Gotická architektura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎top: přeformulace úvodních vět (odstraněno vysvětlování v kruhu); delink staletí
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava pravopisu; oprava překlepů; kosmetické úpravy
Řádek 11:
 
=== Saint-Denis ===
Za první gotickou stavbu je obecně považována přestavba chrámu (přesněji ovšem pouze novostavba jeho západního dvojvěžového průčelí a [[Chór (architektura)|chóru]] s&nbsp;[[chórový ochoz|chórovým ochozem]] a věncem [[kaple|kaplí]]) [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a [[Saint-Denis]] nedaleko [[Paříž]]e, který vznikl před polovinou [[12. století]]. Iniciátorem této stavby byl opat [[Suger]], jeden z&nbsp;nejmocnějších mužů tehdejší [[Francie]] a důvěrný přítel králů [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvíka VI.]] a [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]]. Dochoval se zcela unikátní text, v&nbsp;němž opat Suger popisuje průběh stavby.<ref>''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z&nbsp;Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.</ref> Tento text je dnes důležitým [[pramen]]em pro poznání a pochopení středověkého myšlení a [[ikonografie]] středověkých staveb. Sugerovou snahou bylo oslavit významného světce a francouzského národního patrona [[svatý Diviš|svatého Diviše]], který zde byl pohřben. V&nbsp;kostele je proto také dodnes [[pohřebiště]] francouzských králů, což jeho význam v&nbsp;Sugerově době pochopitelně ještě zvyšovalo.
 
Revolučnost Saint-Denis spočívá v&nbsp;tom, že zde bylo novým způsobem spojeno několik stavebních prvků, které byly samostatně užity na některých starších stavbách [[Île-de-France]] a také nedaleké Normandie izolovaně. Vznikl tak celek, který se stal pravzorem všech ostatních [[gotická katedrála|gotických katedrál]]. Především je to žebrová křížová klenba, ale také západní [[průčelí]] s&nbsp;mohutnými vstupními [[portál (architektura)|portály]] a dvojicí [[věž]]í, [[chórový ochoz]] (v&nbsp;Saint-Denis nezvykle [[dvojlodí|dvojlodní]]) s&nbsp;věncem kaplí, použití [[vitráž]]í osazených v&nbsp;rozměrných oknech a s&nbsp;tím související použití [[opěrný systém|opěrného systému]].<ref>Klein, B., s. 28–29</ref>
Řádek 79:
Království na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] měla ve středověku k&nbsp;Francii poměrně blízko. Francie byla totiž politickým i&nbsp;vojenským spojencem proti [[Arabové|Arabům]]. To se odráží i&nbsp;na celé řadě gotických staveb, i&nbsp;když i&nbsp;zde docházelo k&nbsp;určitým posunům v&nbsp;tvarosloví a stavebních zvyklostech. Zajímavou stavbou z&nbsp;dvanáctého století je katedrála v&nbsp;[[Ávila|Ávile]] či ohromný [[cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter v&nbsp;[[klášter Alcobaça|Alcobaçe]]. V&nbsp;třináctém století byly založeny katedrály v&nbsp;[[Burgos]], v&nbsp;[[Toledo|Toledu]] a v&nbsp;[[León (město)|Leónu]].<ref>Klein, B., s. 96–103</ref>
 
Vlivem velké rozdrobeností území je zde architektura také velmi různorodá. Zcela specifickou podobu má například monumentální vrcholně gotická architektura [[Katalánsko|Katalánska]] (katedrála v&nbsp;[[Barcelona|Barceloně]], kostel ''[[Kostel Santa Maria del Mar (Barcelona)|Santa Maria del Mar]]'' tamtéž, [[Katedrála Panny Marie (Girona)|katedrála]] v&nbsp;[[Girona|Gironě]]). Zajímavá je i&nbsp;architektura [[Mallorca|Mallorky]] (Katedrála v&nbsp;Palma de Mallorca, Castell Bellver) a [[Andalusie]] (katedrála v&nbsp;[[Sevilla|Seville]]). Zde se v&nbsp;architektuře paradoxně velice silně uplatnil také arabský vliv. [[Portugalsko]]u vrcholnou gotiku reprezentuje klášter [[klášter Batalha|Batalha]].
 
Pozdní gotiku zastupuje ve Španělsku tzv. ''Hispano-vlámský styl'' a později tzv. ''Styl katolických veličenstev'' (Isabelský). Ten kromě řady sakrálních staveb reprezentují také kastilské zámky. Pozoruhodné jsou i&nbsp;katedrály ze šestnáctého století ([[Astorga]], [[Salamanca]], [[Palencia]], [[Segovia]]). V&nbsp;Portugalsku se uplatňuje tzv. [[Manuelský styl|''Manuelský styl'']], jehož hlavním reprezentantem je klášter [[jeronymité|jeronymitů]] v&nbsp;[[Santa Maria de Belém|Belémě]] na předměstí [[Lisabon]]u.<ref>Borngäserová, B.: ''Architektura pozdní gotiky ve Španělsku a Portugalsku'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 266–299.</ref>
Řádek 93:
Decorated (přibližně [[1240]]–[[1330]]) – Obdob začíná novostavbou [[Westminsterské opatství|Westminsterského opatství]], které bylo na královo přání budováno jako výrazně francouzsky formulovaná stavba, opírající se hlavně o&nbsp;podobu katedrály v&nbsp;[[Remeš]]i. Reaguje tak už na první projevy francouzské rayonantní gotiky, především na použití kružeb. Stavby tohoto období jsou skutečně velmi dekorativní. Dalšími stavbami jsou katedrály (nebo jejich části) v&nbsp;[[York]]u, [[Exeter]]u, [[Bristol]]u, [[Ely]].
 
Perpendicular (přibližně 1330–1530) – Vychází také z&nbsp;rayonantní gotiky, ale v&nbsp;mnoha věcech se od ní liší. Je také velmi zdobná. Jedním ze základních prvků je tzv. [[vějířová klenba]]. Stěny a okna jsou pak členěna pruty, takže tvoří jakousi [[paneláž]]. Stavbami tohoto období jsou především [[King's College Chapel]] v&nbsp;[[Cambridge]] a [[kaple]] [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] ve Westminsterském opatství.
[[Soubor:Leuven.jpg|upright|thumb|Radnice v&nbsp;Lovani]]
 
=== Benelux a Německo ===
Gotika v&nbsp;[[Nizozemsko|Nizozemí]] je zvláštní směsí francouzských a anglických vlivů. Významnými stavbami je například kostely Panny Marie v&nbsp;[[Antverpy|Antverpách]], Panny Marie v&nbsp;[[Halle]] či kostel Panny Marie v&nbsp;[[Breda|Bredě]]. Významnými gotickými stavbami, vyjadřujícími nebývalou moc a význam [[město|měst]] a jejich obyvatel v&nbsp;Nizozemí vyjadřují také stavby [[cech]]ovních domů a radnic. Příkladem je Soukenický dům v&nbsp;[[Bruggy|Bruggách]], radnice v&nbsp;[[Arras]]u, [[Brusel]]u či [[Lovaň|Lovani]]i, až na poslední jsou tyto stavby (podobně jako u&nbsp;holandských kostelů) opatřené mohutnou, převysokou [[věž]]í.
[[Soubor:Strassburg Westfassade Detail.jpg|thumb|upright|Detail západního průčelí katedrály ve Štrasburku]]
 
Řádek 147:
* [[Staroměstská mostecká věž]] v&nbsp;Praze (1380) – Čechy
* [[Klášter Porta coeli]] v&nbsp;[[Předklášteří]] u&nbsp;[[Tišnov]]a (asi 1230 nebo 1233) – Morava
* [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|Kostel svatého Jakuba]] v&nbsp;Brně
* [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] v&nbsp;Brně
* [[Kostel svatého Mořice (Olomouc)|Kostel svatého Mořice]] v&nbsp;Olomouci
Řádek 163:
* [[Huyghe, R]]. a kol. ''Umění středověku'', Odeon (Larouusse), Praha 1969
* [[Georges Duby|Duby, G.]]: ''Věk katedrál, Uměni a společnost 980–1420'', Argo, Praha 2002
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč | titul=Katedrála v Chartres. Francouzské umění rané a vrcholné gotiky|vydavatel=Ars Auro prior| místo= Praha | rok=2015 | jazyk = |počet stran=612|isbn= 978-80-904298-4-0}}
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč | titul=Stavitelé katedrál 2. Kristova trnová koruna|vydavatel=Ars Auro prior| místo= Praha | rok=2009 | jazyk = |počet stran=384|isbn= 978-80-904298-0-2}}
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč | titul=Stavitelé katedrál 3. Úsvit renesance|vydavatel=Ars Auro prior| místo= Praha | rok=2010 | jazyk = |počet stran=464|isbn= 978-80-904298-2-6}}
* {{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč |odkaz na autora = Peter Kováč | titul=Stavitelé katedrál 4. Zrození génia|vydavatel=Ars Auro prior| místo= Praha | rok=2013 | jazyk = |počet stran=544|isbn= 978-80-904298-3-3}}
 
=== Související články ===