Chorvati: Porovnání verzí

| populace = asi 8 - 88–8.5 mil. (odhad) <!--4.0 mill inside croatia + 4.5 mill in diaspora-->

| popplace = {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Chorvatsko]] 3 977874 171321 (20012011)<br />{{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bosna a Hercegovina]] 485497 000883 (20112013)<br odhad/> {{Flagicon|Srbsko}} [[Srbsko]] 57 900 (2011)

'''ChorvatiChorvaté''' (Charváti, [[chorvatština|chorv.chorvatsky]] ''Hrvati'') jsou nyní jihoslovanský [[národ]], žijící hlavně na pomezí [[Střední Evropa|střední]] a [[Jihovýchodní Evropa|jižní Evropy]]. PopulaceJejich činípopulace čítá přes 7 milionů osob (podle jiných odhadů až 9 milionů). JazykemPřevládajícím jazykem je [[chorvatština]], která patří do [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], písmokteré jeužívá [[latinka|latinku]],. věřícíVěřící jsou převážně [[křesťanství|křesťané]], především [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. V samotném [[Chorvatsko|Chorvatsku]] se v roce 2001 k římskokatolické církvi přihlásilo 88 % obyvatel.

}}</ref> Severní ChorvátiChorváté byli postupně asimilováni ostatními Slovany, (hlavně Čechy), a Germány.

Jinak tomu bylo u Chorvatů na jihu. Vzhledem k teorii o [[Historie Chorvatska|příchodu Chorvatů nado jihovýchodní EvropěEvropy]] z tzv. Velkého nebo [[Bílé Chorvatsko|Bílého Chorvatska]] bývají někdy{{Doplňte zdroj}} považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předkovépředky byly [[Slované|slovanské kmeny]], které již v [[6. století]] žily okolo řek [[Dráva]], [[Sáva]] a břehůna pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]].

ChorvatiChorvaté žijí hlavně v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (4 028284 300889), kde tvoří 90,4 % populace. Velká menšina je také v sousední [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (472497 000883), [[Chile]] (380 000), [[Argentina|Argentině]] (250 000), [[Srbsko|Srbsku]] (11457 000900) – převážně ve [[Vojvodina|Vojvodině]]), v pohraničí [[Maďarsko|Maďarska]], v [[Německo|Německu]] (231 000), [[Austrálie|Austrálii]] (115 000) [[Kanada|Kanadě]] (62 000). V roce 1991 se v bývalésocialistické Jugoslávii hlásilo k chorvatské národnosti 19,8 % obyvatel.

VNa Cresu se narodil benátský filozof [[Francesco Patrizi|Franciscus Patricius]]. V Donji KraljevecuKraljevci zakladatel antroposofie [[Rudolf Steiner]]. Chorvatský původ měl i filozof [[Ivan Illich]].

Za Chorvata může být považován i nositel Nobelovy ceny za literaturu [[Ivo Andrić]], původem katolík z Bosny. V barokní éře se proslavil dubrovnický básník [[Ivan Gundulić]]. Symboly renesančního humanismu jsou [[Marko Marulić]] a [[Janus Pannonius]]. Klasikem realistické prózy 19. století byl [[August Šenoa]]. V meziválečné éře proslul básník [[Tin Ujević]] či [[Vladimir Nazor]]. Významným autorem po druhé světové válce byl [[Miroslav Krleža]]. V Nizozemsku se prosadila [[Dubravka Ugrešićová]]. Nejvýznamnější autorkou literatury pro děti je [[Ivana Brlićová-Mažuranićová]].

[[Goran Višnjić]], a [[Mira Furlanová]] či [[Rade Šerbedžija]] se prosadili jako televizní a filmoví herci v Británii a USA.

Středověkým vojenským hrdinou byl [[Mikuláš Šubič Zrinský]]. V 17. století vynikla postava šlechtice [[Mikuláš Zrinský|Mikuláše Zrinského]]. [[Josip Jelačić]] potlačil [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluci roku 1848]], ale byl prvním moderním sjednotitelem země. Představitelem chorvatského národního obrození byl [[Josip Juraj Strossmayer]]. Klíčovou politickou postavou 19. století byl [[Ivan Mažuranić]]. Tvůrcem moderní nacionální koncepce byl [[Ante Starčević]]. V rakousko-uherské armádě se proslavil [[Svetozar Boroëvić von Bojna]]. Fašistickým diktátorem za druhé světové války byl [[Ante Pavelić]]. Vůdcem socialistické Jugoslávie byl [[Josip Broz Tito]], zřejmě nejznámější Chorvat všech dob. Mezi komunistickými partyzány se stal legendou také [[Ivan Ribar]]. Zakladatelem samostatného chorvatského státu po rozpadu Jugoslávie byl [[Franjo Tuđman]].