Ludvík I. Flanderský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy |
úprava |
||
Řádek 1:
{{
| jméno =Ludvík I. Flanderský
| titul =hrabě z Flander, Nevers a Rethelu
| obrázek = Louis2Fl.jpg
| popisek =
| vláda =
| éra =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| chrámové jméno =
| posmrtné jméno =
| regent =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| královna =
| partner1 = [[Markéta Burgundská (1382)|Markéta Burgundská]]
| potomstvo =[[Ludvík II. Flanderský]]<br />Jan
| dynastie =
| hymna =
| motto =
| otec =[[Ludvík I. z Nevers]]
| matka =[[Jana z Rethelu]]
| datum narození = [[1304]]{{nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| datum úmrtí = [[26. srpen|26. srpna]] [[1346]]
| místo úmrtí =[[Kresčak]]
| datum pochování =
| místo odpočinku = [[Katedrála v Bruggách]]
| podpis =
|}}
'''Ludvík I. Flanderský''' ({{vjazyce|fr}} ''Louis de Dampierre, Louis de Nevers, Louis de Crécy'', [[nizozemština|nizozemsky]] ''Lodewijk van Crécy'', [[1304]]{{nejisté datum|narození}} – [[26. srpen|26. srpna]] [[1346]] [[Kresčak]]) byl hrabě z Flander, Nevers a Rethelu. Během svého života se opakovaně snažil o vypořádání se vzpourami ve Flandrech a zemřel na francouzské straně v [[bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]].
== Život ==
[[File:Flandry1.jpg|thumb|upright=0.5|left|Ludvík Flanderský ''(kostelní malba v Courtrai)'']]
Byl synem [[Ludvík I. z Nevers|Ludvíka z Nevers]] a Jany z Rethelu. Po matce zdědil rethelské hrabství a roku 1322 se stal nástupcem svého děda flanderského hraběte [[Robert III. Flanderský|Roberta III.]] V létě roku 1320 sňatkem s [[Markéta Burgundská (1382)|Markétou]], dcerou francouzského krále [[Filip V. Francouzský|Filipa V.]] zpečetil mírovou smlouvu s Francií a přerušil tradiční flanderské spojenectví s anglickou korunou. Roku 1325 mu [[Karel IV. Francouzský|Karel IV.]] pomohl ze zajetí vlastních pánů a v srpnu roku 1328 mu [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] v [[bitva u Casselu (1328)|bitvě u Casselu]] dopomohl k opětovnému získání flanderského hrabství. Následovala konfiskace majetku vzbouřenců. Poklid nevydržel dlouho, následovalo další povstání pod vedením [[Jakub z Artevelde|Jakuba z Artevelde]].
{{citát|...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie...|''[[Jean Froissart]]''<ref name="Fross13">{{Citace monografie | příjmení = Froissart | jméno = Jean | odkaz na autora = Jean Froissart | titul = Kronika stoleté války | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 229 | poznámka = | isbn =|strany =13}}</ref>}}
| |||