František Adolf Hering: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 35:
Od roku 1891, tedy od svých 36 let, do roku 1908, tedy celkem 17 let, byl ve funkci ředitele této významné firmy. Zároveň se vstupem do této pozice obdržel nejprve tzv. kolektivní prokuru, později pak samostatnou prokuru, a stal se členem rodinné rady majitelů firmy. Vedl veškerý rozsáhlý export firmy do Ruska, Rumunska, Bulharska, Srbska, Turecka, Francie, Malé Asie a do severní Afriky. F. A. Hering podnikal stále studijní cesty po celé Evropě a do Severní Ameriky. Díky svým obchodním cestám znal dopodrobna ruský trh i zemi jako takovou. Ovládal šest jazyků (český, německý, francouzský, anglický, ruský a polský). Byl kromě své významné ředitelské agendy také předsedou Závodní nemocenské pokladny a "Výboru ku správě všech ku blahu dělnictva směřujících zařízení". Podílel se významně na některých sociálních programech, které se pak staly vzorem i pro ostatní společnosti. Byl to například Zaměstnanecký penzijní fond z roku 1878, nebo Dělnické starobní pojištění z roku 1889, které na tehdejší dobu zajišťovaly zaměstnancům vcelku solidní důchody, včetně dalších příspěvků (invalidní renta, pohřebné, výchovné na děti atd.). Tehdy také továrna rovněž nechala stavět domy na smíchovské Mrázovce pro své zaměstnance (celkem pro 700 rodin), které už měly vodovod i kanalizaci. Tato firma byla štikou i v dalších oblastech, jak o tom svědčí závodní lékařská a ambulantní služba, která měla od roku 1886 stálou pohotovost.
Pod vedením zástupce majitelů Ing. Františka Ringhoffera se v podniku realizovala řada progresivních a vývojových změn, na nichž se F. A. Hering s posice ředitele významně podílel. Dařilo se vyvíjet a produkovat konkurenčně zajímavé železniční vagony (4500 vozů za léta 1874 - 1890) a společně s tramvajemi je i úspěšně exportovat do zahraničí. Postupně došlo k vybudování vůbec největší vagonky v rakouské monarchii, která od roku 1863 vyráběla i vozy osobní. Prvních deset vagonů bylo prodáno jižní státní dráze. Zanedlouho přišla prestižní zakázka, a to přímo od císařského dvora ve Vídni. Rodinná firma Ringhoffer na jejím podkladě např. dodala tři salonní vozy pro rakouskou císařovnu Alžbětu.
F. A. Hering publikoval řadu odborných národohospodářských a technických článků a pojednání, např. mimo jiné Dějiny stavby vagonů v Rakousku, pro ministerstvo obchodu
Jako známý národohospodář byl vybrán mezi zakládající členy Národohospodářského ústavu při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a vedl zde odbor průmyslu a hornictví. Jeho odborný zájem byl ale podstatně širší. Byl např. mimo jiné i např. členem „Permanenz-Komission für Feststellung der Handelswerte u. der Zwischen-verkehrs-Statistik“ při ministerstvu obchodu, byl delší dobu komerčním radou (soudcem-laikem) při pražském Obchodním soudu, členem Kuratoria Technologického muzea při Obchodní komoře pražské, byl členem přípravného výboru Jubilejní zemské výstavy království Českého v Praze v roce 1891, byl jmenován Ministerstvem kultu a vyučování na místo po zemřelém vrchním státním radovi Hlávkovi členem České sekce Moderní galerie pro království České, v pražských uměleckých a kulturních kruzích byl známý jako sběratel umění. Byl významným donátorem, finančně podporoval m.j. cesty Josefa Kořenského, do sbírek Moderní galerie odkázal šest významných obrazů českých malířů.
== Cesta do Ameriky ==
| |||