Vodní hodiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 13600106 uživatele 78.45.74.91 (diskuse) zrušena Omyl
+Su Sung a jeho čínské vodní hodiny z roku 1088/1092, +drobnosti, s dovolením přesun obrázků, snad lepší?
Řádek 1:
[[Soubor:AGMA ClepsydreClepsydra-Diagram-Fancy.jpgjpeg |thumb|Antickáupright=1.0|Rekonstrukce hliněnáKtesibiovy klepsydraklepsydry]]
[[Soubor: Clock Tower from Su Song's Book.JPG |thumb| upright=1.0|[[Su Sung]]: Čínská hodinová věž<br /> Su-Song, asi (1092 )]]
'''Vodní hodiny''' čili ' ([[řečtina|řec.]] κλεψύδρα, „zloděj vody“) byla původně nádoba s malým otvorem ve dně, kudy voda pomalu vytéká. Rysky v nádobě označovaly uplynulý čas. Klepsydra – podobně jako [[přesýpací hodiny]] – neměří tedy denní čas, nýbrž odměřuje časový interval.
 
== Dějiny ==
[[Soubor: Clepsydra-Diagram-Fancy.jpeg |thumb|left| upright=1.0|Rekonstrukce Ktesibiovy klepsydry]]
 
Hliněné klepsydry se ve starověkém Řecku užívaly k odměřování času, například při veřejných projevech, střídání vojenských hlídek a podobně. Vznikly patrně na Blízkém východě a nejstarší zachovaná alabastrová klepsydra ze 14. stol. př. n. l. se nalezla v [[Egypt|egyptských]] [[Théby|Thébách]]. Do [[Athény|Athén]] snad uvedl klepsydru [[Platón]]. Později vznikaly i složitější klepsydry s plovákem, který udržoval stálou hladinu a čas se odečítal podle rysek na druhé nádobě, kam voda přitékala. Klepsydry významně zdokonalil [[Ktesibios]] (kolem 150 př. n. l.), který je původcem konstrukcí s vodním kolem a ozubenými převody. Slavnou a velmi složitou klepsydru s otáčivou mapou hvězdné oblohy postavil [[Andronikos Kyrrhestés]] asi roku 75 př. n. l. pro [[Věž větrů]] na římské agoře v Athénách.
 
V raném [[středověk]]u byly ozdobné vodní hodiny oblíbeným darem panovníků (například [[Theodorich Veliký]] kolem 490 králi burgundskému, papež Pavel I. [[Pipin III. Krátký|Pipinovi Krátkému]] kolem 750 a další). Od starověku jsou doloženy složité vodní hodiny s vodním kolem, ozubenými převody a různými pohyblivými prvky také v [[Čína|Číně]] (Chang Heng, 1. stol. př. n. l., I-Hsing kolem 720). Roku [[807]] prý věnoval bagdádský [[chalífa]] [[Hárún ar-Rašíd]] [[Karel Veliký|Karlu Velikému]] složité celodenní vodní hodiny, z nichž každou hodinu vypadla kovová kulička na měděný podnos, takže měly i bicí zařízení. Jejich fungování však nelze z dobových obrázků odvodit. Roku [[1206]] napsal arabský učenec [[al-Džazárí]] knihu o vodních hodinách a na středověkých miniaturách se objevují klášterní hodiny s vodním kolem a převody. Novou vlnu zájmu o klepsydry přinesla [[renesance]]: [[Leonardo da Vinci]], [[Athanasius Kircher]] a [[Galileo Galilei]] konstruovali řadu důmyslných zařízení, která však neměla praktický význam.<ref>S. Michal, ''Hodiny'', str. 49-56.</ref>
[[Soubor: Clock Tower from Su Song's Book.JPG |thumb| upright=1.0|Čínská hodinová věž<br /> Su-Song, asi 1092 ]]
 
V roce [[1088]] zkonstruoval čínský učenec [[Su Sung]] důmyslný mechanizmus, jenž kromě měření času ukazoval i pohyb [[Slunce]], [[Měsíc]]e a planet.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ferguson | jméno = Niall | odkaz na autora = Niall Ferguson | titul = Civilizace: Západ a zbytek světa | překladatelé = Emanuel Geissler | vydavatel = Argo/Dokořán | místo = Praha | rok = 2014 | strany = 45 | edice = Zip | svazek_edice = 43}}</ref> Roku [[1206]] napsal arabský učenec [[al-Džazárí]] knihu o vodních hodinách a na středověkých miniaturách se objevují klášterní hodiny s vodním kolem a převody. Novou vlnu zájmu o klepsydry přinesla [[renesance]]: [[Leonardo da Vinci]], [[Athanasius Kircher]] a [[Galileo Galilei]] konstruovali řadu důmyslných zařízení, která však neměla praktický význam.<ref>S. Michal, ''Hodiny'', str. 49-56.</ref>
 
== Galerie ==
V raném [[středověk]]u byly ozdobné vodní hodiny oblíbeným darem panovníků (například [[Theodorich Veliký]] kolem 490 králi burgundskému, papež Pavel I. [[Pipin III. Krátký|Pipinovi Krátkému]] kolem 750 a další). Od starověku jsou doloženy složité vodní hodiny s vodním kolem, ozubenými převody a různými pohyblivými prvky také v [[Čína|Číně]] (Chang Heng, 1. stol. př. n. l., I-Hsing kolem 720). Roku [[807]] prý věnoval bagdádský [[chalífa]] [[Hárún ar-Rašíd]] [[Karel Veliký|Karlu Velikému]] složité celodenní vodní hodiny, z nichž každou hodinu vypadla kovová kulička na měděný podnos, takže měly i bicí zařízení. Jejich fungování však nelze z dobových obrázků odvodit. Roku [[1206]] napsal arabský učenec [[al-Džazárí]] knihu o vodních hodinách a na středověkých miniaturách se objevují klášterní hodiny s vodním kolem a převody. Novou vlnu zájmu o klepsydry přinesla [[renesance]]: [[Leonardo da Vinci]], [[Athanasius Kircher]] a [[Galileo Galilei]] konstruovali řadu důmyslných zařízení, která však neměla praktický význam.<ref>S. Michal, ''Hodiny'', str. 49-56.</ref>
<gallery>
[[Soubor:Vilůa Borghese waterclock 4.jpg|thumb|left|Vodní hodiny v Římě, Villa Borghese]]
Soubor:AGMA Clepsydre.jpg|Antická hliněná klepsydra
[[Soubor:Vilůa Borghese waterclock 4.jpg|thumb|left|Vodní hodiny v Římě, Villa Borghese]]
</gallery>
 
== Odkazy ==
Řádek 26 ⟶ 30:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Water clocks}}
* {{en}} [http://physics.nist.gov/GenInt/Time/time.html NIST: A Walk Through Time]
* {{en}}
* {{en}} [http://www.antique-horology.org/_editorial/clepsydra/ Rees's Universal Dictionary article on Clepsydra, 1819]
* [http://physics.nist.gov/GenInt/Time/time.html NIST: A Walk Through Time]
* {{de}} [http://www.schmuckecke.de/geschichte/antike.html Wasseruhr]
* [http://www.antique-horology.org/_editorial/clepsydra/ Rees's Universal Dictionary article on Clepsydra, 1819]
* {{de}} [http://www.wundersamessammelsurium.info/mechanisches/wasseruhr/ Wundersames Sammelsurium]
* {{de}}
* [http://www.schmuckecke.de/geschichte/antike.html Wasseruhr]
* [http://www.wundersamessammelsurium.info/mechanisches/wasseruhr/ Wundersames Sammelsurium]
 
[[Kategorie:Měření času]]