'''Plášťový chochol''' či nesprávně '''plášťová pluma''' je oblast teplejšího materiálu v [[Zemský plášť|plášti Země]] (nebo jiné [[planeta|planety]]), která stoupá vzhůru k povrchu a může mít za následek vznik [[Sopka|vulkanických]] center zvaných [[horká skvrna|horké skvrny]] nebo také [[záplavový bazalt|záplavových bazaltů]]. Jde o druhotný způsob, jakým se planeta ochlazuje, mnohem méně [[účinnost (fyzika)|účinnějšíúčinný]] než je ochlazování spjaté s [[desková tektonika|deskovou tektonikou]]. S konceptem plášťových chocholů přišel ve snaze vysvětlit vulkanická [[souostroví]] uprostřed [[oceán]]ů (jako [[Havajské ostrovy]]) v roce [[1971]] [[Spojené státy americké|americký]] [[geofyzika|geofyzik]] [[W. Jason Morgan]].<ref>[http://www.mantleplumes.org/Morgan1971.html Morgan (1971): Convection Plumes in the Lower Mantle, Nature 230.]</ref> Někteří odborníci dávali vznik chocholů do souvislosti s ochlazováním jádra a předpokládalo se tedy, že jde o útvary procházející víceméně celým pláštěm. V nedávné minulosti ale [[seismická tomografie]] ukázala široké spektrum chocholů – některé dosahují od povrchu až k [[Gutenbergova diskontinuita|rozhraní pláště a jádra]], jiné jsou pozorovatelné u povrchu, ale zanikají ve středním plášti a další ještě zřejmě nedosáhly od jádra k povrchu Země.<ref>[http://geoweb.princeton.edu/people/faculty/nolet/montelli04.pdf Montelli et al. (2004): Finite-Frequency Tomography Reveals a Variety of Plumes in the Mantle, Science 303] (obsahuje obrázky chocholů)</ref> To ukazuje pravděpodobně na velmi [[geodynamika|dynamický vývoj]] chocholů v čase.
