Jan Arnošt Antonín ze Schaffgotsche: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Císařští komoří za použití HotCat |
m sjednocení infoboxu; oprava překlepu: č.p. → čp.; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox
| jméno = Jan Arnošt Antonín Schaffgotsch
|
| obrázek = Schaffgotsch CoA.jpg
| popisek = Erb [[Schaffgotschové|Schaffgotschů]]
| úřad = [[Nejvyšší purkrabí]] Českého království
| od = 1734
| do = 1747
| panovník = [[Karel VI.]], [[Marie Terezie]]
| předchůdce = [[Jan Josef z Vrtby]]
| nástupce = [[Filip Nerius Krakovský z Kolovrat|Filip Nerius Krakowský z Kolowrat]]
| pořadí2 =
| úřad2 = [[Nejvyšší zemský komorník]] Českého království
| od2 = 1721
| do2 = 1734
| panovník2 = [[Karel VI.]]
| předchůdce2 = Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat
| nástupce2 = Štěpán Vilém Kinský
| pořadí3 =
| úřad3 = [[Nejvyšší zemský sudí]] Českého království
| od3 = 1717
| do3 = 1721
| panovník3 = [[Karel VI.]]
| předchůdce3 = František Karel Přehořovský z Kvasejovic
| nástupce3 = Josef František z Vrbna
| pořadí4 =
| úřad4 = [[Prezident rady nad apelacemi]]
| od4 = 1712
| do4 = 1717
| panovník4 = [[Karel VI.]]
| předchůdce4 = [[Jan Josef z Vrtby]]
| nástupce4 = Václav František z Kokořova
| pořadí5 =
| úřad5 = [[Rada nad apelacemi|Rada apelačního soudu]]
| od5 =
| do5 =
| panovník5 =
| předchůdce5 =
| nástupce5 =
| strana =
| datum narození = {{Datum narození|1675|12|27}} | místo narození = [[Dobromierz]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1747|7|9|1675|12|27}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
|
| vztahy =
| rodiče = Jan Vilém Schaffgotsch | děti = Václav Schaffgotsch <br>Arnošt Vilém Schaffgotsch <br>Josef Vilibald Schaffgotsch <br>Marie Barbora Schaffgotschová, provdaná Czerninová▼
▲ | manžel/ka =Marie Barbora Eliška z Valdštejna
▲ | děti =Václav Schaffgotsch <br>Arnošt Vilém Schaffgotsch <br>Josef Vilibald Schaffgotsch <br>Marie Barbora Schaffgotschová, provdaná Czerninová
|
|
|
|
|
| poznámky = [[1696]] panský stav v Čechách <br>[[1703]] český hraběcí titul <br>[[1739]] rakouský [[řád zlatého rouna]] (č. 691)▼
▲ | podpis =
▲ | poznámky =[[1696]] panský stav v Čechách <br>[[1703]] český hraběcí titul <br>[[1739]] rakouský [[řád zlatého rouna]] (č. 691)
}}
'''Jan Arnošt Antonín hrabě Schaffgotsch''' (''Jan Arnošt Antonín hrabě ze Schaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a'' ''Greiffensteinu'' / ''Johann Ernst Anton Graf von Schaffgotsch, Freiherr von Kynast und Greiffenstein'') ([[27. prosinec]] [[1675]], Dobromierz, [[Polsko]] – [[9. červenec]] [[1747]], [[Praha]]) byl slezský šlechtic ze starobylého rodu [[Schaffgotschové|Schaffgotschů]]. Díky dědictví a sňatku získal majetek ve východních Čechách, poté zastával vysoké úřady ve správě [[České království|Českého království]], nakonec byl [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]].
== Původ a kariéra ==
Pocházel z české větve původem německého rodu Schaffgotschů usazeného od 14. století ve Slezsku. Narodil se poblíž [[Svídnice (Polsko)|Svídnice]] na zámku Dobromierz, který byl krátce majetkem jeho otce Jana Viléma (1650-1691). Absolvoval [[Kavalírská cesta|kavalírskou cestu]] po Evropě, doložen je například studijní pobyt ve [[Florencie|Florencii]]. Jako dvacetiletý zdědil po strýci [[Jan Arnošt Schaffgotsch|Janu Arnoštovi]] (1623-1695) rodový [[Svěřenství|fideikomis]] [[Sadová (okres Hradec Králové)|Sadová]]-[[Bílá Třemešná]] ve východních Čechách a vzápětí se do Čech natrvalo přestěhoval.
V roce 1696 dosáhl potvrzení panského stavu pro České království a v roce [[1703]] obdržel český [[Hrabě|hraběcí titul]]. Kariéru v českých zemských úřadech zahájil jako [[Rada nad apelacemi|rada apelačního soudu]] v roce [[1701]], zároveň byl jmenován císařským komořím. Dále pak postupoval jako [[Prezident rady nad apelacemi|prezident apelačního soudu]] (1712-1717), [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšší sudí]] (1717-1721) a [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komorník]] Českého království (1721-1734), od roku [[1717]] byl též císařským tajným radou, z titulu svých zemských úřadů byl také členem sboru [[Místodržící (zemský správce)|místodržících]]. V letech 1734-1747 byl [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]] Českého království a za zásluhy získal v roce [[1739]] [[Řád zlatého rouna]]. V době [[Války o rakouské dědictví|francouzské okupace]] a krátké vlády [[Karel VII. Bavorský|Karla Albrechta Bavorského]] (1741-1742) měl jako nejvyšší zemský úředník holdovat novému panovníkovi, tomuto úkolu se ale vyhnul odjezdem z Prahy. Naopak později byl členem soudu nad těmi, kteří bavorskou okupaci podpořili.
== Majetkové a rodinné poměry ==
Původně sídlil na zámku Sadová, který nechal rozšířit přístavbou věže a zřízením kaple sv. Kříže (zámek dnes již neexistuje). Později jako vysoký zemský úředník začal budovat honosné sídlo v Praze. Základem se stal [[Kounický palác (Nové Město)|dům
[[Soubor:
Významnou stopu zanechal Jan Arnošt Antonín v [[Lázně Bělohrad|Lázních Bělohrad]], které získal sňatkem s hraběnkou Marií Barborou z Valdštejna (1675-1748). Zdejší [[Lázně Bělohrad (zámek)|zámek]] začali stavět již [[Valdštejnové]], dokončení stavby probíhalo až ve dvacátých letech 18. století za předpokládané, i když nedoložené účasti [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. B. Santiniho]]. Za Schaffgotschů se Lázně Bělohrad úspěšně rozvíjely, napomohlo tomu i povolání osadníků z [[Horní Maršov|Horního Maršova]], který taktéž patřil do rodového majetku. Mimo jiné proslul jako mecenáš umění, doložena je finanční podpora hudebním skladatelům a spolu s manželkou byl donátorem 5. kaple [[Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku|poutní cesty do Hájku]].
Manželství uzavřel v roce [[1697]] s Marií Barborou Eliškou z Valdštejna (1675-1748) a měl s ní pět dětí. Synové [[Václav Schaffgotsch|Václav]] (1702-1752), [[Arnošt Vilém Schaffgotsch|Arnošt Vilém]] (1704-1766) a [[Josef Vilibald Schaffgotsch|Josef Vilibald]] (1706-1772) zastávali úřady ve státní správě. Dcera Marie Barbora (1721-1789) se poprvé provdala za vzdáleného příbuzného Františka Gottharda Schaffgotsche (1711-1738) ze slezské rodové větve, jejím druhým manželem se stal hrabě Heřman Jakub [[Černínové z Chudenic|Černín]] (1706-1784).
| |||