Zdeněk Strnad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Zpět úpravy, asi omylem přepsané? Články se editují, ne že se nahraje znovu tentýž vadný text. |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| titul před = [[doc.]] [[Ing.]]
Řádek 7 ⟶ 6:
| místo narození = Praha
| alma mater = VŠCHT Praha
}}
Doc. Ing. '''Zdeněk Strnad''', CSc. (* [[1939]], [[Praha]]) je český chemik, vědec, spoluzakladatel společnosti
== Vzdělání ==
Studoval na [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysoké škole chemicko-technologické v Praze]], kde studium úspěšně ukončil v roce 1962 diplomovou prací
== Kariéra ==
V letech 1970–1971 působil jako samostatný vědecký pracovník na
Během dlouholeté odborné činnosti ve Výzkumném ústavu [[Sklo Union]] (1974–92) vybudoval v jeho pražské dceřiné společnosti výzkumné oddělení zaměřené na materiálový výzkum v oblasti
Praktické výsledky projektů využil při realizaci osvojení výroby nově vyvinutých sklokeramických materiálů s nízkou nebo nulovou teplotní roztažností (''CZ Patent č. 188385/1975''), určených pro výrobu varného nádobí (''Nukryst Li/17'') a sporákových varných panelů (''Nukryst Zn/0''), nebo při zavádění výroby bioaktivních sklokeramických materiálů (''CS Patent č. 272350 /1989'') určených pro náhradu kostní tkáně v lidském organismu (BAS-0).<ref>''Historie sklářské výroby v českých zemích'' II. díl/1 s. 315; II. díl/2 s. 327–330; Ed. R. Kirsch, Academia, 2003</ref>
Teoretické přínosy tohoto výzkumu lze vidět zejména v původním, uceleném a ojedinělém matematickém zpracování problematiky termodynamických výpočtů, fázových diagramů metastabilního odmísení v kapalné fázi, ve vícesložkových sklotvorných, kysličníkových systémech, které přinášejí nové poznatky teoretické i širšího praktického dosahu. Po přednesení některých výsledků na Mezinárodním sklářském kongresu v [[Spojené státy americké|USA]] v roce 1980 obdržel doc. Strnad pozvání na krátkodobé působení na [http://www2.warwick.ac.uk/ universitě ve Warwicku], kde mohl na špičkově vybaveném pracovišti experimentálně ověřit některé svoje teoretické závěry.
V letech 1978–1984 byl členem Československého komitétu [http://www.icglass.org/ ICG], kde pracoval v odborné 7. komisi – krystalizace skel. V sedmdesátých letech byl členem odborné komise Chemie silikátů při společnosti silikátové
Výsledky jeho prací byly kladně hodnoceny i v zahraničí, a tak v roce 1986 přijal zaměstnání u firmy Nippon Electric Glass Ltd. v [[Japonsko|Japonsku]], kam byl pozván jako konzultant v oboru sklokeramických materiálů. V Japonsku se setkal s význačnými osobnostmi z oblasti vývoje a klinické aplikace bioaktivních materiálů, včetně prof. T. Kokubo a prof. T. Yamamuro z [[Kjótská univerzita|Kyoto University]]. Spolupráce s univerzitou později vedla k zorganizování první společné konference o bioaktivních materiálech v Praze (listopad
Po roce 1989 zaměřil docent Strnad své vědecké aktivity na výzkum bioaktivních materiálů pro náhradu a regeneraci tkání v lidském organismu. Po zániku Výzkumného ústavu Sklo Union na počátku devadesátých let, motivován předchozími výsledky výzkumu v oblasti bioaktivních materiálů, se Zdeněk Strnad, rozhodl společně s Ing. Igorem Riedlem, CSc., pro vytvoření nového pracoviště, které by umožnilo pokračování výzkumných prací těchto pokročilých materiálů. Proto na konci roku 1991 založili
Počáteční orientaci i další směřování nově ustavené společnosti LASAK Zdeněk Strnad významně ovlivnil svojí vizí „[[Endosteální implantát|endosteálního implantátu]] s bioaktivním povrchem“. V té době se koncept bioaktivity dotýkal pouze keramických bioaktivních materiálů, které však svými mechanickými vlastnostmi většinou nedosahovaly na aplikace ani středně zatížených [[Zubní implantát|implantátů]]. Představa bioaktivního implantátu s dostatečnou mechanickou pevností byla zpočátku částečně naplněna ve společnosti LASAK vývojem endosteálního, dentálního, titanového implantátu s plazmaticky naneseným bioaktivním povlakem hydroxyapatitu – IMPLADENT<sup>®</sup>.
Avšak úplné a originální naplnění vize „endosteálního implantátu s bioaktivním povrchem“ představovala až zlomové technologie BIO povrch, která byla vyvinuta (''J. Strnad, Z. Strnad: Způsob úpravy povrchu titanových implantátů; CZ Patent č. 291685/2003'') a zavedena do výroby ve společnosti LASAK u implantologických systémů IMPLADENT<sup>®</sup> a BioniQ<sup>®</sup> pod vedením Jakuba Strnada.
Řádek 39 ⟶ 37:
== Ocenění ==
* Cena České matice technické a SNTL za rok 1983.
* Sklářská cena [http://www.silikaty.cz/ České silikátové společnosti] za rok 1986
* [[Česká hlava]] 2010 pro společnost Lasak
== Vybrané publikace ==
Řádek 45 ⟶ 44:
==== Monografie a samostatné kapitoly v knihách – výběr ====
* Z. Strnad: ''Skelněkrystalické materiály'' (230 stran), SNTL Praha 1983
* Z. Strnad: ''Glass-Ceramic Materials/Liquid Phase Separation, Nucleation and Crystallization in Glasses'', Elsevier, Amsterdam-Oxford-New York-Tokyo, 1986
* Z. Strnad: Progresivní skelněkrystalické materiály. In: ''Speciální technologie a materiály''; Ed. J. Šesták, Z. Strnad, A. Tříska; Praha: Academia, 1993
* Z. Strnad: Volume and surface crystallization during formation of glass-ceramic material: A kinetic approach. In: ''Glass-Ceramic Materials / Fundamentals and Applications; Series of monographs on Materials Science''; Edited by: T. Manfredini, G. C. Pellacani, J. M. Rincon; Pub. MUCCHI – 41100 Modena, Italy, 1997
==== Odborné články v domácích a zahraničních časopisech – výběr ====
|