Přirozená soustava jednotek: Porovnání verzí

m
řádkování
(→‎Normalizované konstanty: revert chyb vnesených botem)
m (řádkování)
=== Variantní volba konstant ===
U některých konstant se používá pro různé případy různých variant, lišících se pouze číselným faktorem 2 nebo sudým násobkem <math>\pi \,</math>. Je tomu tak proto, že v některých fyzikálních oborech je jedna z variant pro zjednodušení číselných vztahů výhodnější.
 
 
'''[[Planckova konstanta]]''' byla zavedena<ref>http://bibliothek.bbaw.de/bibliothek-digital/digitalequellen/schriften/anzeige/index_html?band=10-sitz/1899-1&seite:int=479</ref> jako neredukovaná. Dnes je tato hodnota výhodná v některých oblastech kvantové [[fyzika kondenzovaného stavu|fyziky kondenzovaného stavu]], zejména ve fyzice nízkých teplot. Zde se ve veličinových vztazích objevuje Planckova konstanta v neredukované podobě, jsou na ní založeny také některé univerzální konstanty v tomto oboru, jako von Klitzingova konstanta <math>R_\mathrm{K}=\frac{h}{e^2}</math>, Josephsonova konstanta <math>K_\mathrm{J}=\frac{2e}{h}</math> nebo kvantum [[magnetický tok|magnetického toku]] <math>\Phi_0=\frac{h}{2e}</math>.
 
V ostatních oblastech se dává přednost redukované Planckově konstantě, která je považována za univerzálnější, neboť mimo jiné respektuje racionalizaci u harmonických dějů<ref group="pozn.">Dle racionalizace by faktor 2<math>\pi</math> měly obsahovat vztahy vyjadřující veličiny odpovídajících celé periodě pomocí "přirozených" veličin (analogie obvodu kruhu u kruhové symetrie pomocí poloměru) a naopak výrazy pro [[fáze (vlna)|fázi]] kmitu nebo vlny by již tento nadbytečný faktor obsahovat neměly; proto se jeví oproti [[frekvence|frekvenci]] jako "přirozenější" odvozená veličina [[úhlová frekvence]] a následně (např. ze vztahu pro energii fotonu <math>E=\hbar \omega</math>) též [[redukovaná Planckova konstanta|''redukovaná'' Planckova konstanta]].</ref> a vystupuje jako základní hodnota [[komutátor (algebra)|komutátoru]] operátorů nekompatibilních [[pozorovatelná|pozorovatelných]].
 
 
[[Fyzikální veličina#Vztahy mezi veličinami|Racionalizace]] je také důvodem variantních voleb u '''gravitační konstanty''' a u '''permitivity vakua'''. Důsledné racionalizaci odpovídají jednotkové hodnoty <math>4\pi G\,</math> a <math>\varepsilon_0\,</math>, částečné racionalizaci použité např. v [[soustava SI|SI]] jednotkové hodnoty <math>G\,</math> a <math>\varepsilon_0\,</math>, neracionalizovanému případu (např. [[soustava CGS]]) jednotkové hodnoty <math>G\,</math> a <math>4\pi \varepsilon_0\,</math> (resp. její převrácené hodnoty). Volba normalizovaných konstant tak často závisí na zvyklostech (používané soustavě jednotek) v dané zemi.
 
== Planckova soustava jednotek ==
 
Planckovy jednotky jsou voleny pouze na základě nejobecnějších fyzikálních vlastností [[hmota|hmoty]] a [[časoprostor]]u a nezávisí na žádném konkrétním objektu ([[látka|látce]], [[elementární částice|elementární částici]] apod.), který bychom zvolili jako významný. V tomto smyslu tvoří nejpřirozenější soustavu jednotek vzhledem k přírodním zákonům.
 
 
== Stoneyova soustava jednotek ==
 
{| class="wikitable" align="left" style="margin-right: 1em; background-color: #ffffff"
! Veličina
 
== „Schrödingerova“ soustava jednotek ==
 
{| class="wikitable" align="left" style="margin-right: 1em; background-color: #ffffff"
! Veličina
 
== Hartreeova („Bohrova“) soustava atomových jednotek ==
 
{| class="wikitable" align="left" style="margin-right: 1em; background-color: #ffffff"
! Veličina
 
== „Diracova“ elektronická soustava jednotek ==
 
{| class="wikitable" align="left" style="margin-right: 1em; background-color: #ffffff"
! Veličina
 
== Stilleova kvantově chromodynamická soustava jednotek ==
 
{| class="wikitable" align="left" style="margin-right: 1em; background-color: #ffffff"
! Veličina