Národní obec fašistická: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m dosjednocení infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
| kód_barvy = black
| předseda = [[Radola Gajda]]
| datum založení = [[1926]]
|
| nejvíce_poslanců = 6 ([[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|NS RČS 1935]])
| ideologie = [[Česko|Český]] [[fašismus]]
| mládežnická = Junáci NOF
| volební_výsledek = 2,04 % ([[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|NS RČS 1935]])
| barva =
| sídlo =
| noviny = Fašistické listy, Národní věstník
}}
Řádek 26:
=== Druhá republika ===
V době [[druhá republika|druhé republiky]] se NOF stala součástí [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]], ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce [[1939]] sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.<ref>[[Antonín Klimek|Klimek, A.]], Hofman, P.: ''Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda''. ISBN 80-7185-033-0, str. 281</ref> Někdejší významný funkcionář NOF [[Zdeněk Zástěra]] se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce [[1942]] zemřel v [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]].<ref>[[Milan Nakonečný|Nakonečný, Milan]]: ''Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu''. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-24-6, str. 137</ref> V době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] vznikla z některých členů [[kolaborace|kolaborantská]] organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce [[1943]] [[Nacistické Německo|nacisty]] zakázána na popud ministra [[Emanuel Moravec|Emanuela Moravce]].
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.
| |||