Carl Gustaf Emil Mannerheim: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úpravy
→‎Mládí: Oprava gramatické chyby
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 23:
== Mládí ==
[[Soubor:Mannerheim siblings.jpg|thumb|Budoucí maršál (vpravo) se svými sourozenci. Uprostřed baronessa [[Sophie Mannerheim]], zakladatelka moderního ošetřovatelství ve Finsku]]
[[Rod Mannerheimů|Rodu Mannerheimů]] pocházel z Hamburku, odkud obchodník a vlastník mlýna Heinrich Marheim (1618-1667) emigroval do švédského Gävle a své jméno upravil na Henrik. Jeho syn Augustin Marheim změnil své příjmení na Mannerheim a v roce 1693 byl králem Karlem IX. povýšen do šlechtického stavu. Jeho syn Johan Augustin Marheim byl plukovníkem dělostřelectva a majitelem několika mlýnů. V roce 1768 mu byl stejně jako jeho bratrovi udělen titul baron. Rod Mannerheimů se v druhé polovině 18tého století přestěhoval do Finska, které bylo tehdy nedílnou částí Švédska. Dlouho se předpokládalo, že Henrik Marheim emigroval do Švédska z Holandska, ale teprve až nedávné výzkumy dokázaly, že tento předpoklad byl chybný. Ale baron Johan Mannerheim měl ze strany otce i skotské předky, jeho předek George Wright (zakladatel finské šlechtické větve Von Wrightů) emigroval z Dundee do Švédska v 17tém17. století.
 
Mannerheimův pradědeček hrabě Carl Erik Mannerheim (1759-1837) zastával mnoho funkcí ve vládách (mimo jiné byl i ministerským předsedou) v prvních letech fungování ruského autonomního Velkoknížectví Finského a v roce 1825 byl povýšen do hraběcího stavu. Jeho dědeček, hrabě [[Carl Gustaf Mannerheim]], byl významný [[Entomologie|entomolog]] a prezident Odvolacího soudu ve Viipuri. Jeho babička hraběnka Eva Wilhelmina , rozená von Schantz, byla vůdčí postava finské vyšší společnosti.