Chorvatské demokratické společenství: Porovnání verzí

m
dosjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
(→‎Externí odkazy: úprava závěrečné sekce)
m (dosjednocení infoboxu; kosmetické úpravy)
{{Infobox politická strana
| název_strany = Chorvatské demokratické společenství
| kód_barvy = #025EB1
| logo_strany = HDZ logo.svg
| sídlo =[[Záhřeb]]
| předseda = [[Tomislav Karamarko]] [[Soubor:Tomislav_Karamarko_2009.JPG|180px]]
| datum založení = [[17. červen]] [[1989]]
| volební_výsledek =
| ideologie = [[Křesťanská demokracie]], [[konzervatismus]]
| mezinárodní =
| evropská_strana = [[Evropská lidová strana]]
| skupina_EP =
| mládežnická =
| barva = [[Modrá]]
| internetové_stránky = [http://www.hdz.hr www.hdz.hr]
}}
'''Chorvatské demokratické společenství''' ([[chorvatština|chorvatsky]] '''Hrvatska demokratska zajednica''', zkr. '''HDZ''') je vůdčí [[pravice (politika)|pravicová]] politická strana v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Založena byla v červnu [[1989]] a jejím zakladatelem a dlouhaletým představitelem byl první prezident Chorvatska, [[Franjo Tuđman]].
 
Své úspěšné postavení na chorvatské politické scéně strana založila na prosazování nejprve co nejsilnější samostatnosti a později i nezávislosti [[SR Chorvatsko|chorvatské republiky]] a národní rétorice. [[Svaz komunistů Jugoslávie|Jugoslávští komunisté]] ji považovali za stranu nacionalistickou, pravičáckou a politicky nebezpečnou. Značné antipatie k ní měli rovněž i Srbové během [[Občanská válka v Jugoslávii|jugoslávských konfliktů]] druhé poloviny 90. let [[20. století]].
 
Strana má i svou bosenskou odbočku, HDZ BiH.<ref>http://www.hdzbih.org/ Stránky HDZ BiH (chorvatsky)</ref>
 
== Historie ==
Poté, co padl na přelomu let 1989 a 1990 mocenský monopol SKJ, proběhly v Chorvatsku první demokratické volby v roce 1990. HDZ v nich drtivě zvítězilo a získalo většinu v chorvatské Skupštině. 18. srpna 1990 byla založena i bosenská frakce této strany. <ref>http://www.hdzbih.org/povijest-stranke-s53 Historie HDZ (chorvatsky)</ref>Předseda strany [[Franjo Tuđman]] byl zvolen předsedou Předsednictva Svazové republiky Chorvatsko. Již krátce po vítězství začala strana podnikat kroky směřující k vyhlášení nezávislosti Chorvatska, což vyvrcholilo referendem o nezávislosti dne [[19. květen|19. května]] [[1991]] a následným vyhlášením nezávislosti [[25. červen|25. června]] téhož roku. I přes uzavření [[Brionská deklarace|Brionské deklarace]] vypukla v zemi válka, což vedlo k dočasnému přizvání dalších dvou parlamentních stran (Sociálně demokratické strany a Koalice národní shody) do vlády v letech 1991-[[1992|92]]. Jinak však vládla HDZ během 90. let sama bez koaličního partnera, což jí umožňovala jak vysoká podpora voličů, tak i prvky [[Většinový volební systém|většinového volebního systému]].
 
V roce 1992 proběhly parlamentní i prezidentské volby. Chorvatsko bylo v této době již zhruba rok nezávislou zemí, ale bylo neustále zmítáno oboustranným porušováním příměří uzavřeným mezi Chorvatskem a [[Svazová republika Jugoslávie|Svazovou republikou Jugoslávií]]. Velká část území byla navíc ovládána srbskými separatisty, kteří v roce 1991 vyhlásili tzv. [[Republika Srbská Krajina|Republiku Srbská Krajina]]. Za této situace ve volbách triumfovalo HDZ, když opět dosáhlo většiny v chorvatském parlamentu (Saboru) a současně byl [[Franjo Tuđman]] zvolen prezidentem již v prvním kole s podporou více jak 57% voličů. Po volbách se novým premiérem stal Hrvoje Šarinić, kterého v roce [[1993]] vystřídal Nikica Valentić.
V dalších parlamentních volbách v roce [[2007]] zopakovalo HDZ úspěch, když obhájilo 66 křesel v Saboru. Po volbách vytvořilo koalici s tzv. Zelenožlutým blokem (HSS a HSLS) a stranou reprezentující srbskou menšinu, což se stalo určitým symbolickým momentem ve vztahu HDZ a srbské menšiny v Chorvatsku. Období druhé Sanaderovy vlády bylo však protkáno řadou korupčních skandálů, což vedlo rychle k poklesu popularity této vládní strany. Na začátku [[červenec 2009|července 2009]] navíc Sanader nečekaně rezignoval na post premiéra i předsedy HDZ. V obou funkcích ho nahradila Jadranka Kosorová. Propad popularity HDZ potvrdilo i první kolo prezidentských voleb v prosinci téhož roku, když vládní kandidát Andrija Hebrang získal pouze 12% a z třetího místa tak nepostoupil do druhého kola. Závěr volebního období byl poznamenán jak úspěchy (např. v podobě podpisu Smlouvy o přistoupení k [[Evropská unie zahrádkářů|Evropské unii]] v [[prosinec 2011|prosinci 2011]]), tak i obřími korupčními skandály, které vyvrcholily zatčením expremiéra Sanadera v [[Rakousko|Rakousku]] a jeho vydáním do Chorvatska.
 
Do parlamentních voleb v roce [[2011]] šlo HDZ ve společné koalici s Demokratickým středem a Chorvatskou občanskou stranou. Tato pravicová aliance však získala pouze 23% hlasů a drtivě tak prohrála se středolevicovým blokem Kykyryký, pro který hlasovalo více než 40% voličů. Samotný zisk 41 křesel pro HDZ byl nejhorším výsledkem v parlamentních volbách od vzniku společenství. Po volbách přešlo HDZ do opozice a na jaře roku [[2012]] byl novým předsedou zvolen Tomislav Karamarko. Sama Kosorová neuspěla již v prvním kole volby a o rok později byla dokonce ze strany a z poslaneckého klubu vyloučena. Od roku [[2013]] opět podpora HDZ roste, což potvrdilo vítězství v regionálních, dvojích evropských volbách a zejména zvolení [[Kolinda Grabarová Kitarovićová|Kolindy Grabarové Kitarovićové]] prezidentskou v [[Leden 2015|lednu 2015]], což bylo poprvé od smrti [[Franjo Tuđman|Franjo Tuđmana]]a, kdy pravice obsadila pozici hlavy státu.
 
Do nadcházejících parlamentních voleb jde HDZ spolu s menšími stranami v rámci [[Patriotická koalice|Patriotické koalice]]. Předseda HDZ [[Tomislav Karamarko]] je hlavním lídrem tohoto bloku a rovněž kandidátem na prezidenta.
1 361 498

editací