Gotická architektura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: přeformulace úvodních vět (odstraněno vysvětlování v kruhu); delink staletí |
m oprava pravopisu; oprava překlepů; kosmetické úpravy |
||
Řádek 11:
=== Saint-Denis ===
Za první gotickou stavbu je obecně považována přestavba chrámu (přesněji ovšem pouze novostavba jeho západního dvojvěžového průčelí a [[Chór (architektura)|chóru]] s [[chórový ochoz|chórovým ochozem]] a věncem [[kaple|kaplí]]) [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a [[Saint-Denis]] nedaleko [[Paříž]]e, který vznikl před polovinou [[12. století]]. Iniciátorem této stavby byl opat [[Suger]], jeden z nejmocnějších mužů tehdejší [[Francie]] a důvěrný přítel králů [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvíka VI.]] a [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]]. Dochoval se zcela unikátní text, v němž opat Suger popisuje průběh stavby.<ref>''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.</ref> Tento text je dnes důležitým [[pramen]]em pro poznání a pochopení středověkého myšlení a [[ikonografie]] středověkých staveb. Sugerovou snahou bylo oslavit významného světce a francouzského národního patrona [[svatý Diviš|svatého Diviše]], který zde byl pohřben. V kostele je proto také dodnes [[pohřebiště]] francouzských králů, což jeho význam v Sugerově době pochopitelně ještě zvyšovalo.
Revolučnost Saint-Denis spočívá v tom, že zde bylo novým způsobem spojeno několik stavebních prvků, které byly samostatně užity na některých starších stavbách [[Île-de-France]] a také nedaleké Normandie izolovaně. Vznikl tak celek, který se stal pravzorem všech ostatních [[gotická katedrála|gotických katedrál]]. Především je to žebrová křížová klenba, ale také západní [[průčelí]] s mohutnými vstupními [[portál (architektura)|portály]] a dvojicí [[věž]]í, [[chórový ochoz]] (v Saint-Denis nezvykle [[dvojlodí|dvojlodní]]) s věncem kaplí, použití [[vitráž]]í osazených v rozměrných oknech a s tím související použití [[opěrný systém|opěrného systému]].<ref>Klein, B., s. 28–29</ref>
Řádek 79:
Království na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] měla ve středověku k Francii poměrně blízko. Francie byla totiž politickým i vojenským spojencem proti [[Arabové|Arabům]]. To se odráží i na celé řadě gotických staveb, i když i zde docházelo k určitým posunům v tvarosloví a stavebních zvyklostech. Zajímavou stavbou z dvanáctého století je katedrála v [[Ávila|Ávile]] či ohromný [[cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter v [[klášter Alcobaça|Alcobaçe]]. V třináctém století byly založeny katedrály v [[Burgos]], v [[Toledo|Toledu]] a v [[León (město)|Leónu]].<ref>Klein, B., s. 96–103</ref>
Vlivem velké rozdrobeností území je zde architektura také velmi různorodá. Zcela specifickou podobu má například monumentální vrcholně gotická architektura [[Katalánsko|Katalánska]] (katedrála v [[Barcelona|Barceloně]], kostel ''[[Kostel Santa Maria del Mar (Barcelona)|Santa Maria del Mar]]'' tamtéž, [[Katedrála Panny Marie (Girona)|katedrála]] v [[Girona|Gironě]]). Zajímavá je i architektura [[Mallorca|Mallorky]] (Katedrála v Palma de Mallorca, Castell Bellver) a [[Andalusie]] (katedrála v [[Sevilla|Seville]]). Zde se v architektuře paradoxně velice silně uplatnil také arabský vliv. [[Portugalsko]]u vrcholnou gotiku reprezentuje klášter [[klášter Batalha|Batalha]].
Pozdní gotiku zastupuje ve Španělsku tzv. ''Hispano-vlámský styl'' a později tzv. ''Styl katolických veličenstev'' (Isabelský). Ten kromě řady sakrálních staveb reprezentují také kastilské zámky. Pozoruhodné jsou i katedrály ze šestnáctého století ([[Astorga]], [[Salamanca]], [[Palencia]], [[Segovia]]). V Portugalsku se uplatňuje tzv. [[Manuelský styl|''Manuelský styl'']], jehož hlavním reprezentantem je klášter [[jeronymité|jeronymitů]] v [[Santa Maria de Belém|Belémě]] na předměstí [[Lisabon]]u.<ref>Borngäserová, B.: ''Architektura pozdní gotiky ve Španělsku a Portugalsku'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 266–299.</ref>
Řádek 93:
Decorated (přibližně [[1240]]–[[1330]]) – Obdob začíná novostavbou [[Westminsterské opatství|Westminsterského opatství]], které bylo na královo přání budováno jako výrazně francouzsky formulovaná stavba, opírající se hlavně o podobu katedrály v [[Remeš]]i. Reaguje tak už na první projevy francouzské rayonantní gotiky, především na použití kružeb. Stavby tohoto období jsou skutečně velmi dekorativní. Dalšími stavbami jsou katedrály (nebo jejich části) v [[York]]u, [[Exeter]]u, [[Bristol]]u, [[Ely]].
Perpendicular (přibližně 1330–1530) – Vychází také z rayonantní gotiky, ale v mnoha věcech se od ní liší. Je také velmi zdobná. Jedním ze základních prvků je tzv. [[vějířová klenba]]. Stěny a okna jsou pak členěna pruty, takže tvoří jakousi [[paneláž]]. Stavbami tohoto období jsou především [[King's College Chapel]] v [[Cambridge]] a [[kaple]] [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] ve Westminsterském opatství.
[[Soubor:Leuven.jpg|upright|thumb|Radnice v Lovani]]
=== Benelux a Německo ===
Gotika v [[Nizozemsko|Nizozemí]] je zvláštní směsí francouzských a anglických vlivů. Významnými stavbami je například kostely Panny Marie v [[Antverpy|Antverpách]], Panny Marie v [[Halle]] či kostel Panny Marie v [[Breda|Bredě]]. Významnými gotickými stavbami, vyjadřujícími nebývalou moc a význam [[město|měst]] a jejich obyvatel v Nizozemí vyjadřují také stavby [[cech]]ovních domů a radnic. Příkladem je Soukenický dům v [[Bruggy|Bruggách]], radnice v [[Arras]]u, [[Brusel]]u či [[Lovaň|Lovani]]
[[Soubor:Strassburg Westfassade Detail.jpg|thumb|upright|Detail západního průčelí katedrály ve Štrasburku]]
Řádek 147:
* [[Staroměstská mostecká věž]] v Praze (1380) – Čechy
* [[Klášter Porta coeli]] v [[Předklášteří]] u [[Tišnov]]a (asi 1230 nebo 1233) – Morava
* [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|Kostel svatého Jakuba]] v Brně
* [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] v Brně
* [[Kostel svatého Mořice (Olomouc)|Kostel svatého Mořice]] v Olomouci
Řádek 163:
* [[Huyghe, R]]. a kol. ''Umění středověku'', Odeon (Larouusse), Praha 1969
* [[Georges Duby|Duby, G.]]: ''Věk katedrál, Uměni a společnost 980–1420'', Argo, Praha 2002
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč |
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč |
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč |
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč |
=== Související články ===
|