Zdeněk Strnad: Porovnání verzí

Doc. Ing. '''Zdeněk Strnad''', CSc. (* [[1939]], [[Praha]]) je český chemik, vědec, spoluzakladatel společnosti [[LASAK]]. Hlavním zaměřením jeho vědecké aktivity je materiálový výzkum pro zdravotnictví, v počátcích zaměřený na [[Sklo|skla]] a [[Keramika|sklokeramické]] materiály, v pozdějším období orientovaný zejména na výzkum [[Biomateriál|biomateriálůbiomateriál]]ů pro náhrady a regeneraci [[Tkáň|tkání]] v lidském organismu.

Studoval na [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysoké škole chemicko-technologické v Praze]], kde studium úspěšně ukončil v roce 1962 diplomovou prací na téma zabývající se rozpouštěním pevných látek v [[Tavenina|taveninách]]. Disertační kandidátskou práci v oboru [[Křemičitany|silikátů]] obhájil na [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT Praha]] v roce 1970. V roce 1992 se habilitoval (titul [[docent]]) na VŠCHT Praha.

V letech 1970–1971 působil jako samostatný vědecký pracovník na Sheffieldské[[Sheffield]]ské univerzitě ve Velké Británii, kde se věnoval zejména problematice fázových přeměn ve sklotvorných soustavách nemísitelnosti, nukleaci a krystalovému růstu jako základním pochodům řízené krystalizace skel umožňující přípravu v té době nových progresivních sklokeramických materiálů s širokou paletou vlastností. Jedním z praktických přínosů těchto prací, později publikovaných ('',<ref>Z. Strnad and R. W. Douglas: Nucleation and Crystallization. in theIn: ''Soda—Lime—Silica System, Phys. Chem. Glasses,'' 14 [2] 33–36, 1973''),</ref> bylo vymezení nových oblastí složení vhodných pro přípravu [[Sklokeramika|sklokeramických]] materiálů v základním sklářském systému Na₂O-CaO-SiO₂, které vykazovaly bioaktivní vlastnosti<ref>H. M. Kim, F. Miyaji, T. Kokubo, C. Ohtsuki, T. Nakamura and T. Yamamuro: Bioactivity of Na2O-CaO-SiO2 Glasses, ''J. Am. Ceram. Soc.'', 78[9], 2405–2411 (1995)</ref><ref>L. L. Hench, R. S. Splinter, W. S. Allen: Bonding mechanisms at the interface of ceramic prosthetic materials, ''J. Biomed, Res. Symp.'' 2, 1971, 117</ref>.

Během dlouholeté odborné činnosti ve Výzkumném ústavu [[Sklo Union]] (1974–92) vybudoval v jeho pražské dceřiné společnosti výzkumné oddělení zaměřené na materiálový výzkum v oblasti [[Sklo|skel]] a skelně krystalických materiálů. Teoretické a praktické výsledky z řešení oborových a státních výzkumných projektů, které vedl, prezentoval ve více než devadesátce původních publikací, patentů, domácích a zahraničních přednáškách a v monografii ''„Skelně krystalické materiály“, SNTL Praha, [[1983]]'', i v jejím rozšířeném anglickém vydání ''„Glass-Ceramic Materials/Liquid Phase Separation, Nucleation and Crystallization in Glasses“, Elsevier, Amsterdam-Oxford-New York-Tokyo 1986''.

Praktické výsledky projektů využil při realizaci osvojení výroby nově vyvinutých sklokeramických materiálů s nízkou nebo nulovou teplotní roztažností (''CZ Patent č. 188385/1975''), určených pro výrobu varného nádobí (''Nukryst Li/17'') a sporákových varných panelů (''Nukryst Zn/0''), nebo při zavádění výroby bioaktivních sklokeramických materiálů (''CS Patent č. 272350 /1989'') určených pro náhradu kostní tkáně v lidském organismu (BAS-0).<ref>''Historie sklářské výroby v českých zemích'' II. díl/1 s. 315; II. díl/2 s. 327–330; Ed. R. Kirsch, Academia, 2003</ref>

Teoretické přínosy tohoto výzkumu lze vidět zejména v původním, uceleném a ojedinělém matematickém zpracování problematiky termodynamických výpočtů, fázových diagramů metastabilního odmísení v kapalné fázi, ve vícesložkových sklotvorných, kysličníkových systémech, které přinášejí nové poznatky teoretické i širšího praktického dosahu. Po přednesení některých výsledků na Mezinárodním sklářském kongresu v [[Spojené státy americké|USA]] v roce 1980 obdržel doc. Strnad pozvání na krátkodobé působení na [http://www2.warwick.ac.uk/ universitě ve Warwicku], kde mohl na špičkově vybaveném pracovišti experimentálně ověřit některé svoje teoretické závěry. (''<ref>Z. Strnad, P. W. McMillan: Metastable two-liquid tie lines in the soda-lime-silica system; ''Phys.  Chem, Glasses'', Vol. 24, No. 3, 1983'').</ref> Ke konceptu bioaktivity pak přispěly jeho práce o určení vlivu chemického složení na bioaktivitu sklokeramických materiálů, skel a gelů na základě výpočtu nemůstkových kyslíků ve skelné struktuře s polymerní podstatou.<ref>Z. Strnad: Role of the Glass Phase in Bioactive glass-ceramics, ''Biomaterials'', 1992, Vol. 13, No. 5, p. 317</ref><ref>Z. Strnad: Compositional dependence of non-bridging oxygen ions in bioactive glasses-correlation to bioaktivity. In: ''Proceedings of the CIMTEC 98'', World Ceramics Congres, Florence, Italy 14.–19. 6. 1998 (SXI-4)</ref><ref>N. Koga, Z. Strnad, J. Strnad, J. Šesták: Thermodynamics of non- bridging oxygen in silica bio-compatible glass-ceramics; Mimetic material for the bone tissue substitution; ''Journal of Thermal Analysis and Calorimetry'', Vol. 71 (2003), 927–937</ref>

V letech 1978–1984 byl členem Československého komitétu [http://www.icglass.org/ ICG], kde pracoval v odborné 7. komisi – krystalizace skel. V sedmdesátých letech byl členem odborné komise Chemie silikátů při společnosti silikátové  [[ČSVTS]]. Od počátku osmdesátých let do současnosti pravidelně plní funkci konsultanta a recenzenta diplomových a disertačních prací na VŠCHT Praha. V letech 1984–86 přednášel na VŠCHT v postgraduálním studiu v oboru technologie silikátů a do roku 2013 jako docent část předmětu „''Biomateriály''“. Uskutečnil řadu přednášek na universitách doma i v zahraničí.

Výsledky jeho prací byly kladně hodnoceny i v zahraničí, a tak v roce 1986 přijal zaměstnání u firmy Nippon Electric Glass Ltd. v [[Japonsko|Japonsku]], kam byl pozván jako konzultant v oboru sklokeramických materiálů. V Japonsku se setkal s význačnými osobnostmi z oblasti vývoje a klinické aplikace bioaktivních materiálů, včetně prof. T.  Kokubo a prof. T. Yamamuro z [[Kjótská univerzita|Kyoto University]]. Spolupráce s univerzitou později vedla k zorganizování první společné konference o bioaktivních materiálech v Praze (listopad/ 1994) s organizační pomocí od Vysoké školy chemicko-technologické a za bohaté účasti pracovníků mnoha domácích vědeckých, univerzitních a klinických pracovišť. Tato konference byla první událostí, jež informovala českou profesionální veřejnost o těchto nových materiálech, které jsou schopny vytvářet pevnou vazbu s živou kostní tkání bez intermediální vazivové vrstvy, jako reakce organismu na cizí těleso.

Po roce 1989 zaměřil docent Strnad své vědecké aktivity na výzkum bioaktivních materiálů pro náhradu a regeneraci tkání v lidském organismu. Po zániku Výzkumného ústavu Sklo Union na počátku devadesátých let, motivován předchozími výsledky výzkumu v oblasti bioaktivních materiálů, se Zdeněk Strnad, rozhodl společně s Ing. Igorem Riedlem, CSc., pro vytvoření nového pracoviště, které by umožnilo pokračování výzkumných prací těchto pokročilých materiálů. Proto na konci roku 1991 založili vPrazev Praze společnost LASAK, kde se konaly nejen výzkumné práce, ale i realizace těchto perspektivních materiálů byly úspěšně rozvinuty.

Počáteční orientaci i další směřování nově ustavené společnosti LASAK Zdeněk Strnad významně ovlivnil svojí vizí „[[Endosteální implantát|endosteálního implantátu]] s bioaktivním povrchem“. V té době se koncept bioaktivity dotýkal pouze keramických bioaktivních materiálů, které však svými mechanickými vlastnostmi většinou nedosahovaly na aplikace ani středně zatížených [[Zubní implantát|implantátů]]. Představa bioaktivního implantátu s dostatečnou mechanickou pevností byla zpočátku částečně naplněna ve společnosti LASAK vývojem endosteálního, dentálního, titanového implantátu s plazmaticky naneseným bioaktivním povlakem hydroxyapatitu – IMPLADENT^®. (''<ref>[https://www.lasak.cz/storage/get/73-effect-of-plasma-sprayed-hydroxyapatite-coating-on-osteoconductivity.pdf Z. Strnad, J. Strnad, C. Povýšil, K. Urban: Effect of Plasma Sprayed Hydroxyapatite Coating on Osteoconductivity of Titanium Implants. ''The International Journal of Maxillofacial Implants'', 15 (2000) 483–490]'').</ref>

* Sklářská cena [http://www.silikaty.cz/ České silikátové společnosti] za rok 1986.

* Z. Strnad: ''Skelněkrystalické materiály'' (230 stran), SNTL Praha 1983

* Z. Strnad: ''Glass-Ceramic Materials/Liquid Phase Separation, Nucleation and Crystallization in Glasses'', Elsevier, Amsterdam-Oxford-New York-Tokyo, 1986

* Z. Strnad: Progresivní skelněkrystalické materiály. In: ''Speciální technologie a materiály''; Ed. J. Šesták, Z. Strnad, A. Tříska; Praha: Academia, 1993

* Z. Strnad: Volume and surface crystallization during formation of glass-ceramic material: A kinetic approach. In: ''Glass-Ceramic Materials / Fundamentals and Applications; Series of monographs on Materials Science''; Edited by: T. Manfredini, G. C. Pellacani, J. M. Rincon; Pub. MUCCHI – 41100 Modena, Italy, 1997