Docent: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
Upřesnění.
Vřed (diskuse | příspěvky)
Narovnání zdrojů, stylist. úpravy, snaha o mírné upřesnění sekce Historie (dle Diskuse).
Řádek 1:
{{globalizovat}}
{{Různé významy|tento=vědecko-pedagogické hodnosti|druhý=profesi učitele na vysoké škole|stránka=Vysokoškolský učitel}}
'''Docent''' je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost [[vysoká škola|vysokoškolského]] [[vysokoškolský pedagog|pedagoga]] vyšší než [[odborný asistent]] a nižší než [[profesor]]. Slovo pochází původně z [[latina|latinského]] ''docere'' – ''vyučovat ''(volně jej lze tedy přeložit jako ''vyučující''). Dle [[úzus|úzu]] se zpravidla užívá obecná zkratka '''doc.''' umístěná před jménem (jako [[akademický titul]], obdobně jako se zkracuje např. [[profesor|prof.]])., Zkratkapřičemž se zkratka doporučuje psát, pokud jí nezačíná větný celek, s malým počátečním písmenem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Internetová jazyková příručka: Zkratky akademických titulů a hodností
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=782
Řádek 7:
| vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR
| místo = Praha
}}</ref> Ve světě této pozici zhruba odpovídá pozice ''associate professor'' a většinou tuto pozici může vykonávat tzv. ''postdoktorand'', tedy absolvent [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorského studijního programu]] ([[Doktor (Ph.D.)|doktor]] – Ph.D.) po splnění předepsaných podmínek.
 
Řízení předcházející jmenování docentadocentem se nazývá habilitace (habilitační řízení). Skládá se zpravidla z obhajoby [[habilitační práce]] před habilitační komisí a habilitační přednášky, případně může mít daná [[Vysoká škola#Univerzitního typu|vysoká škola univerzitního typu]] (resp. [[univerzita]]), která habilitaci provádí, další požadavky ([[vědec]]ká a [[pedagog]]ická praxe, citace a, články v odborných časopisech apod.)atd. Řádné ukončení habilitačního řízení a následné jmenování docentem je nutným předstupněm k případnému pozdějšímu jmenování [[profesor]]emprofesorem.
 
== Činnost, náplň práce ==
'''Docenti''' se většinou podílejí na [[věda|vědecké]] činnosti, mohou provádět [[Základní výzkum|základní]], [[Aplikovaný výzkum|aplikovaný]] či [[Experimentální výzkum|experimentální]] [[výzkum]]<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Docenti''' se většinou podílejí na [[věda|vědecké]] činnosti, mohou provádět základní či aplikovaný [[výzkum]] (teoretický, klinický), vedou vědecké týmy, školí [[student]]y v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorských studijních programech]] (''doktorandy'', tedy ''PhD studenty''), vedou výuku a přednášky v jednotlivých předmětech, někdy mohou také vést [[seminář]]e, resp. cvičení, [[publikování|publikují]], vystupují v roli garantů [[studijní program|studijních programů]] ([[studijní obor|oborů]]), resp. v rolích školitelů doktorandů při [[disertační práce|disertačních pracích]], rovněž mohou předsedat různým komisím. Mohou též vystupovat jako vedoucí či [[oponentura|oponenti]] [[rigorózní práce|rigorózních prací]], [[diplomová práce|magisterských (diplomových) prací]], případně též i [[bakalářská práce|bakalářských prací]]. Zasedají ve [[vědecká rada|vědeckých]] (či [[umělecká rada|uměleckých]]) radách fakult, vědeckých (uměleckých, či [[akademická rada|akademických]]) radách vysokých škol atd. Docenti jakožto [[Vysoká škola#Akademičtí pracovníci|akademičtí pracovníci]] též mohou zastávat případně i jiné funkce, kupř. řídící, tedy pozice [[Vysoká škola#Akademičtí funkcionáři|akademických funkcionářů]] (např. pozice [[rektor]]ů, [[prorektor]]ů, [[děkan]]ů, [[proděkan]]ů atp.), případně též působit na klinikách (např. ve funkci přednosty atd.).
| titul = Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU
| url = http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932
| vydavatel = Rada pro výzkum, vývoj a inovace (poradní orgán Vlády ČR)
}}</ref> (teoretický, klinický), vedou vědecké týmy, školí [[student]]y v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorských studijních programech]] (''doktorandy'', tedy ''PhD studenty''), vedou výuku a přednášky v jednotlivých předmětech, někdy mohou také vést [[seminář]]e, resp. cvičení. Dále [[publikování|publikují]], vystupují jako garanti [[studijní program|studijních programů]] či [[studijní obor|studijních oborů]], resp. v rolích školitelů doktorandů při [[disertační práce|disertačních pracích]], rovněž mohou předsedat různým komisím nebo se jich účastnit. Mohou též vystupovat jako vedoucí či [[oponentura|oponenti]] [[rigorózní práce|rigorózních prací]], [[diplomová práce|magisterských (diplomových) prací]], případně též i [[bakalářská práce|bakalářských prací]]. Zasedají ve [[vědecká rada|vědeckých]] (či [[umělecká rada|uměleckých]]) radách [[fakulta|fakult]], vědeckých (uměleckých, či [[akademická rada|akademických]]) radách [[vysoká škola|vysokých škol]], různých kolegiích atd. Další náplní jejich práce je například tvorba vysokoškolských skript, tedy odborných textů pro výuku konkrétních vysokoškolských předmětů, příprava materiálů pro výuku, zkoušení studentů, rozvoj předmětů a dalšího směřování, zahraniční hostování, účast na vědeckých konferencích v tuzemsku či zahraničí, členství ve společnostech typu edičních rad, činnost [[recenzent]]ů a další. Docenti jakožto [[Vysoká škola#Akademičtí pracovníci|akademičtí pracovníci]] též mohou zastávat případně i jiné funkce, typicky řídící ([[manažer]]ské), tedy pozice [[Vysoká škola#Akademičtí funkcionáři|akademických funkcionářů]], např. funkce [[rektor]]ů, [[prorektor]]ů, [[děkan]]ů, [[proděkan]]ů atp., případně též mohou působit na jiných institucích, např. na klinikách ve funkci přednostů atd.
 
== Jmenování docentem v České republice ==
Jmenování docentem je v současnosti v [[Česko|České republice]] upraveno v § 71 zákona o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Docenta v ČR pro určitý obor [[jmenování|jmenuje]] [[rektor]] vysoké školy na základě habilitačního řízení. Habilitační řízení může probíhat na vysoké škole, která má akreditovaný [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]] (tedy [[Vysoká škola#Univerzitního typu|univerzitního typu]]), v jehož rámci se zde vyučuje daný obor habilitace nebo alespoň jeho podstatná část. Zároveňa zároveň je nutné, aby vysoká škola nebo její součást disponovala platnou akreditací pro habilitační řízení.<ref>§{{Citace 82právního odst.předpisu
| 3typ zákona= č.Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.,
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších předpisůzákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů</ref>
| paragraf = 82. 
 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p82-3
Po jmenování je následně možné docenta formálně oslovovat touto hodností (tedy např. ''doc. MUDr. Jan Novák, Ph.D., doc. Ing. Jan Novák, Ph.D., doc. MgA. Jan Novák, doc. RNDr. Jan Novák, CSc., doc. JUDr. Jan Novák, Dr. – pane docente'', ve všech případech).
}}</ref>
 
Již po jmenování rektorem je následně možné docenta formálně oslovovat touto hodností (např. ''doc. MUDr. Jan Novák, Ph.D., doc. Ing. Jan Novák, Ph.D., doc. MgA. Jan Novák, doc. RNDr. Jan Novák, CSc., doc. JUDr. Jan Novák, Dr. – pane docente'', ve všech případech). Titulu „docent“ („profesor“) získanému v [[Česko|ČR]] se ze zákona<ref>{{Citace právního předpisu
Titulu „docent“ („profesor“) získanému v [[Česko|ČR]] se ze zákona<ref>Čl. II bod 3 zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon o vysokých školách</ref> za [[Akademický titul#Slovenské vysokoškolské tituly uznávané v Česku|rovnocenný]] pokládá odpovídající titul získaný v [[Slovensko|SR]] v době od 1. ledna 1993 do 28. března 2015,<ref>Sdělení ministerstva zahraničních věcí ČR č. 23/2015 Sb. m. s.</ref> kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.
| typ = Zákon
| číslo = 137/2016 Sb.
| název = kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 
| paragraf =
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-137#cl2-3
}}</ref> za [[Akademický titul#Slovenské vysokoškolské tituly uznávané v Česku|rovnocenný]] pokládá odpovídající titul získaný v [[Slovensko|SR]] v době od 1. ledna 1993 do 28. března 2015,<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Sdělení
| číslo = 23/2015 Sb. m. s.
| název = Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice. 
| paragraf =
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2015-23
}}</ref> kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.
 
=== Habilitační řízení ===
Řízení, které předchází jmenování docentem (habilitační řízení, habilitace) je upraveno v § 72 zákona o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Dle toho se docentem může stát uchazeč, který úspěšně projde habilitačním řízením, tento uchazeč (většinou jde o tzv. ''postdoktoranda'', tedy absolventa [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorského studijního programu]] – [[Ph.D.]]) je tedy následně způsobilý zastávat pozici docenta na vysoké škole. Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. V habilitačním řízení se ověřuje [[vědec]]ká nebo [[umělec]]ká kvalifikace uchazeče (ten se označuje jako tzv. ''habilitant''), a to zejména na základě předložené [[habilitační práce]] a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných (nebo uměleckých) prací, a jeho [[Učitel|pedagog]]ická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Habilitační přednášky
| url = http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/habilitacni_prednasky
Řádek 28 ⟶ 48:
| vydavatel = Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
| místo = Brno
}}</ref> a předcházející pedagogické praxe. Habilitační komise na základě posudků oponentů hodnotí úroveň předložené habilitační práce.<ref>{{Citace právního předpisu
}}</ref> a předcházející pedagogické praxe.<ref>§ 72 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů</ref> Předložit je rovněž nutné [[vysokoškolský diplom|vysokoškolské diplomy]], [[životopis]], seznamy [[publikování|publikací]] a jiných prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných (nebo uměleckých) stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, doklady o pedagogické praxi a další. V návrhu uchazeč též uvede [[studijní obor|obor]], ve kterém o habilitaci žádá. Dále se většinou posuzují: dosavadní [[výzkum]]ná a [[vědec]]ká činnost, příp. [[umělec]]ká činnost, účasti na řešení [[Grant (účelový dar)|grantů]] (typicky [[Grantová agentura ČR|GA ČR]] / [[Technologická agentura ČR|TA ČR]]), zahraniční praxe, účasti na projektech a další výsledky a činnosti. Návrh se podává [[děkan]]ovi [[fakulta|fakulty]], která má [[akreditace|akreditaci]] pro uvedený obor habilitace, nebo [[rektor]]ovi, má-li akreditaci pro uvedený obor [[vysoká škola]]. Následně je celá věc rektorem či děkanem předložena vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru (např. [[Doktor věd|doktorů věd]]). Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. Návrh na jmenování docentem postoupí [[vědecká rada]] rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. Na habilitační řízení se nevztahuje [[správní řád]].
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 72. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-1
}}</ref> Předložit je rovněž nutné [[vysokoškolský diplom|vysokoškolské diplomy]], [[životopis]], seznamy [[publikace|publikací]] a jiných prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných (nebo uměleckých) stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, doklady o pedagogické praxi a další. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém o habilitaci žádá. Dále se většinou posuzují: dosavadní [[výzkum]]ná a [[vědec]]ká činnost, její výsledky, příp. [[umělec]]ká činnost, účasti na řešení [[Grant (účelový dar)|grantů]] (typicky [[Grantová agentura ČR|GA ČR]] / [[Technologická agentura ČR|TA ČR]]), zahraniční praxe, účasti na projektech a další výstupy a činnosti.
 
Návrh se podává [[děkan]]ovi [[fakulta|fakulty]], která má [[akreditace|akreditaci]] pro uvedený obor habilitace, nebo [[rektor]]ovi, má-li akreditaci pro uvedený obor [[vysoká škola]]. Následně je celá věc rektorem či děkanem předložena vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z [[profesor]]ů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru (např. [[Doktor věd|doktorů věd]]). Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. Návrh na jmenování docentem postoupí [[vědecká rada]] rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. Na habilitační řízení se nevztahuje [[správní řád]].<ref name="111/1998-72">{{Citace právního předpisu
Vysokoškolský zákon uvádí, že v [[umění|uměleckých oborech]] může příslušná vědecká (umělecká) rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek [[vysoká škola|vysokoškolského vzdělání]].<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-6</ref> Habilitační řízení je (podobně jako ve [[Rigorózní zkouška#Fakultativní|''fakultativním'' rigorózním řízení]] nebo [[řízení ke jmenování profesorem]]) zpravidla spojeno s finančními poplatky (nejedná se o další [[studium]]).
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 72. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72
}}</ref>
 
Vysokoškolský zákon uvádí, že v [[umění|uměleckých oborech]] může příslušná umělecká (vědecká) rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek [[vysoká škola|vysokoškolského vzdělání]].<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 72. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-6
}}</ref> Habilitační řízení je (podobně jako [[Rigorózní zkouška#Fakultativní|''fakultativní'' rigorózní řízení]] nebo [[řízení ke jmenování profesorem]]) zpravidla spojeno s finančními poplatky, které jsou pak příjmem dané vysoké školy (nejedná se o další [[studium]]).<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 72. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-16
}}</ref> V habilitačním řízení by zpravidla mělo být určitým způsobem rozhodnuto max. do 12&nbsp;měsíců od jeho zahájení.
 
=== Historie ===
Vědecko-pedagogický titul (tedy doživotní označení [[kvalifikace (osobní)|kvalifikace]]), nikoli hodnost, ''docent'' (ve zkratce ''„doc.“'', případně ''„Doc.“'', v závislosti na konkrétním zákonu) se udílel do roku [[1998]], do [[boloňský proces|boloňského procesu]], a to podle vysokoškolského zákona z roku 1990 či zákonů dřívějších (z roku 1980, či z roku 1966).<ref>{{Citace právního předpisu
Vědecko-pedagogický titul (nikoli hodnost) ''docent'' (ve zkratce ''„doc.“'' či ''„Doc.“'', v závislosti na konkrétním zákonu) se udílel do roku [[1998]] dle zákona č. 172/1990 Sb. či zákonů dřívějších (č. 39/1980 Sb., č. 19/1966 Sb.).<ref>§ 71 zákona č. 39/1980 Sb.</ref> V letech [[1980]]–[[1989]] uděloval tento titul [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr školství]] [[Česká socialistická republika|ČSR]] ([[Slovenská socialistická republika|SSR]]) za zásluhy, tedy bez řádného [[habilitace|habilitačního řízení]] a předložené [[habilitační práce]]. Pozdější zákony jej nechaly v platnosti.<ref>§ 43 zákona č. 172/1990 Sb.</ref><ref>§ 102 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> Často je uváděna kritika, že jmenovaní následně utvářeli v [[Česko|České republice]] velmi přísná kritéria pro generaci, která má nesrovnatelně přísnější podmínky pro habilitaci. Později se pak v letech [[1990]]–[[1998]] dle zákona č. 172/1990 Sb. udílel titul ''docent'' (obdobně též ''profesor'') – uvedené taktéž zůstaly v platnosti;<ref>§ 102 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> tento zákon však již zkratky těchto titulů nekodifikoval.<ref>§ 27 odst. 4 zákona č. 172/1990 Sb.</ref>
| typ = Zákon
| číslo = 19/1966 Sb.
| název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 24. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1966-19#p24
}}</ref><ref name="39/1980-71">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 39/1980 Sb.
| název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 71. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-39#p71
}}</ref><ref name="172/1990-27-4">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 172/1990 Sb.
| název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 27. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p27-4
}}</ref> Pozdější zákony uvedené nechaly v platnosti, respektive ponechaly uvedené beze změn.<ref name="111/1998-102">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 102. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p102
}}</ref> Často je uváděna kritika, že jmenovaní následně utvářeli v [[Česko|České republice]] velmi přísná kritéria pro generaci, která má nesrovnatelně přísnější podmínky pro [[habilitace|habilitaci]].<ref name="111/1998-72-3">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 72. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-3
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Habilitační řízení
| url = http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/habilitacni-rizeni
| vydavatel = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
}}</ref> Od prosince 1969 mohl navíc tento titul udělovat i [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr školství]] tzv. za zásluhy, tedy bez řádného habilitačního řízení, resp. předložené [[habilitační práce]].<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 163/1969 Sb.
| název = kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-163#cl1-3
}}</ref><ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 19/1966 Sb.
| název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 55a. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1966-19#p55a-1-e
}}</ref> Pozdější vysokoškolský zákon z roku 1980 uvedené taktéž umožňoval.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 39/1980 Sb.
| název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 78. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-39#p78-3
}}</ref> V letech [[1980]]–[[1989]] tak uděloval tento titul též [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr školství]] [[Česká socialistická republika|ČSR]] ([[Slovenská socialistická republika|SSR]]) bez řádného habilitačního řízení.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky
| číslo = 111/1980 Sb.
| název = o postupu při jmenování profesorů a docentů a při obsazování volných míst učitelů vysokých škol, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 3. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-111#p3
}}</ref>
 
Po [[sametová revoluce|revoluci]] byly novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 vědecko-pedagogické tituly takto přiznané mezi 22. prosincem 1969 a 1. lednem 1990, odňaty.<ref>{{Citace právního předpisu
Pozdější ''vysokoškolský zákon'' (tedy současný zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tedy po [[Boloňský proces|boloňském procesu]], který vysoké školství sjednotil, ponechal nadále rozdíl mezi ustanovením na pracovní místo docenta či profesora a jmenováním docentem či profesorem (tj. přiznáním označení „docent“ či „profesor“, které osvědčuje kvalifikaci dané osoby). Habilitační řízení či řízení ke jmenování profesorem (stejně jako [[Rigorózní zkouška#Fakultativní|''fakultativní'' rigorózní řízení]])<ref>dle § 46 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> nepředstavuje však dle tohoto zákona [[Vysoká škola#Studijní programy|vysokoškolské studium]],<ref>ČÁST SEDMÁ zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jehož nejvyšším stupněm je studium doktorské, na jehož základě je přiznáván akademický titul [[Doktor (Ph.D.)|doktora]] (Ph.D.), tedy kvalifikace [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorského stupně]] (''doctor's degree'', 8 v [[ISCED]]).
| typ = Zákon
| číslo = 172/1990 Sb.
| název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 40. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p40
}}</ref> Pro jmenování docentem byla zavedena povinnost nejprve úspěšně absolvovat habilitační řízení, a to na základě předložené habilitační práce,<ref name="172/1990-27-4" /> přičemž docenty jmenoval [[rektor]] bez ingerence ministra školství.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 172/1990 Sb.
| název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 13. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p13-2
}}</ref> Později, až do roku [[1998]], na základě vysokoškolského zákona z roku 1990, tedy až do přijetí nového vysokoškolské zákona, který již stavěl na principech [[boloňský proces|boloňského procesu]], se ještě udílel titul ''docent'' (obdobně též ''profesor''), tento zákon však již zkratky těchto titulů nekodifikoval.<ref name="172/1990-27-4" /> Pozdější zákony tyto nechaly v platnosti, respektive uvedené ponechaly beze změn.<ref name="111/1998-102" />
 
Nový zákon od roku 1998 již uvedené za tituly nepovažuje, nejvyšším titulem je tak titul [[Doktor (Ph.D.)|doktor]] (ve zkratce Ph.D.), nicméně stále se po jmenování jedná o získání doživotního – nyní „označení“ – nositele.<ref name="111/1998">{{Citace právního předpisu
V [[občanský průkaz|občanském průkaze]] se označení ''docent'' (''profesor'') u jeho současných držitelů uvádí plně vypsané,<ref>§ 3 odst. 5 zákona č. 328/1999 Sb.</ref> dle zákona jakožto ''označení'' (de facto jako titul či hodnost, tedy ''doživotní'' označení kvalifikace).
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 
| paragraf =
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111
}}</ref><ref name="328/1999">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 328/1999 Sb.
| název = o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 3. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-328#p3-5
}}</ref> Habilitační řízení pak byla podstatným způsobem v tomto zákoně zpřesněna, kupř. musí být jmenováni 3&nbsp;[[oponentura|oponenti]] pro habilitační práci, přičemž z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být maximálně jeden z nich.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 72. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-7
}}</ref> Habilitační prací se pak podle zákona rozumí pouze taková písemná práce, která „''přináší nové [[vědecká metoda|vědecké]] poznatky, nebo soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo tiskem vydaná [[monografie]], která přináší nové vědecké poznatky, nebo [[umělecké dílo]] nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.''“<ref name="111/1998-72-3" /> Tento ''vysokoškolský zákon'', který již byl od svého schválení více než 25 × změněn, [[novela (právo)|novelizován]], tedy současný zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [[Boloňský proces|boloňském procesu]], který vysoké školství v [[Evropa|Evropě]] sjednocuje, ponechal v [[Česko|ČR]] i nadále rozdíl mezi ustanovovánímm na pracovní místo docenta (či profesora) a jmenováním docentem (profesorem), tj. přiznáním označení „docent“ („profesor“), které osvědčuje [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] dané osoby. Habilitační řízení, či [[řízení ke jmenování profesorem]], stejně jako [[Rigorózní zkouška#Fakultativní|''fakultativní'' rigorózní řízení]],<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 46. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p46-5
}}</ref> (event. i [[Doktor_věd#Řízení k udělení vědeckého titulu|řízení k udělení vědeckého titulu]]) nepředstavuje však dle tohoto zákona další [[Vysoká škola#Studijní programy|vysokoškolské studium]],<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 
| paragraf =
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#cast7
}}</ref> jehož nejvyšším stupněm je [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorské studium]], na jehož základě je přiznáván akademický titul [[Doktor (Ph.D.)|doktor]] (Ph.D.), tedy kvalifikace [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorského stupně]] (''doctor's degree'', 8 v [[ISCED]]). V [[občanský průkaz|občanském průkaze]] se tak označení ''docent'' (''profesor'') u jeho současných držitelů uvádí plně vypsané,<ref name="328/1999" /> dle zákona jakožto ''označení'' (de facto jako titul, tedy ''doživotní'' označení kvalifikace).
 
=== Kritika ===
Současný systém obsazování pracovních míst docentů,<ref name="111/1998-77-4" /> jmenování docentů<ref>{{Citace právního předpisu
Současný systém obsazování pracovních míst docentů,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jmenování docentů<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> a habilitací<ref>§ 72 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> v [[Česko|České republice]] bývá kritizován, a to ačkoli i v České republice proběhl [[boloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), tedy jako nejvyšší možnou kvalifikaci (doktorského stupně – blíže [[ISCED]]), [[doktorský studijní program]] ([[akademický titul]] [[Ph.D.]]). Přesto je v Česku i nadále jmenování docentem<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> [[rektor]]em vysoké škole bráno de facto jako získání dalšího akademického titulu (přesněji přiznání doživotního označení) ''docent'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí rektora zakládající pracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování docentem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jako u [[asistent (pedagog)|asistentů]] či [[odborný asistent|odborných asistentů]]. V praxi je tedy v Česku brán i nadále jakožto další akademický titul (''označení''), tak jako tomu bylo historicky před tímto procesem.<ref>§ 71 zákona č. 39/1980 Sb.</ref> Praxe je tedy taková, že po řádném zakončení habilitačního řízení a následného jmenování docenta ([[rektor]]em školy) není docent jmenován na příslušné místo (pozici) na vysoké škole, ze kterého by mohl být případně odvolán a již by docentem nebyl, ale jedná se nejprve o získání tohoto ''označení'' [[jmenování]]m a následně se dotyčný docent může ucházet o pracovní pozici shodně pojmenovanou jako ''docent'' na vysoké škole, na kterou je zpravidla nutné absolvovat výběrové řízení, nicméně i po skončení na tomto pracovním místě je dotyčný stále kvalifikován jako docent (nikoliv pouze jako [[Doktor (Ph.D.)|doktor]] – Ph.D.). Docenti však po svém jmenování obdrží jmenovací dekret, tedy nikoliv [[vysokoškolský diplom]] jako v případě akademických titulů.
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 71. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p71
}}</ref> a habilitačních řízení<ref name="111/1998-72" /> bývá kritizován, a to ačkoli i v [[Česko|České republice]] proběhl [[boloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), tedy jako nejvyšší možnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]], [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]] (akademický titul [[Doktor (Ph.D.)|doktor]], Ph.D.), což je kvalifikace doktorského stupně (blíže [[ISCED]]). Přesto je v Česku i nadále jmenování docentem [[rektor]]em vysoké škole bráno de facto jako získání dalšího akademického titulu (přesněji: přiznání doživotního označení) ''docent'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí rektora zakládající pracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování docentem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,<ref name="111/1998-77-4">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 77. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p77-4
}}</ref> jako je tomu např. u [[odborný asistent|odborných asistentů]], [[asistent (pedagog)|asistentů]] či [[lektor (pedagog)|lektorů]]. V praxi je tedy v Česku brán i nadále jakožto další titul, tak jako tomu bylo historicky před tímto procesem.<ref name="39/1980-71" /> Praxe je tedy taková, že po řádném zakončení habilitačního řízení a následného jmenování docenta ([[rektor]]em školy) není docent jmenován na příslušné místo (pozici) na vysoké škole, ze kterého by mohl být případně odvolán a již by docentem nebyl, ale jedná se nejprve o získání tohoto doživotního ''označení'' „[[jmenování]]m“ a následně se dotyčný docent může ucházet o pracovní pozici shodně pojmenovanou jako ''docent'' na vysoké škole, na kterou je zpravidla nutné absolvovat výběrové řízení, nicméně i po skončení na tomto pracovním místě je dotyčný stále kvalifikován jako ''docent'' (nikoliv pouze jako [[Doktor (Ph.D.)|doktor]] – jako je tomu běžné v ''anglosaském světě''). Docenti však po svém jmenování obdrží jmenovací dekret, tedy nikoliv [[vysokoškolský diplom]] jako v případě akademických titulů.
 
Obdobný systém funguje v současnosti též u nejvyšší hodnosti – [[profesor]]a, který je rovněž de facto stále brán jako [[akademický titul|titul]]. Tento současný systém v případě profesorů [[vysoká škola|vysokých škol]] bývá též kritizován (v tomto případě je v [[Česko|Česku]] nejmenuje [[rektor]], ale [[Prezident České republiky|prezident]]) bývá též kritizován. Například [[Mikuláš Bek]], [[rektor]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]], v jednom z rozhovorů pro ''[[Mladá fronta|Mladou frontu]]'' v roce [[2014]] situaci vysvětlil následovně: „''(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé [[univerzita|univerzity]]. Aby je nejmenoval [[PrezidentSeznam prezidentů České republiky|prezident]] ani [[ministrSeznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr]], nýbrž [[vysoká škola|vysoké školy]] samy. Klíčová je tam úloha [[vědecká rada|vědeckých rad]], v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.''“ Dále uvedl: „''Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]], kdy profesoři byli vlastně státními úředníky. [[Univerzita|Univerzity]] tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí [[stát]]u. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v [[Evropa|Evropě]] univerzity samostatné [[právnická osoba|právnické osoby]] a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do hodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl od [[Armáda České republiky|armády]], kde prezident jmenuje generály[[generál]]y, protože prezident je [[vrchní velitel]] armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.''“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Do jmenování profesorů by Zeman mluvit neměl, míní rektor Bek
| url = http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-rektorem-mikulasem-bekem-dvd-/domaci.aspx?c=A141120_164608_domaci_zt
Řádek 48 ⟶ 205:
| datum vydání = 2014-11-21
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref> V rámci proběhlé [[Reforma vysokých škol v Česku|reformy vysokých škol v Česku]] (zákon č. 137/2016 Sb.) se uvedené zvažovalo, tedy zda profesory bude dál jmenovat [[Prezident České republiky|prezident]] (případně [[ministr školství|ministr školství]], či [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předseda Senátu]]), či samotné [[vysoká škola|vysoké školy]] ([[univerzita|univerzity]]) – ty však byly pro zachování současného stavu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil
| url = http://zpravy.idnes.cz/chladek-predal-profesorske-dekrety-du9-/domaci.aspx?c=A141218_134752_domaci_jj
Řádek 54 ⟶ 211:
| datum vydání = 2014-12-18
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref> V rámci uváděné [[Reforma vysokých škol v Česku|reformy vysokého školství v Česku]] uvedl k nastavení uvedených principů [[Václav Klaus]], bývalý český prezident, mimo jiné též [[profesor]], i následující: „''Vysoké školství neprodukuje ani kvalitní vzdělávání, ani vědu. Školy usilují hlavně o růst počtu studentů a množství titulů u svých učitelů.''“
}}</ref>
 
[[Václav Bělohradský]], český [[profesor]], v rozhovoruroce ([[2016]]) v jednom z rozhovorů k současnému celkovému nastavení univerzitního prostředí v [[Česko|Česku]] uvedl, že ''univerzity jsou zcela odtržené od reality, dokonce i od případných čtenářů z [[akademický pracovník|akademických řad]].'' Kariérní postup v rámci akademického prostředí pak upřesnil následovně: „''Funguje ‚univerzitní škvár‘, to jsou spisy, na které dostanete nějaký [[grant (účelový dar)|grant]] – a pak je odnesete do sklepa. Univerzitní systém je nastaven tak, že produkuje texty bez čtenářů jako základní podmínku kariéry,''“ vysvětluje. Sám nevylučuje, že pohledem zvenku jednou zjistí, že „''to, co jsem psal, byly blbosti''“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá
| url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Profesor-Belohradsky-Diky-Zemanovi-vychladl-nahnedly-proud-Lide-se-uklidnili-protoze-vidi-ze-jim-nekdo-nasloucha-445506
Řádek 79 ⟶ 236:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Jmenování nových docentů obvykle v ČR historicky probíhá při slavnostním ceremoniálu, [[akademický obřad|akademickém obřadu]], podobného [[promoce|promoci]], přičemž (ve [[20. století]], resp. do [[boloňský proces|boloňského procesu]], se ještě jednalo ze zákona výslovně o [[akademický titul|titul]]);<ref>§ 27 odst. 4 zákona č. name="172/1990-27-4" Sb.</ref> u nižších pozic, např. [[odborný asistent|odborných asistentů]], či [[asistent (pedagog)|asistentů]], tomu tak není.
* Mezi [[akademický pracovník|akademickými pracovníky]] bylo k roku [[2009]] 34 % žen, ty navíc méně často dosahují vyšších titulů – mezi docenty je pak pouze 26 % žen a pouze 16 % [[profesor]]ů jsou ženy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Průměrný plat akademiků je 33 500 korun
Řádek 96 ⟶ 253:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* V roce 2009 na [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] byl průměrný [[plat]] docenta 44 268 Kč, v porovnání s tím [[profesor]]a pak 61 854 Kč (plat [[odborný asistent|odborného asistenta]] byl 32 601 Kč, [[asistent (pedagog)|asistenta]] 23 964 Kč a [[lektor (pedagog)|lektora]]a 19 260 Kč).<ref name="ili">{{Citace elektronického periodika
| titul = Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun
| url = http://www.ilist.cz/clanky/akademicti-pracovnici-vydelavaji-na-vse-v-prumeru-pres-tricet-tisic-korun
Řádek 104 ⟶ 261:
}}</ref>
* Kupříkladu na [[Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické|Fakultě podnikohospodářské]] [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] byl v roce 2009 průměrný plat docenta 43 218 Kč (profesora pak 78 178 Kč).<ref name="ili" />
* V roce [[2010]] si vydělal v průměru český [[akademický pracovník]] na [[Vysoká škola#Veřejné vysoké školy|veřejné vysoké škole]] 36 636 Kč hrubého, (včetně nadtarifů), docenti dosáhli na průměr 45 551 Kč (profesoři na 60 098 Kč, odborní asistenti pak v průměru na 31 041 Kč měsíčně).<ref name="lid">{{Citace elektronického periodika
| titul = Kde platí profesorům nejvíc?
| url = http://ceskapozice.lidovky.cz/kde-plati-profesorum-nejvic-dp9-/tema.aspx?c=A120611_092904_pozice_69702
Řádek 111 ⟶ 268:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Vedení [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|MŠMT]] uvádí ten fakt, že [[filozofická fakulta|filozofické fakulty]] nemohou mít z principu vysoké platy docentů (i profesorů), protože i když mají hodně [[student]]ů, peníze dostávají podle nízkého koeficientu, navíc mají omezené možnosti, jak získat peníze z jiných zdrojů, (kupř. spoluprací s [[průmysl]]em).<ref name="ucn">{{Citace elektronického periodika
| titul = Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací
| url = http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4517
Řádek 118 ⟶ 275:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* K roku [[2004]] mělo v [[Česko|ČR]] bezkonkurenční prvenství v ohodnocení [[vysokoškolský pedagog|vysokoškolských pedagogů]] [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] (v průměru přes 34 tis. Kč).<ref name="ucn" />
 
=== Svět ===
* [[Vysokoškolský pedagogučitel|Učitelé na vysokých školách]] k roku 2010 pobírali nejvyšší výplaty v [[Kanada|Kanadě]] (7196 [[Americký dolar|USD]]), [[Itálie|Itálii]] (6955 USD) a [[Jihoafrická republika|JAR]] (6531 USD) – [[Česko|ČR]] patří na 21. příčku z 28&nbsp; uváděných států (hluboko za ČR zůstávají platy učitelů například v [[Arménie|Arménii]], [[Rusko|Rusku]] a [[Čína|Číně]]).<ref name="lid" />
* Profesor [[technika|techniky]] k roku 2010 dosáhne i na stotisícové výplaty (v průměru), docent [[humanitní vědy|humanitní]] [[fakulta|fakulty]] vydělává (opět v průměru) něco pod třicet tisíc.<ref name="lid" />
* Pro [[Spojené státy americké|USA]] kupř. uvedl profesor Philip Altbach následující: „''Ani plat profesora práva, který je o třetinu vyšší než v ostatních oborech, se nedá srovnat s tím, co vám dá jen trochu slušná právnická firma, například vedoucí pracovníci místní školské správy v USA si vydělají mnohem víc než ti, kteří je na vysokých školách učí; skutečně špičkoví akademičtí pracovníci se stávají součástí globálního akademického pracovního trhu a jejich platy pak mohou být opravdu hodně vysoké, ale u velké většiny ostatních vysokoškolských učitelů to neplatí.''“<ref name="vsm">{{Citace elektronického periodika
Řádek 130 ⟶ 287:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* [[Vysokoškolský pedagog|Vysokoškolští pedagogové]] v [[Nizozemsko|Nizozemí]] jsou s platem (v [[Parita kupní síly|PPP]]) 5313 USD na vyšší střední úrovni, podobně je na tom [[Německo|SRN]] (5141 USD) a [[Norsko]] (4940 USD), [[VelkáSpojené Britániekrálovství|UK]] (5943 USD) a [[Spojené státy americké|USA]] (6054 USD) si vedou trochu lépe, kdežto [[Francie]] (3484 USD) a [[Japonsko]] (3473 USD) přílišmnoho požitků vysoce kvalifikovaným vysokoškolským učitelům nenabízejí (pro [[Česko|ČR]] je udávána hodnota 2495 USD).<ref name="vsm" />
 
== Odkazy ==