|
'''Kutikula''' (z lat. „cuticula“, zdrobněliny slova „cutis“ – „kůže“) je nebuněčná vrstva pokrývající povrch těla živočichů, neboa rostlin, a poskytujekterá jim poskytuje ochranu. Je vylučována buňkami na povrchu těla -– pokožkou. Existují různé druhy kutikuly., Lišíkteré sezávisí svýmna původempůvodu, strukturoustruktuře, funkcífunkcích a chemickýmchemickém složenímsložení. U rostlin je to ochranný, hydrofobní, voskovitý pokryv (kutin), u [[Bezobratlí|bezobratlých živočichů]] je kutikula tvořena bílkovinou, u členovců obsahuje [[chitin]] a může tvořit pevnou zevní kostru, zejména po [[Inkrustace (cytologie)|inkrustaci]], například [[Uhličitan vápenatý|uhličitanem vápenatým]].<ref>[http://leccos.com/index.php/clanky/kutikula Leccos - Kutikula]</ref>
Slovo pochází z latinského "cuticula", zdrobněliny "cutis", což znamená "kůže". Význam slova "kutikula"„kutikula“ je často nesprávně uváděn jako vrstva na povrchu organismu.<ref>[http://www.islo.cz/slovnik-cizich-slov/kutikula slovník]</ref><ref>[http://slovnik-cizich-slov-on-line.cz/kutikula/ slovník cizích slov]</ref>
[[Soubor:Cuticula.svg|thumb|Kutikula]]
== Kutikula bezobratlých ==
Její složení a členění je různé. V [[Zoologie|zoologii]] je kutikula mnohovrstevná struktura na vnější vrstvě [[epidermis]] u mnoha [[Bezobratlí|bezobratlých živočichů]], především [[Škrkavka|škrkavky]] a [[Členovci|členovců]], v nichž tvoří ''exoskeleton''. Hlavním konstrukčním prvkem pokožky [[hlístice]] jsou [[Bílkovina|bílkoviny]], jenžjež jsou vysoce zesíleny [[kolagen]]y a specializovanými nerozpustnými bílkovinami, spolu s [[glykoproteiny]] a [[lipidy]]. [[Pokožka (živočichové)|Pokožkové]] deriváty bezobratlých, jako drápky a sety, mají také kutikulární charakter.
U členovců má kutikula tytotři části: '''epikutikula'epikutikulu'', '''exokutikula'exokutikulu'' a '''endokutikula'endokutikulu''. Tyto tři vrstvy nemají [[Buněčná struktura|buněčnou strukturu]], ale mají v sobě póry (velice drobné) [[póry]], které procházejí od endokutikuly až k povrchu, a propojují tak epidermis s povrchem těla. [[Měkkýši]] mají pružnou a tenkou pokožku, která je holá, pokrytá [[Řasinka|řasinkami]] nebo krytá kutikulou. V takovém případě vybíhá kutikula v plášť a jeho buňky vylučují pevnou bílkovinnobílkovino-vápenitou schránku.<ref name="jedna">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
* Epikutikula -– svrchní tenká voskovitá vrstva, která neobsahuje [[chitin.]]
* Exokutikula (primární kutikula) - je– silnější, sklerotizovaná a vrstevnatá, obsahuje chitin.; Jejíjejí velikost je menší v tělech měkkého hmyzu, zejména v [[Larvální stadium|larvárních stádiích.]]
* Endokutikula (sekundární kutikula) -je– nejsilnější vrstva, obsahuje chitin. Je; vrstevnatá, je sestavenasestavená z mnoha vrstev vláknitého chitinu a bílkovin,.<ref name="Gullan and Cranston">{{cite book |last=Gullan |first=P. J. |coauthors=P. S. Cranston |title=The Insects: An Outline of Entomology |publisher=Blackwell Publishing |location=Oxford |date=2005 |edition=3 |pages=22–24 |isbn=1-4051-1113-5}}</ref>; zabraňuje vnikání i unikání vody do a z organismu.
=== Význam ===
=== Chemické složení ===
Hlavním konstrukčním prvkem kutikuly členovců je polysacharid [[chitin (polysacharid),]] spolu s bílkovinami, tuky, bílkovinami,a [[Katecholamin|katecholaminy]], cožkteré přispívápřispívájí k jejich tuhosti. Kutikula můţemůže být ještě zpevněna sloučeninami [[Vápník|vápníku]] (například u raka) a často bývá pokrytá takzvanými [[Derivát|deriváty]] – útvary, které vznikly činností pokožkových buněk: (ostny, štětinami, chlupy, šupinami nebo drápky). Jsou to útvary, které vznikly činností pokožkových buněk. Kromě toho je kutikula nositelem [[Barva|zbarvení]] živočicha. To vše přispívá například k maskování nebo naopak zastrašení [[Predátor|predátorů]].<ref name="jedna" />
=== Svlékání kutikuly ===
{{Viz též|Svlékání}}
Kutikula je pevná vnější [[kostra]] a neumožňuje růst těla, proto je periodicky svlékána a nahrazována novou, větší. Svlékání značí v [[Biologie|biologii]] zbavení se starého tělesného pokryvu, například (kůže, či kutikuly), většinou za účelem umožnění dalšího růstu živočicha. U skupinSkupinám živočichů, které ho prodělávají, totiž jejich kůže neroste, takže v určitých intervalech se jí musí zbavit. Pod starou kůží již bývá připravena nová,kůže většínová. Svlékání probíhá u [[Plazi|plazů]] a [[Obojživelníci|obojživelníků]] a dále u skupiny [[ecdysozoa]], která zahrnuje například [[hmyz]], [[Korýši|korýše]], [[Pavoukovci|pavoukovce]] nebo [[hlístice]]. Svlékání navíc umožňuje obnovu opotřebovaných kutikulárních derivátů, jako jsou různé chlupy, vzdušnice neboa jiné výrůstky. Svlečená kutikula se nazývá [[svlečka]] (neboli exuvie).<ref>KOVAŘÍK, František, a kol. Hmyz - chov a morfologie. Jihlava: Nakladatelství MADAGASKAR, 2000, str. 18-21</ref>
Před svlékáním se stará kutikula odděluje a tvoří se nová. ToNová kutikula se připravuje nějakoujiž určitou dobu před vlastním aktem svlékání a znamená to přerušení vztahů staré kutikuly s tělem. Nakonec se uvolňuje styk svalů a kolem těla vzniká vlastně jakýsi prostor, exuviální komora, mezi novou a starou kutikulou vzniká prostor, tzv. exuviální komora. Tento prostor je naplněn exuviální tekutinou obsahující množství různých [[Diastáza|diastáz]], které rozrušují starou kutikulu. Tuto tekutinu vylučují exuviální žlázy -, zvláštní [[Hypotermie|hypodermální]] buňky. Při svlékání je odvrhována exokutikula a epikutikula, a nevelké množství endokutikuly., Endokutikulakterá má jiné chemické složení než dvě ostatní vrstvy. Mladá epikutikula po svlékání je propustná pro [[Tekutina|tekutiny]].
Podnět ke svlékání je [[hormon]]álního původu. Hormony se tvoří jen určitou dobu. V hmyzím mozku se nacházejí neurosekreční buňky, které produkují protoracikotropní hormon (PTTH), jenž je uvolňován do [[hemolymfa|hemolymfy]]. PTTH stimuluje protorakální žlázy (jsou v prvním hrudním článku - prothoraxu) k produkci hormonů [[ekdysteroid]]ů. Ekdysteroidy jsou skupinou hormonů syntetizovaných z [[cholesterol]]u a vyvolávají svlékání. U dospělého hmyzu obvykle ke svlékání už nedochází (výjimkou jsou například [[želvušky]]) protože protorakální žlázy zanikají a svlékací hormony nejsou produkovány.<ref>VÁCHA, Martin; BIČÍK, Vítězslav; PETRÁSEK, Richard; ŠIMEK, Vladimír; FELLNEROVÁ, Ivana: Srovnávací fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta MU Brno, Brno 2004, str. 116</ref> Pro svlékání živočichů ze skupiny [[Ecdysozoa]] se používá termín ekdyze (případně ekdyse nebo ecdysis). ▼
▲Podnět ke svlékání je [[hormon]]álního původu. Hormony se tvoří jen určitou dobu. V hmyzím mozku se nacházejí neurosekreční buňky, které produkují protoracikotropní hormon (PTTH), jenž je uvolňován do [[hemolymfa|hemolymfy]]. PTTH stimuluje protorakální žlázy (jsouukryté v prvním hrudním článku , -tzv. prothoraxu ), k produkci hormonů [[ekdysteroid]]ů ., Ekdysteroidycož jsouje skupinouskupina hormonů syntetizovaných z [[cholesterol]]u , akteré vyvolávají svlékání. U dospělého hmyzu obvykle ke svlékání už nedochází ( výjimkouvýjimku jsoutvoří například [[želvušky]]) , protože protorakální žlázy zanikají a svlékací hormony nejsou produkovány.<ref>VÁCHA, Martin; BIČÍK, Vítězslav; PETRÁSEK, Richard; ŠIMEK, Vladimír; FELLNEROVÁ, Ivana: Srovnávací fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta MU Brno, Brno 2004, str. 116</ref> Pro svlékání živočichů ze skupiny [[Ecdysozoa]] se používá termín ekdyze , (případně ekdyse nebo ecdysis ).
<gallery>
|
