na Smítkovu hlavu hlídán českými četníky přestrojenými v civilu.
 
Během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] zemřela jeho matka Marie (podle vzpomínek pamětníků spáchala sebevraždu). Jeho otec ještě za jejího života chodil s v té době padesátiletou bezdětnou paní Lamplovou, kterou si po smrti manželky vzal. Lamplová - Smítková se pak o Josefa Smítku mladšího starala, kdykoliv přišel ze skal domů.
 
=== Základy čistého lezení ===
Smítka prosazoval takzvané „''Čistéčisté lezení''“. Horolezecká cesta byla podle jeho názoru kvalitní tehdy, když na ní bylo co nejméně umělých pomůcek. Často proto odstraňoval horolezecké skoby nebo kruhy a upřednostňoval jištění lanovými smyčkami a uzly ve větší míře, než bylo tehdy u horolezců obvyklé.<ref name=":1" /> Opatřil si proto různě silná lana. Smyčky dával do hodin a jako první i do spár. Používal i tkaničky do bot, které vázal na nejmenší výstupky. Smyčkovací techniku převzal od německých horolezců a využil ji v českých podmínkách měkkého pískovce.
 
Smítka byl pověstný výstupy ve spárách. Takto zdolal například ''Rakev'' v [[Příhrazské skály|Příhrazích]]. Lezl bosý, míval do krve rozedřené nohy a v rozervaných kalhotách se záplatami.
Neregistrovaný uživatel