Minimální mzda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vliv na nezaměstnanost: revert v dalším odstavci, ze stejného důvodu jako předchozí |
→Funkce minimální mzdy: Bohužel stále dochází k ideovému a jednostrannému výkladu tohoto pojmu. Budu muset požádat vedení Wikipedie aby si samozvaní editoři typu "mises" našli jiné místo pro své řádění. Smutné. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 230:
{{NPOV|část}}
[[Soubor:Minimální mzda.svg|thumb|220px|Minimální mzda stanovená nad [[ekonomická rovnováha|rovnovážnou]] vkládá klín mezi poptávku a nabídku na [[trh práce|trhu práce]]]]
Názory na vliv minimální mzdy na nezaměstnanost se různí. O výklad působení minimální mzdy na ekonomiku a nezaměstnanost se vede ostrá ideová válka mezi stranou, která tvrdí, že zavedení minimální mzdy škodí (viz níže a viz též diskuse o tomto pojmu na Wikipedii) a protistranou, která naopak dává vliv minimální mzdy do přímé souvislosti s koupěschopností obyvatel a tedy i celkovou prosperitou, zejména tehdy, pokud je v zemi jako ČR velký podíl zahraničního kapitálu.
Empirickým faktem je, že po zvýšení minimální mzdy v ČR o 700 Kč na 9900 Kč od ledna 2015 došlo naopak ke snížení nezaměstnanosti.<ref>{{Citace periodika|titul=Nezaměstnanost v ČR je nejnižší v EU. Firmám ale schází noví lidé|url=http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/nezamestnanost-v-cr-je-nejnizsi-v-eu-firmam-ale-schazi-novi-lide--1621647|datum přístupu=2016-10-24}}</ref>
Minimální mzda je považována za jednu z příčin [[nezaměstnanost]]i, projevující se zejména u nejméně kvalifikovaných a nejméně zkušených ekonomicky aktivních obyvatel.<ref>{{Citace monografie
Řádek 270 ⟶ 274:
| strany = 31–35
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Ekonomové tento vliv vysvětlují tak, že [[trh práce|trhy práce]] zasažené minimální mzdou jsou negativně ovlivněny jak na straně [[poptávka|poptávky]], tak i [[nabídka|nabídky]]. Jakmile je minimální mzda stanovena natolik vysoko, že převyšuje [[ekonomická rovnováha|rovnovážnou mzdu]] na [[trh práce|trhu práce]], dochází ke snižování poptávky po práci na straně zaměstnavatelů a zvyšování nabídky práce na straně uchazečů o práci. Výsledkem jsou vyšší mzdy, avšak pro méně zaměstnanců, než v rovnovážném případě.<ref>{{Citace monografie
| |||