Ivo Ducháček: Porovnání verzí

{{Infobox Politik- politik

| čestný_titultitul před = [[Doktor práv|JUDr.]]

| obrázek =

| úřad = Poslanec [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé|Prozatímního NS]]

| do od = [[19461945]]

| úřad2 = Poslanec [[Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé|Ústavodárného NS]]

| do2 od2 = [[19481946]]

| manžel/kaděti =

V roce [[1935]] dokončil studia práv na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v [[Brno|Brně]]. Začal pracovat jako novinář. Od roku [[1936]] byl [[paříž]]ským dopisovatelem ''[[Lidové noviny|Lidových novin]]''. Zde zažil přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] a za [[druhá světová válka|druhé světové války]] zůstal v emigraci. Působil na pozici politického referenta úřadujícího místopředsedy [[Československý národní výbor|Československého národního výboru]] v Paříži a předsedy exilových vlád v [[Londýn]]ě [[Jan Šrámek|Jana Šrámka]], blízko měl i k exilovému ministrovi [[Hubert Ripka|Hubertu Ripkovi]]. Koncem války se podílel na osvobozování [[Plzeň|Plzně]] jako styčný důstojník generála [[George S. Patton]]a.<ref name="Ducháček" /><ref name="rfr1">{{Citace monografie

| datum přístupu = 2011-12-20}}</ref> Jako předseda zahraničněpolitického výboru Národního shromáždění podporoval zahraniční orientaci ČSR na [[Sovětský svaz|SSSR]], ale snažil se i o analogické posílení spojenectví s [[Francie|Francií]] a [[Spojené království|Velkou Británií]]. Byl orientován proti [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a jako šéfredaktor politického týdeníku ''Obzory'' se s komunisty dostával do střetů. Vydávání tohoto listu komunisty ovládané ministerstvo informací dočasně zastavilo. V redakci Obzorů spolupracoval s dalším mladým lidoveckým politikem a publicistou, [[Pavel Tigrid|Pavlem Tigridem]].<ref name="Ducháček" /> Obzory byly kritické k některým aspektům politiky [[Třetí Československá republika|třetí republiky]] (zločiny proti lidskosti při [[vysídlení Němců z Československa]], ztráta [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], politizace policie a úřadů apod.). V rámci KSČ proti Obzorům vystupoval zejména ministr informací [[Václav Kopecký]] a ministr vnitra [[Václav Nosek]].<ref>{{Citace monografie

Po [[únor 1948|únoru 1948]] byl vyloučen z lidové strany (nyní již ovládané frakcí loajální ke komunistickému režimu) a odešel v březnu 1948 opět do emigrace. Nejprve do Velké Británie, pak do [[Spojené státy americké|USA]]. Na podzim 1948 vznikla v Paříži ''Rada zahraniční reprezentace Československé strany lidové v exilu'', na níž se podílel. Její činnost ale oslabovaly spory mezi Ducháčkem a [[Adolf Klimek|Adolfem Klimkem]]. V únoru [[1949]] byl spoluzakladatelem [[Rada svobodného Československa|Rady svobodného Československa]], ale z jejího výboru se stáhl již v říjnu 1949.<ref name="Ducháček" /><ref name="rfr2">{{Citace monografie

Až do své smrti působil po desítky let jako redaktor [[Hlas Ameriky|Hlasu Ameriky]], kde pod jménem Martin Čermák připravoval relaci československého vysílání ''Zápisník o USA''. První ''Zápisník'' byl odvysílán v neděli 30. října 1949, celkem jich připravil přesně 1989. Poslední ''Zápisník'' odvysílal Hlas Ameriky v neděli 6. března 1988. Toto poslední vydání "Čermákova" ''Zápisníku'' bylo ve skutečnosti natočeno nedlouho před jeho smrtí. Autor v něm odkryl svoji identitu a statečně hovořil o své nevyléčitelné nemoci (potřetí byl postižen rakovinou, která napadla krk), která byla příčinou ukončení jeho rozhlasové práce. <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Ivo Duchacek, 75, Broadcaster | url = http://www.nytimes.com/1988/03/03/obituaries/ivo-duchacek-75-broadcaster.html| datum přístupu = 2014-06-04 | vydavatel = nytimes.com}}</ref>

| datum přístupu = 2011-12-19}}</ref><ref name="rfr2" />{{Citace<ref monografiename="rfr1" />