Saské úzkorozchodné dráhy: Porovnání verzí

Po bezpodmínečné [[kapitulace|kapitulaci]] Německa 8. května 1945 se podařilo provoz na úzkorozchodných tratích v Sasku rychle znovu obnovit. Zpočátku působil problémy špatný stav vozového parku, silně poškozené opravárenské dílny v [[Chemnitz]]u navíc dočasně nemohly provádět žádné opravy úzkorozchodných lokomotiv. Proto například na úzkorozchodné [[Železniční trať Goßdorf-Kohlmühle - Hohnstein|trati Kohlmühle - Hohnstein]] dočasně utichl provoz, když musely být provedeny opravy na jediné provozuschopné lokomotivě. V roce 1946 se situace dále vyostřila, když část nejmodernějších a nejvýkonnějších lokomotiv musela být odevzdána [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] jako válečné [[reparace]]. Hornolužické tratě [[Železniční trať Herrnhut - Bernstadt|Herrnhut - Bernstadt]] a [[Železniční trať Taubenheim - Dürrhennersdorf|Taubenheim - Dürrhennersdorf]] byly již v roce 1945 v rámci reparací zcela demontovány. Na několika tratích v Krušných horách naopak došlo od roku 1946 k enormnímu nárůstu přepravy. Sovětský podnik [[Wismut GmbH|Wismut SAG]] zahájil těžbu saského [[uran (prvek)|uranu]] a následně musely být při střídání směn přepravovány tisíce horníků do důlních závodů. Přesto zůstaly dopravní výkony na celkem nízké úrovni. V květnu 1947 například bylo 467 vozů z celkového stavu z 521 osobních vozů a 120 nákladních vozů odstaveno, protože nebyly nutné pro zajištění přepravy.